Kauza agenta s ricinem

Bezpečnostní informační služba (BIS) obdržela údajně ve formě dopisu od anonyma informaci,[5] že do Česka měl 14. března přicestovat ruský agent, který údajně převážel v kufříku jed ricin.[5] Tuto utajovanou informaci získal od jiného anonymního zdroje novinář Respektu Ondřej Kundra a následně ji 26. dubna zveřejnil.[6] Ondřej Kundra v původním článku tvrdil, že BIS získala informaci o hrozbě pro české komunální politiky ještě před tím, než ruský agent přiletěl do Prahy.[1]

Zdeněk Hřib a Ondřej Kolář dostali koncem dubna policejní ochranu, jež byla vztažena i na Pavla Novotného, který však v původním Kundrově článku jako cíl možného útoku zmíněn nebyl. Ondřej Kolář naopak koncem dubna tvrdil, že cílem údajného ruského atentátníka se měl stát i Novotný.[7] Ochrana se tedy vztahovala na tři politiky:

• Ondřeje Koláře – starostu Prahy 6, jejíž zastupitelstvo nechalo 3. dubna odstranit pomník sovětského maršála Koněva, který velel části sovětských vojsk během Pražské ofenzívy v květnu 1945,
• Zdeňka Hřiba – pražského primátora, jehož magistrát schválil přejmenování náměstí Pod Kaštany (kde sídlí ruské velvyslanectví) na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském opozičním politikovi,
• Pavla Novotného – starostu pražské městské části Řeporyje, který inicioval vznik pomníku vlasovcům za podíl na osvobození Prahy během druhé světové války.[1][8] Starosta Novotný v rozhovoru prohlásil, že z ruského agenta nemá strach.[9]

Přestože se všichni jmenovaní politici ocitli pod policejní ochranou, mluvčí ruského prezidenta Putina Dmitrij Peskov vše označil za „novinářskou kachnu“[8] a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zprávu odmítl jako „výmysl“, který je v rozporu se „zdravým rozumem“.[10] Český prezident Miloš Zeman v předtočeném rozhovoru k příležitosti výročí Pražského povstání situaci bagatelizoval s tím, že ricin je neškodné projímadlo (tj. zřejmě si ho spletl s ricinovým olejem).[11] Nezveřejněný zdroj Deníku N prý obeznámený s případem odmítl přítomnost ricinu s odůvodněním, že v takovém případě by byl muž zadržen.[12]

Ruský diplomat, který do Česka přicestoval 14. března, údajně čelil výhrůžkám a ruské velvyslanectví požádalo českou stranu o jeho policejní ochranu.[13] Diplomat se jmenuje Andrej Končakov a je ředitelem Ruského střediska vědy a kultury v Praze.[14] Česká novinářka Petra Procházková o něm prohlásila, že v Praze působí od roku 2013, vždy vystupoval jako loajální státní úředník a hlasatel názorů Kremlu, nikdy se nestýkal s ruskou opozicí ani s českými kritiky Ruska, často pořádal kulturní akce a tiskové konference a znají ho všichni čeští novináři, kteří se zajímají o Rusko, což podle Procházkové „není zrovna nejlepší maskovací háv pro člověka, jenž by měl likvidovat ruskou opozici v zahraničí a trávit české politiky.“[15]

Matouš Hrdina se v Deníku referendum už 30. dubna ohradil proti tomu, aby média byla „nástěnkou pro tajné služby“ a místo investigativní žurnalistiky šířila konspirační teorie. Celá věc tak kromě jiného vyvolává spoustu otázek o etice vztahů mezi novináři a bezpečnostními složkami.[16] Ondřej Neumann 4. května na webu Hlídací pes vyjádřil názor, že čeští novináři se stali součástí vysoké zpravodajské hry.[17][18]

BIS údajně podala trestní oznámení kvůli úniku informací.[19] O utajované informaci kromě BIS a policejního prezidenta Jana Švejdara věděli pouze premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničí Tomáš Petříček.[5][14] Ministr vnitra Hamáček prohlásil, že ten kdo informaci pustil do médií, by měl být exemplárně potrestán.[6] Za trestný čin ohrožení utajované skutečnosti hrozí tři až osm let vězení.[20] Podle serveru Lidovky.cz „Největší podezření podle dosavadních poznatků ulpívá na resortu zahraničí.“[5] Informace BIS přesvědčily členy bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.[3][21] Tvrzení založené na jednom anonymním zdroji, že se Rusko pokouší zavraždit tři komunální politiky v Česku, považují za nepravděpodobné například Andor Šándor (bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby), Karel Randák a František Bublan (bývalí ředitelé Úřadu pro zahraniční styky a informace) nebo Mark Galeotti, přední expert na Rusko z Royal United Services Institute.[2][22]

V červnu rozhodlo Česko o vyhoštění dvou ruských diplomatů. Jde o šéfa ruského kulturního centra Andreje Končakova a jeho podřízeného Igora Rybakova. Oba muži podle informací českých úřadů pracovali pro ruské tajné služby. „Z informací a důkazů, které jsem obdržel od BIS, vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal Bezpečnostní informační službě cíleně smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům,“ oznámil premiér Andrej Babiš a dodal, že ke kroku přistoupil kvůli tzv. ricinové kauze. Premiér Bezpečnostní informační službě poděkoval za odvedenou práci. Ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl: „Měli jsme snahu vyřešit tuto nepříjemnou situaci diplomatickou cestou. Přístup Ruské federace nám nedává jinou možnost, a to i s očekáváním recipročních kroků. K tomuto kroku přistupujeme jen velmi zřídka a po důkladné úvaze.“ Premiér situaci řešil s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), Tomášem Petříčkem a se všemi třemi českými zpravodajskými službami. "Jedná se o vykonstruovanou provokaci. Tento nepřátelský krok, jenž od počátku byl založen na nepodloženém obviňování v médiích, svědčí o nezájmu Prahy normalizovat rusko-české vztahy, které poslední dobou degradovaly, a to ne naší vinou. Jsme hluboce rozčarováni z takového přístupu českých partnerů, jenž nechává čím dál menší prostor pro konstruktivní dialog," uvedla ruská ambasáda.[23][24]

Rusko reagovalo vyhoštěním dvou zaměstnanců české ambasády v Moskvě.[25]

Miroslav Kalousek v této souvislosti v rozhovoru pro Forum 24 o Ondřeji Kundrovi prohlásil, že si váží jeho hodnotového ukotvení a upřímné snahy sloužit demokracii. Ale současně si myslí, že jeho osobnostní a intelektuální vybavení z něj dělá ideální hlásnou troubu dezinformací.[26]