Kateřina Medicejská

Kateřina Medicejská (italsky Caterina de' Medici, francouzsky Catherine de Médicis , 13. dubna 1519, Florencie5. ledna 1589, Blois) byla francouzská královna, manželka krále Jindřicha II.

Kateřina Medicejská
Královna francouzská
Královna Kateřina Medicejská
Doba vlády15471559
ManželJindřich II. Francouzský
Narození13. dubna 1519
Florencie
Úmrtí5. ledna 1589
Blois(69)
PohřbenaBazilika Saint-Denis
PotomciFrantišek II.
Alžběta
Claude
Ludvík
Karel IX.
Jindřich III.
Margareta
František
Jana
Viktorie
RodMedicejští
OtecLorenzo II. de Medici
MatkaMadeleine de la Tour d'Auvergne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla matkou posledních francouzských králů z rodu Valois Františka II., Karla IX. a Jindřicha III. Její starší dcera Alžběta se stala manželkou španělského krále Filipa II., mladší Markéta se stala ženou pozdějšího francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského, prvního panovníka z bourbonské větvě francouzského královského rodu.

Jako regentka za své nezletilé syny se stala jednou z ústředních postav francouzské vlády 60. let 16. století.

Původ a dětství

Pocházela z florentského rodu Medici, který s malými přestávkami vládl Florencii v letech 14341737. Byla jedinou dcerou Lorenza II. de Medici a Madeleine de la Tour d'Auvergne pocházející z jedné z větví rodu Bourbonů. Florencie byla v době Kateřinina dětství stále signorií a i Medicejští, přestože byli jednou z nejbohatších italských rodin, náleželi stále ještě formálně k pouhému patriciátu. Po brzké smrti rodičů se její výchovy ujal strýc – papež Klement VII., vlastním jménem Giulio de Medici.

Klement VII. se spojil s Francii, Benátskem, Florencií a Anglií proti Karlu V., který se snažil obnovit císařskou moc. Jeho snahy vyústily ve vyplenění Říma císařskými žoldáky – v Sacco di Roma. V jeho rodném městě vypukly nepokoje, které vyústily ve svržení Medicejských. Kateřina se stala rukojmí republiky a zůstala jí až do roku 1530, kdy vládu nad městem převzal opět Klement VII.

Manželka krále

Klement VII. se podobně jako většina renesančních papežů snažil zajistit po dobu svého pontifikátu širokou rodinu. Svého nelegitimního syna Alessandra oženil s nemanželskou dcerou Karla V. Markétou. Kateřina se pak stala prostředkem pro upevnění vztahů s francouzským králem. Roku 1533 se provdala za druhorozeného syna francouzského krále, prince Jindřicha Orleánského.

Po smrti Klementa VII. následujícího roku se opět rozhořelo nepřátelství mezi novým papežem a Francií. Sňatek Jindřicha s Kateřinou ztratil svoji diplomatickou hodnotu. Byla zdůrazňována nerovnorodost páru, Kateřina se dostala na francouzském dvoře do izolace. Roku 1536 náhle zemřel Jindřichův starší bratr a on sám se stal následníkem trůnu. Dosavadní bezdětnost manželství přičítaná Kateřině (Jindřich měl už nemanželskou dceru) se stala příčinou úvah o možném rozvodu. Kateřině se podařilo svoji pozici uhájit a roku 1543 porodila Jindřichovi první z celkem deseti dětí. Po dobu svého manželství se musela smířit s neustálou přítomností Diany de Poitiers, která byla milenkou Kateřinina manžela a měla na něj velký vliv v osobním i politickém životě. Když pak Jindřich II. roku 1559 neočekávaně umírá, zanechává zde královnu vdovu bez jakýchkoliv vladařských zkušeností.

Po dobu vlády svého syna Františka II. (15441560) stála pouze v pozadí, hlavní roli hrála její snacha – královna Marie Stuartovna a její strýcové z rodu de Guise.

Kateřina Medicejská (cca 1555)

Královna regentka

Po předčasné smrti bezdětného Františka vládla v letech 15601572 za svého dalšího, nezletilého a neduživého syna Karla IX. Ve Francii ovlivněné podobně jako velká část Evropy reformací vypukly náboženské nepokoje mezi katolíky a hugenoty – tzv. hugenotské války. V čele katolické strany stála rodina de Guisů, v čele protestantů Jindřich Navarrský. Znesvářené strany měl smířit sňatek mezi Kateřininou dcerou Markétou a Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však několik dní po svatbě, 24. srpna 1572 začalo v Paříži a posléze v celé Francii krvavé vraždění hugenotů, označované jako Bartolomějská noc. Kateřina měla být údajně hlavní iniciátorkou celé akce.

Za vlády Jindřicha III.

Po smrti staršího bratra Karla IX. (30. května 1574) další Kateřinin syn Jindřich, nedlouho předtím zvolený polským králem, utekl ze své nové země, aby převzal trůn rodné Francie jako Jindřich III. Již plnoletý panovník však těžko snášel matčino poručnictví a Kateřina postupně ztrácela vliv. Konec života strávila na zámku v Blois, kde byl krátce před její smrtí z podnětu Jindřicha III. zavražděn i vůdce katolických Guisů, vévoda Jindřich. To ovšem bez Kateřinina vědomí.

Potomci

Literatura

  • Georges Duby: Dějiny Francie od počátků po současnost, Karolinum, Praha 2003, ISBN 80-7184-514-0
  • Marc Ferro: Dějiny Francie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, ISBN 80-7106-888-8
  • Leonie Friedová: Kateřina Medicejská, Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1434-4
  • Christopher Hibbert: Vzestup a pád rodu Medici, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997, ISBN 80-7106-201-4

Související články

Externí odkazy

Orleánská vévodkyně
Předchůdce:
Johana Francouzská
15331547
Kateřina Medicejská
Nástupce:
Marie z Montpensier
Bretaňská vévodkyně
Předchůdce:
Klaudie Francouzská
15361559
Kateřina Medicejská
Nástupce:
Marie Stuartovna
Francouzská královna
Předchůdce:
Eleonora Habsburská
15471559
Kateřina Medicejská
Nástupce:
Marie Stuartovna
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.