Pomník Ruské osvobozenecké armádě v Řeporyjích

Pomník a pamětní deska Ruské osvobozenecké armádě v Praze-Řeporyjích byly odhaleny 30. dubna 2020, v roce 75. výročí Pražského povstání a osvobození Československa. Iniciátorem výstavby památníku byl řeporyjský starosta Pavel Novotný. Podle něj jej k myšlence přivedl podnět historika Pavla Žáčka, který se po celou dobu realizace podílel na věci jako zjevný konzultant a věc podpořil řadou veřejných vystoupení i osobní účastí na klíčovém jednání zastupitelstva, které se těšilo mimořádné pozornosti médií i veřejnosti. Zakládem památníku je nerezová pamětní deska v severní části Řeporyjského náměstí. Součástí památníku je také umělecké dílo vytvořené autorem, který si nepřál být jmenován,[1] ale dle všeho je jím sochař David Černý.

Pamětní deska, která je součástí památníku v Řeporyjích
Detail plastiky sovětského tanku s přilbou

Plánování

Myšlenku vybudovat Ruské osvobozenecké armádě (ROA), která se podílela na osvobození Prahy, památník, přednesl na podzim roku 2019 starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný.[2] V souvislosti s tím byl také starosta Novotný na podzim 2019 přizván, aby se zúčastnil živého videohovoru s moderátory státní ruské televize Rossija 1 a vysvětlil záměr stavby památníku.[3] Proti záměru výstavby pomníku členům ROA se vymezila Ruská federace, prostřednictvím svého velvyslanectví v České republice.[4][5][6]

Dle vyjádření Novotného měl památník původně stát na spojnici ulic Smíchovská a Jáchymovská, ale nakonec bylo zvoleno místo na Řeporyjském náměstí, které si pro svoji reportáž vybral reportér ruské televize a tvrdil o něm, že bylo pro památník vybráno. Starosta Novotný konstatoval, že o umístění památníku tak vlastně rozhodla ruská televize.[1] Dne 10. prosince 2019 schválilo vybudování památníku řeporyjské zastupitelstvo.[7] Na zastupitelstvu bylo také schváleno, že umělecké dílo doplňující pamětní desku vytvoří umělec a sochař David Černý.[8]

Pamětní desku z nerezu uhradila z většiny městská část. Po instalaci starosta uvedl, že deska stála 153 tisíc korun, úřad na ni vypsal poptávkové řízení a Řeporyje odmítly řadu nabídek na její financování.[1] Umělecké dílo umístěné vedle desky hradil sponzor, který si nepřál být jmenován.[1] Celkové náklady na vybudování památníku vyčíslil Novotný na necelých 200 tisíc.[1] Město zdarma zajistilo napojení místa na kamerový systém a systém samotný.[1]

Památník

Památník je na Řeporyjském náměstí od 30. dubna 2020, kdy oznámila městská část na sociálních sítích, že pamětní místo je hotovo a uveřejnila fotografie desky. U ní stojící plastiku ponechala bez komentáře. Sochař David Černý se k autorství plastiky dosud nepřihlásil, ale je zřejmá jak z předchozího usnesení zastupitelstva, tak z náznaků starosty a novinářů na sociálních sítích a v dalších zdrojích. David Černý navíc není bez dalších vazeb na Řeporyje, kde působí sochařské studio Bubec jeho přítele Čestmíra Sušky, se starostou - stejně jako s dalším zdejším rodákem Janem Hřebejkem - se přátelí a jemu blízká developerská společnost zde nově coby nájemce provozuje heliport, který Černý využívá pro svůj vrtulník. Na rozdíl od sochařova domnělého autorství plastiky, které umělec i městská část nevyvrací, je dle starosty anonymita jejího sponzora, kterým by mohl být právě Černému blízký developer, společnost Trigema, smluvně ošetřena a městská část ji přijala jako dar.

Pamětní místo sestává z pamětní desky a z tři metry vysokého kovového stožáru, na jehož vrcholu je umístěna drobná plastika sovětského tanku s německou přilbou, zhruba velikosti dlaně.[1] Na desce je umístěn citát z knihy Souostroví Gulag od autora Alexandra Solženicyna Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?[9]

Je 6. května 1945 a právě odbilo 22.00 hodin. Ulicemi hlavního města se šíří Pražské povstání. V Řeporyjích na velitelství / 1. divize ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska padá rozkaz jít bratrům Čechům na pomoc. Povel vydává / genmjr. Sergej Kuzmič Buňačenko. A obrací tak výsledek povstání proti německým okupantům ve prospěch českého lidu. // Působení protistalinské Ruské osvobozenecké armády, známé jako vlasovci, je spjaté s četnými kontroverzemi. Zůstává / však nepopiratelným historickým faktem, že tito muži se jako jediná organizovaná vojenská síla postavili po bok / povstalců. Jejich zásah v nejkritičtější chvíli zastavil postup nacistických jednotek a zachránil Prahu před zničením. // Za osvobození města během Pražského povstání položilo život více než 300 vlasovců. Většina padlých spočinula v mnohdy / hromadných, řádně neoznačených a nedůstojných hrobech. Některé z nich dodnes nebyly a zřejmě nikdy nebudou objeveny. // Čest jejich památce!

 , Text na doprovodné pamětní desce,  

Odkazy

Reference

  1. ČTK, iDNES.cz. Řeporyje mají památník vlasovcům, doplňuje ho ruský tank s německou přilbou. iDnes [online]. 2020-01-01 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  2. Jak má vypadat pomník vlasovcům? Určitě nepostavíme žádnou mohylu míru, říká Novotný [online]. lidovky.cz [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (česky)
  3. Novinky. Jenom lžete, smějeme se tu tomu, řekl starosta Novotný v přímém přenosu v ruské televizi. Novinky [online]. 2019-11-30 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  4. Ruská ambasáda k pomníku vlasovcům: Ustupujete těm, kdo chtějí revizi výsledků války [online]. aktualne.cz [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (česky)
  5. Novinky, ČTK. V Řeporyjích chtějí pomník vlasovců, ruská ambasáda protestuje. Novinky [online]. 2019-11-25 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  6. Novinky. Stalin udělal chybu. Měl poslat okupační armádu, pustil se do ČR Žirinovskij kvůli vlasovcům. Novinky [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  7. Novinky, ČTK. Zastupitelstvo Řeporyjí schválilo pomník padlým vlasovcům. Novinky [online]. 2019-12-10 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  8. ČTK, iDNES.cz. Vlasovce v Řeporyjích připomene pamětní deska, vytvoří ji umělec David Černý. iDnes [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  9. ČTK. Další hořká pilulka pro Rusko. Řeporyje už mají slibovaný pomník vlasovcům. Deník [online]. 2020-05-01 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.