Andor Šándor

Počínaje rokem 2014 je Andor Šándor angažován jako bezpečnostní poradce pro pražský Dopravní podnik (DPP). Zpracovával klíčové analýzy, které se týkají bezpečnosti metra. Podle informací deníku Právo má smluvně zajištěnou odměnu ve výši 2500 Kč za hodinu práce, odpovídající cenám nejprestižnějších auditorských a poradenských firem. Při cca 50 odpracovaných hodinách za měsíc tak Šándor inkasoval v průměru 125 000 bez DPH. Do konce roku 2016 mu bylo vyplaceno 3,5 miliónu korun bez DPH. Dle DPP jsou předmětem smlouvy „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. S ohledem na citlivou povahu byla smlouva signována bez výběrového řízení. Konkrétní výstupy Šándorova poradenství odmítl DPP sdělit. Sám Šándor řekl, že se aktuálně podílí na kategorizaci bezpečnosti stanic metra. Je členem pracovní skupiny, která k tomu účelu vznikla z popudu ministra vnitra Milana Chovance. Důvodem, proč si DPP vybral právě Šándora, byly jeho odborné způsobilosti a praxe v dané oblasti. Znění smlouvy získalo Právo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Kontrakt s DPP Šándor uzavřel (září 2014) asi čtvrt roku poté, co přišel (spolu s bývalým náčelníkem generálního štábu Jiřím Šedivým) o obdobný kontrakt pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).[5]

V médiích je často prezentovaný jako bezpečnostní a vojenský expert. Jeho názory pravidelně publikuje server parlamentnilisty.cz, který je v českém mediálním prostředí pokládán za manipulující a napomáhající ruské propagandě[6][7][8][9]. Šándor opakovaně vyjadřoval proruské postoje a rétoriku, pomocí dezinformací[10] zpochybňoval aktivity Ruska v západní Evropě, jako například atentát na Sergeje Skripala pomocí nervové látky Novičok nebo uvedl, že teroristickou akci Ruska při zničení muničního skladu ve Vrběticích pokládá za politickou akci, protože mu chybí patřičné důkazy.[11] Ruského vládce Vladimira Putina se opakovaně zastává a bagatelizuje jeho zločiny se slovy, že Putin není hloupý.[12]

V lednu 2022, měsíc před invazí Ruska na Ukrajinu, hodnotil bezpečnostní situaci na východě Evropy takto: „Všichni ti, co čtou satelitní snímky a rozumějí tomu, musejí dobře vědět, v jakém rozložení ruská armáda na té hranici je. Jak daleko jsou od svých domovských posádek, zda se budují nějaké mezisklady pro zásobování, což by vykazovalo známky nějakého konfliktu. Když se dívám na těch málo snímků, které vidíme, ruská armáda ani není rozmístěná takzvaně mimo boj. Je seřazena jakoby na nástupišti. Po mém soudu to nevykazuje žádný prvek toho, že by byla připravena k útoku tak, aby zaútočila na jihovýchodní Ukrajinu. Na druhou stranu by nebylo zase tak složité, aby se do této situace přetransformovala. Útočit z Běloruska s počtem vojáků, který se tam nachází, tak aby šli na Kyjev a takzvaně sevřeli v kleštích Ukrajinu, z hlediska vojenského nedává smysl. Ukrajina je veliká země a určitě by se západ Ukrajiny bránil velmi vehementně."[13]

Dva dny před zahájením ruské invaze na Ukrajinu hodnotil tvrzení západních politiků o chystaném ruském útoku jako snahu zakrýt domácí problémy: „Strašení Borise Johnsona, že Rusko chystá největší konflikt od konce druhé světové války, je nehoráznost, která je hlavně odrazem problémů, které má Johnson doma kvůli pijáckým večírkům během lockdownu.“[14]