Jan Antonín Quitainer

Jan Antonín Quitainer (1709 – 1765), syn Ondřeje Filipa Quitainera, byl český pozdně barokní řezbář a sochař figuralista. Byl to velmi plodný, a také uznávaný umělec tvořící v duchu vrcholného baroka s příznaky nastupujícího rokoka.

Jan Antonín Quitainer
Narození13. srpna 1709
Praha
Úmrtí7. března 1765 (ve věku 55 let)
Praha
Povolánísochař a řezbář
RodičeOndřej Filip Quitainer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Jan Nepomucký ze sousoší na Pohořelci

Život

Narodil se na Malé Straně, kde se také vyučil v dílně svého otce kamenosochaře Ondřeje Filipa Quitainera. Díky otcově zavedené firmě snadno získával zakázky. Dodával sochařskou výzdobu zejména pro pražské chrámy, např. augustiniánům do kostela sv. Tomáše, karmelitánům do kostela Panny Marie Vítězné, dominikánům do kostela sv. Jiljí, premonstrátům do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově nebo do kostela sv. Rocha na Strahovském nádvoří. Z mimopražských chrámů si zaslouží zmínku kaple sv. Anny v Panenských Břežanech, sousoší Kalvárie na návsi v Dolních Břežanech, signované AQ, které bylo roku 2012 nahrazeno kopií; originál byl přenesen do Lapidária Národního muzea. Quitainer byl pohřben na hřbitově u již zaniklého kostela svatého Jana Křtitele v bývalé části Malé Strany zvané Obora.

Výběr z díla

Dolní Břežany, Ukřižovaný Kristus s Maří Magdalénou

Kamenná skulptura sv. Maří Magdalény, klečící pod křížem s ukřižovaným Kristem z Dolních Břežan[1] byla starší literaturou datována do roku 1717 s úpravami a signaturou z roku 1760, s poukazem na to, že je v koncepci a v dynamice tvarů určitým ohlasem Braunovy sv. Luitgardy z Karlova mostu. Podle sochařského názoru je však blíže objemové plnosti pozdějších soch Brokofovy dílny a jeho následovníků. Novější literatura jako V. Vančura ji přesvědčivě datují jen do roku 1760, tzn. že je dílem syna Antonína. Sousoší se vyznačuje osobitou bohatou modelací podstavy kříže, dekorace soklu se nedochovala, je signované AQ 1760. Objednavatelem bylo pražské arcibiskupství.

Odkazy

Reference
  1. originál roku 2013 nahrazen kopií, a přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze, nevystaven

Literatura
  • POCHE, Emanuel (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.
  • HOROVÁ, Anděla (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl 2, N – Ž. Praha 1995.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.