Druhá vláda Andreje Babiše

Dne 28. června 2018 uvedl server iROZHLAS zprávu, v níž poukazoval na údajné plagiátorství ministryně spravedlnosti Taťány Malé v její magisterské práci z bratislavské Panevropské vysoké školy z roku 2011.[36] Malá podle závěrů oslovených odborníků opsala část práce z internetových příspěvků nebo z diplomové práce na obdobné téma z roku 2006. V kontrolovaném úseku se dokonce nacházely stejné gramatické chyby jako v originální práci. Sama Malá obvinění odmítla, na svou diplomovou práci je podle svých slov hrdá.[37] Její stranický šéf Andrej Babiš označil celou kauzu za „kampaň“.[38] Mezitím ale vyšly najevo informace, že Malá údajně opisovala už ve své diplomové práci z roku 2005 na Mendelově univerzitě v Brně.[39] Pod sílícím tlakem ze strany médií i opozice se Malá dne 9. července rozhodla rezignovat. Zároveň znovu odmítla obvinění z plagiátorství.[40] Premiér Andrej Babiš proto prezidentu republiky navrhl Jana Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády České republiky, jako nového ministra spravedlnosti.[41]

Prezident Zeman přijal demisi Malé 10. července 2018 a téhož dne jmenoval Jana Kněžínka ministrem, avšak premiér Babiš si nebyl jistý, zdali Kněžínek na ministerstvu už zůstane do konce vládního období, nebo bude ministrem jen dočasně. Nakonec se potvrdila druhá možnost po jeho demisi ze dne 18. dubna 2019.[15]

Dne 16. července 2018 zveřejnil portál Seznam Zprávy zprávu, ve které poukazoval na údajné plagiátorství ministra Petra Krčála v jeho bakalářské práci, kterou napsal a obhajoval na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007. Podle závěru oslovených odborníků opsal přibližně 30 stran z jiné bakalářské práce na obdobné téma z roku 2006.[42]

Podle svých slov nechtěl být Petr Krčál zátěží pro ČSSD, a proto se dne 17. července 2018 rozhodl rezignovat. O den později přijal jeho demisi prezident republiky. Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že na post ministra práce navrhne ředitelku odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Janu Maláčovou.[16][43]

Dne 23. listopadu 2018 proběhlo hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolalo šest opozičních stran, a to kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisí údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym. Ke schválení návrhu byla třeba nadpoloviční většina z celkového počtu 200 poslanců. Nedůvěra nebyla vyslovena, pro bylo 92 poslanců a 90 poslanců bylo proti. Poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál.[44]

Dne 8. dubna 2019 Dan Ťok veřejně v médiích oznámil, že odstoupí z funkce ministra dopravy. Uvedl, že se rozmýšlel zhruba rok, jestli má z funkce odejít. Demisi podal již v lednu 2019, tu ovšem zamítl premiér Andrej Babiš. O Ťokově odchodu se v médiích spekulovalo několik týdnů. Jako důvod uvedl neustálé výtky a útoky proti své osobě, respektive proti svým krokům, a tlak různých zájmových skupin.[45] Prezident Zeman jeho demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.[13]

Do povědomí veřejnosti se ministryně Marta Nováková dostala po pronesení výroku „Za drahá mobilní data si Češi mohou sami“, který uvedla v únoru 2019 v reportáži pořadu České televize 168 hodin, v němž obhajovala politiku mobilních operátorů ohledně ceny mobilních dat.[46] Na březnovém setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu a obchodu musel po žádosti velvyslance Čínské lidové republiky na její pokyn jednání opustit zástupce Tchaj-wanu, což v politickém i veřejném prostoru vyvolalo další reakce vůči ministryni.[47] Následující sjezd KDU-ČSL za toto jednání žádal odstoupení ministryně.[48] K odchodu Novákové také vyzvala ODS a senátoři z klubu Starostů a nezávislých.[49] Dne 10. dubna 2019 informoval premiér Andrej Babiš o odvolání ministryně.[50] Prezident Zeman ji odvolal 30. dubna 2019 a zároveň jmenoval nového ministra průmyslu Karla Havlíčka, jenž se také stal místopředsedou vlády.[13]

