Ricinový olej

Ricinový olej je rostlinný olej získávaný ze semen skočce obecného (ricinovníku, Ricinus communis). Ricinový olej je bezbarvá až velmi světle žlutá kapalina se slabou nebo žádnou chutí a pachem. Teplota varu je 313 °C, hustota 961 kg/m3.[1] Jedná se o triacylglycerol, kde přibližně 90 % řetězců mastných kyselin tvoří kyselina ricinolejová (cis-12-hydroxyoktadec-9-enová). Dalšími významnými mastnými kyselinami jsou kyseliny olejová a linolová.[2]

Ricinový olej
Semena skočce obecného

Charakteristika a použití

Kyselina ricinolejová, mononenasycená mastná kyselina s 18 atomy uhlíku v molekule, je neobvyklá tím, že má na dvanáctém uhlíku hydroxylovou skupinu. Tato skupina způsobuje neobvyklé polární vlastnosti kyseliny (a tedy i ricinového oleje) a umožňuje také chemickou derivatizaci, která u většiny jiných olejů ze semen není prakticky proveditelná. Proto jsou ricinový olej a kyselina ricinolejová cennými surovinami pro chemickou výrobu. V porovnání s jinými semennými oleji, které postrádají hydroxylovou skupinu, je ricinový olej výrazně dražší. Například v červenci 2007 se indický ricinový olej prodával okolo 0,90 USD za kilogram,[3] zatímco americký sójový, slunečnicový nebo řepkový olej stál jen zhruba 0,30 USD/kg.[4]

Ricinový olej a jeho deriváty mají uplatnění při výrobě mýdel, maziv, hydraulických a brzdových kapalin, nátěrových hmot, barviv, inkoustů, plastů odolných vůči mrazu, vosků, leštidel, polyamidů, léčiv a parfémů.[5] Je tradičním laxativem.

Semeno skočce obsahuje také ricin, toxickou bílkovinu. Sklízení ricinových semen proto může být nebezpečné.[6] Na povrchu rostliny byly totiž nalezeny alergenní sloučeniny, které mohou trvale poškodit nervový systém. Největšími producenty ricinového oleje jsou Indie, Brazílie a Čína; v těchto zemích byly také u osob pracujících se skočcem zaznamenávány škodlivé účinky na jejich zdraví.[7] Kvůli tomuto problému, společně s obavami ohledně toxického vedlejšího produktu ricinu, bylo doporučeno hledat jiné zdroje hydroxymastných kyselin.[8][9] Někteří vědci také zkoušejí geneticky modifikovat skočec tak, aby zabránili syntéze ricinu.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Castor oil na anglické Wikipedii.

  1. Aldrich Handbook of Fine Chemicals and Laboratory Equipment, Sigma-Aldrich, 2003.
  2. NNFCC "Castor" Archivováno 16. 11. 2009 na Wayback Machine, The National Non-Food Crops Centre, Retrieved on 2009-02-23
  3. July 2007 commodity price for Indian castor oil [online]. [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (anglicky)
  4. Seed oil prices from US Dept. of Agriculture, see page 31 [online]. [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-06. (anglicky)
  5. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ejlt.200900138/abstract
  6. AULD, Dick L., Pinkerton,Scott D.; Rolfe, Rial; Ghetie, Victor and Lauterbach, Brenda F. Selection of Castor for Divergent Concentrations of Ricin and Ricinus communis Agglutinin and references therein. Crop Science. 1999, s. 353–357. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) Archivovaná kopie. crop.scijournals.org [online]. [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-12.
  7. Hazards of harvesting castor plants [online]. [cit. 2007-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  8. DIERIG, David A. Lesquerella [online]. Center for New Crops & Plant Products, at Purdue University, 1995 [cit. 2007-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  9. DIERIG, David A. Lesquerella [online]. The National Non-Food Crops Centre, 2002 [cit. 2007-08-01]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  10. WOOD, M. High-Tech Castor Plants May Open Door to Domestic Production. Agricultural Research Magazine. 2001. Dostupné online [cit. 2007-08-02]. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.