Alžběta Habsburská (1554–1592)

Narodila se jako druhá dcera (páté dítě) císařského manželského páru Maxmiliána II. a Marie Španělské. Spolu se svou starší sestrou Annou a bratrem Matyášem strávila šťastné dětství v Stallburgu u Vídně. Otec ji často navštěvoval, Alžběta byla jeho miláček. Byla mu podobná nejen zevnějškem, ale i povahou.

Byla považovaná za jednu z nejkrásnějších žen evropských panovnických domů té doby, se zlatými vlasy, líbeznou tváří a okouzlujícím úsměvem. Nebyla však pouze krásná; básník Brantôme o ní napsal: "...byla jednou z nejlepších, nejmoudřejších, nejněžnějších a nejctnostnějších královen, které kdy panovaly." Současníci se shodují na její inteligenci, ostýchavosti, počestnosti, laskavém srdci a především ryzí zbožnosti.

Alžběta Habsburská a Karel IX.

V roce 1570 se provdala za francouzského krále Karla IX.; manželství mělo upevnit francouzsko-rakouské spojenectví. Sňatek se uskutečnil s velkou pompou v Mézières a značně vyčerpal královskou pokladnu. Dne 25. března roku 1571 byla korunována francouzskou královnou. O rok později porodila své jediné dítě - dceru Marii Alžbětu (27. října 1572 – 9. dubna 1578). Manžel byl Alžbětě systematicky nevěrný se svou dlouholetou milenkou Marií Touchetovou (1549–1638), s níž měl nemanželského syna Karla, narozeného roku 1573.

Alžběta byla vychována velmi konzervativně a byla silně nábožensky založená. Karel věda, že skandály na francouzském dvoře by mohly Alžbětu šokovat, se snažil – spolu se svou matkou Kateřinou Medicejskou – chránit Alžbětu, kterou si zamiloval, přede všemi excesy. Mohla chodit dvakrát denně na mši a nikdo se nepozastavoval nad její pobožností.

Karel trpěl záchvaty šílenství a v těch obdobích se neukazoval na veřejnosti. Přes tento jeho handikap Alžběta záhy otěhotněla a opustila Paříž – odjela na venkov, do Fontainebleau. Právě tam se dověděla o masakru o Bartolomějské noci v srpnu roku 1572, kdy tisíce francouzských hugenotů zůstaly zabity na ulicích Paříže. Alžběta orodovala u krále a podařilo se jí zachránit životy alespoň cizozemců, především Němců. Jejich dcera Marie Alžběta se narodila dva měsíce po masakru.

Karel IX. v roce 1574 zemřel v čtyřiadvaceti letech. Po jeho smrti Alžběta odmítla návrh svého otce, aby se provdala za mladšího bratra manželova, Jindřicha III. Dvacetiletá vdova polovinu svého jmění přenechala Markétě z Valois, sestře svého zemřelého manžela, a v roce 1575 se vrátila zpět do rodného Rakouska. V Rakousku jí v roce 1578 zemřela na neznámou infekci šestiletá dcerka a Alžběta zde roku 1580 založila klášter klarisek u vídeňského Stallburgu, do něhož se sama uchýlila. V Praze, kde žil její bratr Rudolf II., se starala o rekonstrukci kaple Všech svatých na Pražském hradě.

Alžběta zemřela v necelých čtyřiceti letech v roce 1592 na infekční onemocnění a byla pochována ve Stallburgu v klášterním kostele Andělské Matky Boží. Po sekularizaci kláštera v roce 1871 a převzetí kostela augšpurskou církví byly její ostatky přeneseny do krypty vídeňské katedrály .

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 51–52.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Habsburská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
• https://web.archive.org/web/20111030053823/http://www.kleio.org/de/geschichte/stammtafeln/habsburger/abb10z.html