Dne 18. dubna 2019, den poté, co policie navrhla obžalovat všechny obviněné v kauze Čapí Hnízdo, oznámil Jan Kněžínek svou demisi na ministra spravedlnosti s koncem svého působení k 30. dubnu téhož roku.[51] Reagoval tak na mediální spekulace o jeho odchodu a o tom, že by jej měla nahradit Marie Benešová. Někteří politici z opozičních řad a část veřejnosti však poukazovali spíš na načasování demise a údajný pokus premiéra ovlivnit trestní řízení ve věci Čapího hnízda.[52][53] Podle vlastního vyjádření se Kněžínek hodlal vrátit do úřednické pozice odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády. Premiér Babiš následně skutečně oznámil záměr učinit ministryní Benešovou, která již předtím tento resort vedla v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.[54] Prezident Zeman Kněžínkovu demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval novou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.[13]

Krok a zejména jeho načasování vyvolal odpor části veřejnosti a stal se, spolu s obavami o zachování nezávislé justice, podnětem k zahájení série demonstrací organizovaných sdružením Milion chvilek pro demokracii. Největší z nich se uskutečnila 23. června 2019 na Letenské pláni pod názvem Je to na nás!. Během letních měsíců demonstrace utichly, spolek však proklamoval připravenost svolat další, pokud by v budoucnu k ohrožení nezávislosti justice mělo dojít.

Koncem dubna 2019 byla oznámena také změna na postu místopředsedy vlády. Dosavadního vicepremiéra Richarda Brabce (ANO), který vedl ministerstvo životního prostředí, měla nahradit místopředsednická dvojice – ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) a nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Dohodu o zvýšení počtu místopředsedů potvrdil i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.[55][56] Oba nové vicepremiéry jmenoval prezident Zeman 30. dubna 2019.[13]

Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na oba podal trestní oznámení. Fajt uvedl, že své odvolání považuje za politický krok. Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Podle opozice se Staněk odvoláním Fajta snažil zavděčit prezidentovi Miloši Zemanovi.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nařídil Staňkovi, aby podal demisi, ten tak učinil 20. května 2019, prezident ji však 28. května nepřijal. Hamáček uvedl, že prezident Zeman jednal na hraně ústavy, a pokud by se situaci nepodařilo odblokovat, mohlo by dojít k pádu vlády. ČSSD navrhla na nového ministra kultury svého místopředsedu Michala Šmardu a 31. května premiér Babiš poslal prezidentovi návrh na Staňkovo odvolání a jmenování Šmardy. Prezident se s navrhovaným ministrem setkal, jeho jmenování však ani poté nepotvrdil. Hamáček po premiérovi požadoval, aby na prezidenta podal kompetenční žalobu, ten to však odmítl a dal přednost dalšímu vyjednávání.[57] Ke schůzce předsedy a místopředsedy vlády s prezidentem došlo 4. července 2019, avšak bez zásadní změny.[58] Ani další schůzka premiéra s prezidentem 11. července řešení nepřinesla.[59]

Dne 12. července se prezident Zeman, vicepremiér a ministr vnitra Hamáček a ministr kultury Staněk na schůzce v Lánech dohodli, že prezident Staňka k 31. červenci 2019 odvolá.[60] Podle vyjádření účastníků chtěl Zeman jmenovat ministrova nástupce až na základě jednání předsednictva ČSSD, které se mělo podle plánů sejít v pondělí 15. července. Hamáček však po jednání v Lánech predikoval, že předsednictvo strany buď podpoří Michala Šmardu za kandidáta na ministra, nebo rozhodne o podání demise všech ministrů za ČSSD.[61]

Prezident Miloš Zeman odvolal ministra Antonína Staňka 29. července 2019, s účinností k 31. červenci téhož roku.[62] Odcházející ministr Staněk pověřil řízením ministerstva dosavadního ekonomického náměstka Reného Schreiera.[63] Pověření řízením ministerstva učiněné samotným odcházejícím ministrem kritizoval předseda vládní ČSSD Jan Hamáček jako krok naprosto mimo ústavu,[64] předseda opoziční ODS Petr Fiala jej hodnotil jako protiústavní.[65]

Dne 14. srpna prezident oznámil, že navrženého Michala Šmardu odmítá ministrem jmenovat, a požadoval od předsedy ČSSD Hamáčka místo něj nového ministerského kandidáta. Jan Hamáček kontroval, že ústava nedává prezidentovi možnost hodnotit odborné předpoklady navrženého ministra, což byl prezidentův argument.[66]

Dne 19. srpna kandidát na ministra kultury, Michal Šmarda, oznámil, že požádal Jana Hamáčka o stažení nominace, neboť se domnívá, že nelze být členem vlády proti vůli prezidenta. Jan Hamáček přijal Šmardův návrh na stažení nominace s respektem.[67]

Dne 21. srpna uvedl server Novinky.cz, že předseda ČSSD Jan Hamáček nominoval na ministra kultury Lubomíra Zaorálka.[68] Toho jmenoval prezident Zeman ministrem dne 27. srpna 2019.[34]

Opozice 27. června 2019 vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, mimo jiné na základě občanských demonstrací a evropského auditu premiérova střetu zájmů. Vládní koalice s pomocí tolerující KSČM hlasování ustála.

