Albert Pilát

Albert Pilát (2. listopadu 1903 Praha[2]29. května 1974, Praha) byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník.

RNDr. Albert Pilát, DrSc.[1]
Narození2. listopadu 1903
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. května 1974 (ve věku 70 let)
Praha
Československo Československo
Povoláníbotanik a mykolog
Alma materUniverzita Karlova
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Tématamykologie a botanika
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta (* 1859) a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové.[3]

Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů (makroskopické houby s většími plodnicemi „klasické“ houby)[4], které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize.

V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce.[5] Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů.

V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracoviště jeho zásluhou získalo světovou úroveň v oblasti taxonomie a systematiky vyšších hub a Pilát se stal nejvýznamnějším představitelem československé mykologické vědy v Evropě i ve světě.

Druhou oblastí jeho činnosti byla práce v Československé akademii věd. V roce 1959 byl zvolen členem korespondentem a byl zařazen do vědeckého kolegia speciální biologie. Také byl členem redakční rady Příručního slovníku naučného, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 19621967.

Třetí oblastí jeho působení byl Československý mykologický klub v roce 1956 přeměněný na Československou vědeckou společnost pro mykologii. Pilát byl předsedou této společnosti, ale i hlavním redaktorem časopisu Česká mykologie, který společnost vydávala.

Věnoval se i osvětové práci. O tom svědčí několik výborně zorganizovaných výstav čerstvých hub v hlavní budově Národního muzea. Nejdůležitější jsou však dvě publikace určené praktickým houbařům. Atlas hub na volných listech s ilustracemi Otto Ušáka, využívaný pro pedagogické účely. Obrazové části bylo využito pro Kapesní atlas hub, který byl od svého vydání v roce 1952 přeložen do slovenštiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny.

Pilát byl botanikem, který zakotvil zcela a pevně v mykologii, přesto se věnoval i oblastem, které byly jeho koníčkem - pěstování alpinek, dendrologie sadových a parkových stromů a keřů, jak listnatých, tak jehličnatých. Svůj zájem o rostliny pěstované v zahradách i domácnostech využil ve svých článcích uveřejněných v časopise Živa.

Botanika a mykologie byla pro Piláta důvodem k cestování. Cestoval často a rád, poznával nové kraje a jejich flóru. Poznávání muselo být zakončeno sdělením, proto publikoval hojně a rychle. Své publikace doplňoval perokresbami, dokonalými fotografiemi černobílými i barevnými. Jeho publikační činnosti je ohromující, vytvořil na 580 publikací a odborných článků, které často vyšly i v jazykových mutacích. Knihy vycházely dlouho po jeho smrti.[6] 

Činnost

Publikační

Samostatné publikace:

  • Die Cyphellaceen Böhmens I.–II. (1924–1925)
  • Mykoflora dolů příbramských (1927)
  • Monographie der europäischen Stereaceen (1930)
  • Monographie der europäischen Polyporaceen mit besonderer Berücksichtigung ihrer Beziehungen zur Landwirtschaft (I. 1931, II. 1934, III. 1936)
  • V tropech u Guinejského zálivu (Praha 1941)
  • Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých: Agaricales agaricalium europaeorum clavis dichotomica (Praha 1951)
  • České druhy žampionů [Agaricus] (Praha 1951)
  • Naše houby (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
  • Atlas hub (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
  • Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1953)
  • Kapesní atlas hub: Pomocná kniha pro školy všeobecně vzdělávací a pedagogické. (Praha 1956), ilustrace Otto Ušák
  • Naše houby. Kritické druhy našich hub. (Praha 1959), obrazy namaloval Otto Ušák
  • Kapesní atlas rostlin (Praha 1963)
  • Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1964)
  • Alpínky, společně s Milošem Deylem (Praha 1964)
  • Atlas rostlin (Praha 1964), ilustrace Otto Ušák
  • Houby Československa ve svém životním prostředí (Praha 1969)
  • Atlas alpínek (Praha 1973)

Společně s Karlem Kavinou vydával od r. 1933 Atlas hub evropských, kde z Pilátových prací vyšlo:

  • Polyporaceae – Houby chorošovité (Praha 1936)
  • Evropské druhy houževnatců Lentinus (Praha 1946)
  • Evropské druhy trepkovitek Crepidotus (Praha 1948)

V projektu Flora ČSR se podílel společně s dalšími autory na:

  • Flora ČSR. sv. 1, Gasteromycetes (Praha 1958)[7]

Zahraniční cesty

  • 1968 – USA – univerzita Tennessee – pozvání profesora Ronalda H. Petersena
  • 1968 – Kanada – Výzkumný ústav rostlin v Ottawě
  • 1968 – Švýcarsko – Sjezd mykologů alpských zemí
  • 1969 – Maďarsko – Maďarská akademie věd – oslavy 360. výročí úmrtí Carola Clusia – jako první zahraniční mykolog Pilát obdržel Clusiovu medaili
  • 1969 – USA – Botanický ústav univerzity v Seattlu
  • 1969 – USA – XI. mezinárodní botanický kongres v Seattlu
  • 1970 – NDR – botanické zahrady v Drážďanech a Lipsku
  • 1970 – Finsko – Botanický ústav univerzity v Turku – pobyt na subarktické výzkumné stanici Kevo v Laponsku
  • 1971 – Mongolsko – pobyt v pohoří Chentej[6]

Odkazy

Reference

  1. SKC - Autoritní záznam. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Antonína v Holešovicích
  3. Národní archiv ČR, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1850-1914
  4. makromycety | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.
  5. Albert Pilát inicioval vznik mykologického oddělení | Muzeum 3000. Muzeum 3000. Dostupné online [cit. 2017-06-05].[nedostupný zdroj]
  6. HERINK, J. Sedmdesát let doc. dr. Alberta Piláta DrSc., člena korespondenta ČSAV. Česká mykologie. Listopad 1973, roč. 27, čís. 4, s. 193–200.
  7. BOTANY.cz » Pilát, Albert. botany.cz [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.