Kostel svatého Tomáše (Praha)

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně je Římskokatolický farní kostel při augustiniánském klášteře v Praze 1 na Malé Straně. Kostel zasvěcený sv. apoštolu Tomášovi byl založen již ve 13. století, jeho současná, vrcholně barokní podoba pochází z doby po přestavbě v 1. polovině 18. století.

Kostel svatého Tomáše
na Malé Straně v Praze
Kostel svatého Tomáše na Malé Straně
Místo
StátČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťMalá Strana
Souřadnice50°5′19″ s. š., 14°24′21″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
DiecézeArcidiecéze pražská
SdruženíAugustiniáni
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše Praha-Malá Strana
Statusfarní kostel
Současný majitelČeská provincie Řádu sv. Augustina
Datum posvěcení17. dubna 1379
Světitelkardinál Pileus
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavbapřed 1315–1379, 1584–1592, 1727–1731[1]
Další informace
AdresaJosefská 28/8, 118 00 Praha-Malá Strana
UliceLetenská
Oficiální webhttp://www.augustiniani.cz
Kód památky38929/1-494 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel má velmi bohatou uměleckou výzdobu, která zahrnuje některá mistrovská díla významných evropských umělců (P. P. Rubens, B. Spranger, K. Škréta ad.). Společně s přilehlým klášterem augustiniánů je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie
Hlavní oltář s kopiemi Rubensových obrazů, zlacenou sochařskou výzdobou J. A. Quitainera a menšími postříbřenými sochami od F. M. Brokofa a jeho žáka
Boční pohled na kostel od Josefské ulice

Kostel byl vybudován v letech 1285 až 1379 na místě stejnojmenného staršího kostela připomínaného již v polovině 13. století, který byl nejspíš současně s výstavbou nového postupně bořen. Výstavba probíhala v rámci budování nového kláštera řádu augustiniánů, které v roce 1285 pozval do Prahy český král Václav II. Teprve 17. dubna 1379 byl po dokončení trojlodí kostel vysvěcen, a to papežským legátem, kardinálem Pileem.

V červnu 1420 byl kostel vypálen, později vyhořel ještě v roce 1541 při velkém požáru Malé Strany. Zhruba v polovině 16. století začaly jeho opravy v renesančním slohu a 29. prosince 1593 se uskutečnilo jeho znovuvysvěcení. V letech 1727 až 1731 proběhla přestavba kostela bez zásahu do jeho dispozičního řešení.

Poslední generální oprava kostela proběhla v letech 1960 až 1971, další opravy včetně výměny krovu byly provedeny po roce 1990. Od 1. července 2004 je jediným farním kostelem na Malé Straně.

Popis

V jádru gotický chrám je překryt bohatě členěnou architekturou Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Malířská výzdoba

Nástropní malby od Václava Vavřince Reinera na kupoli a v kněžišti se týkají života sv. Tomáše, v lodi sv. Augustina.

U jednoho z nejvýznamnějších malířů té doby, Petra Paula Rubense, nechal Antverpách roku 1637 zhotovit obrazy hlavního oltáře Umučení sv. Tomáše a menší Sv. Augustin převor kláštera Jan Svitavský. Originály jsou v Národní galerii. Před hlavním oltářem vlevo je oltář s renesančním obrazem sv. Šebestiána od Bartoloměje Sprangra. Na protějším oltáři je barokní vyobrazení sv. Rocha od Františka Xavera Palka.

Nejvýznamnější český malíř raného baroka, Karel Škréta, je autorem dvou obrazů Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice (kolem roku 1644). Ty jsou umístěné na dalších dvou proti sobě v kněžišti stojících oltářích, v místě pod kupolí. Ze stejného Škrétova období je i obraz Očišťování Panny Marie (kolem roku 1645) umístěný v sakristii, zatímco jeho zdejší asi nejvýznamnější dílo, sv. Tomáš z Villanovy (1671) na prvním oltáři vpravo po vstupu do chrámu pochází již z umělcova pozdního období.

V kostele je umístěna jedna z nejlepších[3] prací malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu, Ukřižování na oltáři Svatého kříže u středního pravého pilíře. Stevens je dále autorem kvalitního díla Svatý Mikuláš Tolentinský u vedlejšího pilíře směrem k oltáři a obrazů Svaté rodiny se sv. Annou a Janem Křtitelem a Narození Páně na oltářích u protějších pilířů.

Sochařská výzdoba

Sochy nad hlavním (sv. Augustin) a bočním (sv. Tomáš) vchodem do kostela jsou dílem Jeronýma Kohla.

Ondřej Filip Quitainer (a dílna) vytvořil podle návrhu Jana Jiřího Heinsche sochy sv. Augustina, Vojtěcha, Víta a Václava na oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v levé boční lodi.[4] Ty původně sloužili jako modely pro ze stříbra odlévané sochy pro hlavní oltář. Díky materiálu velmi drahé sochy byly o několik let později roztaveny a nahrazeny levnějšími postříbřenými dřevěnými, díly Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (sv. Augustin, Monika a Ludmila) a jeho žáka Ignáce Millera (Vojtěch, Vít a Václav). Ostatní řezbářské práce na hl. oltáři jsou dílem Quitainerova syna Jana Antonína, který je autorem bohatě zdobené kazatelny. Z jeho dílny pochází i další sochy na oltářích sv. Rocha a Mikuláše Tolentinského.

Na oltáři Všech svatých vlevo při vstupu do kostela jsou dvě raně barokní sochy, sv. Rocha a Šebestiána, od Jana Jiřího Bendla.

V kapli sv. Doroty vpravo vedle chóru je dřevěný gotický krucifix.

Další díla

V kostele jsou významné řezbářsky zpracované vysoké lavice z roku 1616, umístěné na zpěvácké kruchtě. Dále jsou zde uložena barokní roucha a různé liturgické předměty (monstrance).

Galerie
  • Kostel těsně obklopený zástavbou Malé Strany
  • Celkový pohled na kostel
  • Nástropní malby
  • Pohled do lodi k hlavnímu oltáři
  • Varhany a Reinerovy fresky sv. Augustina
  • Sochy sv. Víta a Václava na oltáři sv. Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference
  1. Vlček (1999), s. 100
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 150938 : klášter augustiniánů eremitů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Vlček (1999), s. 107
  4. Poche (1958); Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995

Literatura
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Orbis, 1958. 268 s. S. 159–161.
  • ŠPERLING, Ivan. Obnova interiéru kostela sv. Tomáše v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 75–84.
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 100–110.
  • VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 461–466.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.