Dne 20. ledna 2020 navrhl předseda vlády Andreje Babiše odvolání Vladimíra Kremlíka z funkce ministra dopravy,[69] s čímž prezident republiky prostřednictvím svého mluvčího souhlasil.[70] Stalo se tak poté, co Ministerstvo dopravy informovalo média a veřejnost o zadání zakázky na informační systém a e-shop, určený k prodeji připravovaných elektronických dálničních známek. Zakázku vypsal Státní fond dopravní infrastruktury a bez soutěže ji získala společnost Asseco Central Europe. Za vytvoření systému a čtyřletý provoz měl stát zaplatit 400 milionů korun.[71] Po kritice vlády, která nebyla informována, dalších politiků i odborné veřejnosti premiér Babiš s Kremlíkem o zakázce jednal, ale ministr dopravy ji odmítl zastavit.[72] Předseda vlády poté navrhl Kremlíkovo odvolání a uvedl, že se má zakázka zrušit, nebo výrazně zredukovat.[73] Kremlík byl prezidentem Zemanem odvolán 22. ledna k následujícími dni. Řízením Ministerstva dopravy prezident zároveň pověřil, s účinností od 24. ledna 2020, Karla Havlíčka, místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu.[35] Toto řešení má být podle slov Andreje Babiše trvalé.[72]

Dne 21. září 2020 oznámil rezignaci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.[74] Prezident Miloš Zeman ještě téhož dne demisi přijal a novým ministrem zdravotnictví jmenoval Romana Prymulu.[19]

Dne 21. října 2020 byl Roman Prymula před půlnocí vyfotografován jak vychází z vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená.[75] Dne 23. října jej po zveřejnění informací v tisku opoziční politici i členové vlády vyzvali k rezignaci.[76] Ve stejný den jej k rezignaci z postu ministra zdravotnictví vyzval také premiér Andrej Babiš.[77] V souvislosti s touto událostí se v tisku objevilo jméno Jana Blatného jako jeho možného nástupce. Dne 27. října 2020 přijal Blatného na zámku v Lánech prezident republiky Miloš Zeman.[78] Ve stejný den Roman Prymula na tiskové konferenci uvedl, že vlastní právní analýzu, kde se podle jeho slov jeví, že k žádnému pochybení na schůzce nedošlo.[79] Připustil svou politickou chybu a prohlásil, že celá situace byla mediálně zneužita. Mluvčí prezidenta republiky téhož dne oznámil, že prezident Jana Blatného jmenuje 29. října 2020 do funkce nového ministra zdravotnictví České republiky, k čemuž došlo na zámku v Lánech.[80] K roku 2020 se Roman Prymula stal ministrem, který v čele rezortu zdravotnictví strávil nejkratší dobu.[81] Prymula však až do února 2021 nadále zůstal jako poradce premiéra Babiše.[82]

O odvolání v pořadí třetího ministra zdravotnictví spekulovala média od března 2021, kdy požadavek na odvolání Jana Blatného spolu s odvoláním ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové vyslovil prezident Miloš Zeman kvůli jejich nesouhlasnému postoji k očkování ruskou vakcínou Sputnik V v České republice bez schválení této očkovací látky Evropskou lékovou agenturou.[83] Po březnové schůzce s prezidentem v Lánech premiér Andrej Babiš výměny ve vládě pro ten měsíc popřel.[84] Podle zdrojů českých médií dostával Jan Blatný v průběhu prvního čtvrtletí roku 2021 opakovaně od premiéra vytýkací dopisy.[85] Téma změn v kabinetu bylo znovu otevřeno po Velikonocích, konkrétně 6. dubna 2021. Vyměněnými ministry se měli stát Jan Blatný a Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Oba však ani na večerním jednání vlády toho dne, kdy byla projednávána zásadní témata týkající se jejich resortů – konec nouzového stavu, postupné rozvolňování a otevírání prvních stupňů základních škol – neměli o skončení ve vládě informace.[86]

Dne 7. dubna 2021 odvolal prezident Miloš Zeman z funkce ministra zdravotnictví Jana Blatného a zároveň do funkce jmenoval lékaře Petra Arenbergera, ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.[87] Spekulace o odvolání Roberta Plagy se nakonec nepotvrdily, v průběhu úterý se za ministra školství postavili rektoři některých univerzit i řada neziskových organizací z oblasti školství.[88] Navíc na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, kdy jméno možného nástupce Jana Blatného bylo známo již dva týdny před výměnou,[89] nebyl znám žádný vážný kandidát na tento post. Nebylo to poprvé, kdy se o odchodu ministra Plagy spekulovalo: na podzim roku 2019 se množily spekulace o jeho výměně za bývalého brněnského primátora Petra Vokřála. I tehdy se za ministra postavily školské organizace a ministr situaci ustál.[90]

