Ruské velvyslanectví v Praze

Budovu, která je nyní kanceláří velvyslanectví, koupil v roce 1927 český bankéř Jiří Popper.[3] Edvard Beneš, tehdejší exilový prezident Československa, a Jiří Popper, se oba navzájem znali, uprchli v roce 1938 stejným letadlem do Londýna.[3][4]

Dům Poppera v Bubenči a okolní pozemky byly zabaveny nacistickými úřady 16. března 1939, den po jejich okupaci Československa,[5] a následně byly použity jako pražské sídlo gestapa. V tomto období bylo velvyslanectví vybaveno řadou tunelů, které obsahovaly archivy gestapa, a bezpečnostní chodbou spojující tunely s velvyslanectvím.[3] V roce 1945, po skončení války, se rodina pokusila získat majetek zpět, ale bylo tomu zabráněno kvůli znárodňovacím dekretům Beneše, který se vrátil do Československa jako prezident. Ačkoli si Beneš byl vědom toho, že česko-židovský bankéř stále žije a má v úmyslu se vrátit do Prahy, daroval Beneš majetek Sovětskému svazu jako poděkování za sovětské osvobození Československa od nacistické vlády. Budovu využívali Sověti k ubytování velvyslanců Sovětského svazu v Československu. Po tomto posunu ve vlastnictví se Sověti snažili integrovat tunely a zabezpečené místnosti, které přidala nacistická vláda. Panuje všeobecná víra, že mnoho z těchto místností bylo důstojníky KGB Line X využíváno pro špionáž a kontrarozvědku.

Rodina Popperových měla za tento majetek získat náhradu, k čemuž však nedošlo v důsledku začátku komunistické vlády v Československu v roce 1948.[4]

V roce 1990 byly v Československu přijaty zákony, které umožňovaly restituci za majetek zabavený po roce 1948.[4] Český ústavní soud zrušil několik Benešových dekretů[4] a v červenci 2008 podala Lisbeth Popper, dcera Jiřího Poppera, žalobu na české soudy proti českému i ruskému státu usilující o restituci majetku.[3] Podle soudních spisů má nemovitost hodnotu 1 miliardy Kč, kterou by v případě úspěchu případu zaplatil český stát. Ruský stát, který po rozpadu SSSR převzal nárok na veškerý cizí majetek vlastněný sovětskou vládou, by také ztratil nárok na majetek a bylo by třeba najít nový úřad pro ruské velvyslanectví v České republice.

Ruské ministerstvo zahraničí uvádí, že majetek je pod současnou českou legislativou a mezinárodním právem a že odmítá jakékoli pokusy stran domáhat se majetku ruského státu, ať už uvnitř nebo vně Ruska.[6]