Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s odkazem na Václava Hájka z Libočan – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.[2] Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburka, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.[3] Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV.[4] Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.[5]

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii.[6] Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.[7] Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562.[8] Po ztrátě Chomutova na Kostomlatech po určitou dobu sídlil Jan z Vřesovic, který se po hradě psal v době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o hrad soudil s Benešem z Kolovrat.[9] Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi.[9] Potomci Jana z Vřesovic podle hradu psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.[10]

Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru.^[zdroj?!] Hostinec spolu s rozhlednou ve velké věži zanikl v padesátých letech dvacátého století. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep.[11]

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.^[zdroj?!] V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.[11]

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu.[12] Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. Tomáš Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.[7] V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Na hradě se roku 2007 natáčel snímek Nejkrásnější hádanka režiséra Zdeňka Trošky,[13] inspirovaný pohádkami Jana Drdy.

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.[14]

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1 500 metrů s převýšením 150 metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–Milešov. Z vrcholu (566 m n. m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné hory i České středohoří, Teplice s Doubravskou horou.

• 
  Kostomlaty na rytině F. A. Hebera z roku 1841
• 
  L. Herc: Kostenblatt
• 
  Brána s dolní věží
• 
  Věž (bergfrit) v horním hradu
• 
  Bašta z poloviny 15. století
• 
  Západní palác
• 
  Pohled na horní hrad od severozápadu
• 
  Vchod do věže v horním hradu
• 
  Zbytky hostince
  z 19. století