První spekulace o odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka se objevily po sjezdu ČSSD dne 9. dubna 2021, na němž Petříček neúspěšně kandidoval na post předsedy strany. Ve volbě jej porazil vicepremiér a dosavadní předseda ČSSD Jan Hamáček.[91][92] Dva dny poté Petříček uvedl, že se na schůzce s Hamáčkem dozvěděl o svém odvolání z funkce ministra zahraničních věcí.[93][94] Dne 12. dubna Petříčka odvolal prezident Miloš Zeman a řízením rezortu pověřil Jana Hamáčka, protože zvažovaný kandidát na ministra zahraničí, Lubomír Zaorálek, uvedl, že není připraven na opuštění ministerstva kultury.[95] Novým možným Petříčkovým nástupcem se v následujících dnech stal Jakub Kulhánek, kterého 21. dubna 2021 prezident Zeman jmenoval do funkce ministra zahraničních věcí.[32]

Dne 13. dubna 2021 vypověděla Komunistická strana Čech a Moravy toleranci vládě.[7][8] KSČM se však dle slov svého předsedy Vojtěcha Filipa nechystala iniciovat hlasování o nedůvěře,[96] pouze by se v případě takového hlasování na rozdíl od předchozích dvou situací, kdy v prvním případě hlasovala proti návrhu[97] a ve druhé případě se zdržela,[98] vyslovila pro tento návrh.[99]

Dne 25. května 2021 oznámil rezignaci ministr zdravotnictví Petr Arenberger.[100] Prezident Zeman jeho demisi následující den přijal a zároveň jmenoval ministrem zdravotnictví Adama Vojtěcha, který tento post ve druhé Babišově vládě zastával do roku 2020. Jmenování proběhlo na Pražském hradě bez obvyklé ceremonie a přístupu médií.[101]

Koncem ledna 2019 publikoval Český rozhlas výsledky svých zjištění, podle nichž vláda za předchozí půlrok svojí existence odměňovala náměstky svých ministerstev, ředitele odborů i řadové zaměstnance a na bonusech pro ně tak vyplatila ze státního rozpočtu celkově 463 milionů korun. K největšímu meziročnímu růstu došlo na ministerstvu financí, největší částku na odměny vydalo ministerstvo vnitra. Celková hodnota bonusů byla rekordní, předtím nejvíce vyplatila vláda Bohuslava Sobotky za poslední pololetí své vlády 453 milionů korun.[102]

Roku 2020 Alena Schillerová rozdala svým náměstkům a úředníkům odměny v celkové výši až 11,5 milionů korun. Podle zjištění serveru iROZHLAS měli nejvyšší odměny ve výši téměř 750 tisíc korun inkasovat dva její náměstci, další čtyři zaměstnanci si měli přijít na 400 tisíc. Kritizována je jak výše částky, tak i neochota snižovat výdaje v průběhu krizového roku. Výše odměn je dávána do souvislosti například s odměnami zdravotníků, kteří v době tohoto zjištění teprve dostávali odměny za dobu první vlny pandemie, tyto ve výši 75 tisíc hrubého.[103]

V průběhu funkčního období druhé vlády Andreje Babiše došlo k propuknutí pandemie covidu-19. Při první vlně epidemie na jaře 2020 bylo Česko jednou z nejméně zasažených evropských zemí. Na podzim 2020 a v zimě 2020–21 se však Česko stalo jednou z nejhůře zasažených zemí na světě, což mnozí odborníci přisuzují špatným vládním rozhodnutím.[104]

Veřejnost politické zvládnutí pandemie ohodnotila dramatickou ztrátou důvěry. V první vlně pandemie na jaře 2020 vládě důvěřovalo 83 % veřejnosti. V březnu 2021 klesla důvěra veřejnosti o 58 procentních bodů na 25 %.[105] Celková spokojenost společnosti s politickou situací klesla po roce z 61 % na 11 %, což je nejméně od začátku měření.[106] Nedbalost při přípravě opatření proti šíření koronaviru se promítla do toho, že mnohá byla následně zrušena soudem, protože se ukázalo, že byla protiprávní.[107]

• Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [PDF]. Český rozhlas [cit. 2019-08-01]. Dostupné online.