Královna Margot

Byla dcerou francouzského krále Jindřicha II. z rodu Valois-Angoulême a královny Kateřiny Medicejské. Tři z jejích bratrů (František II., Karel IX. a Jindřich III.) byli králi Francie. Její sestra Alžběta byla třetí manželkou španělského krále Filipa II. Jako katolička byla Markéta provdána za svého bratrance hugenota krále Jindřicha III. Navarrského z rodu Bourbonů. Její bratři ji přejmenovali na Margot, později na „tlustou Margot“.

Přesto, že milovala katolíka, vévodu Jindřicha I. z Guise, a sama se hlásila ke katolickému vyznání, byla přinucena provdat se 18. srpna 1572 za Jindřicha Navarrského, syna navarrské královny a přesvědčené protestantky Johany III. Toto manželství mělo harmonizovat rozbouřené vztahy mezi hugenoty a katolíky. Jindřich, vyznáním hugenot, zůstal po velkou část svatebního obřadu mimo katedrálu. Snoubenci se dívali přímo před sebe, ani jednou na sebe nepohlédli. Šest dní po svatbě, na den sv. Bartoloměje, došlo k masakru hugenotů, Bartolomějské noci. Jindřich uprchl do Navarry a svoji manželku zanechal v Paříži. Stala se více méně vězněm ve svém vlastním domově. Bylo jí sice za nějaký čas dovoleno odjet za manželem, ale jejich manželství bylo skandální. Ani jeden z nich se nesnažil skrývat své další milenecké vztahy. Ona sama měla poměr s Josefem Bonifácem de la Mole, Jacquesem de Harlay a Bussym d’Amboise. Po nemoci, kterou prodělala v roce 1582, se vrátila do Francie na dvůr svého bratra Jindřicha III. Ten ji ale obvinil z nemorálního života a donutil opustit své sídlo.

V Navaře ji Jindřich Navarrský po návratu připravil velice chladné přivítání. Po neúspěšném pokusu o státní převrat uprchla na hrad Usson v Auvergne, kde pak strávila 18 let. V roce 1592 byl zahájen proces s cílem zrušit její manželství s Jindřichem Navarrským. Trval sedm let. V té době psala Markéta své memoáry. Vyšly až po její smrti v roce 1658 a mnohé z příběhů ze života Karla IX. a Jindřicha III. a bývalého manžela Jindřicha IV. Navarrského čtenáře pobouřily.

S přibývajícím stářím se ocitla na hranici chudoby. Posléze se smířila se svým bývalým manželem Jindřichem IV. Navarrským a s jeho druhou ženou Marií Medicejskou. Sama bezdětná se věnovala jejich dvěma dětem. V Paříži podporovala umělce a pomáhala lidem žijícím v bídě. Podílela se také na organizování velkých dvorských slavností. Zemřela ve dvaašedesáti letech, jako poslední příslušník rodu z Valois, a byla pohřbena v rodinné kapli. Nad její smrtí truchlily tisíce lidí.

Život Markéty z Valois též popisuje román Královna Margot od Alexandra Dumase staršího.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královna Margot na Wikimedia Commons
• Více o královně Margot