Karel IV. Sličný

Narodil se jako třetí syn krále Filipa IV. Sličného a Johany Navarrské, po níž zdědil titul krále navarrského. Karel byl ve čtrnácti letech 20. května 1308 v Corbeil oženěn s Blankou, dcerou burgundského hraběte Oty IV. Počátkem roku 1314 byla Karlova žena za přispění své švagrové Izabely společně se svou další švagrovou Markétou zatčena. Byly obviněny z cizoložství a král Filip IV. nechal zatknout také oba mladíky, kteří se měli oddávat necudným hrátkám s manželkami francouzských princů, a nechal je stít a pověsit na šibenici. Pohlavní orgány popravených byly hozeny psům.[1] Obě cizoložnice byly zavřeny na hradě Gaillard.

Karel měl od roku 1314 titul hraběte z La Marche a na francouzský trůn se dostal v lednu roku 1322 po smrti bratra Filipa V. 19. května 1322 bylo jeho první manželství anulováno a již v září téhož roku následovala svatba s Marií, dcerou císaře Jindřicha VII., sestrou Jana Lucemburského. Po Mariině náhlé smrti v březnu roku 1324 (zemřela při porodu jejich prvorozeného dítěte, které zemřelo rovněž) se Karel 5. července roku 1325 oženil potřetí. Pro tento sňatek bylo nutné získat papežský dispens, neboť nevěsta, patnáctiletá Jana z Évreux, byla Karlovou sestřenicí.

Král zpočátku udržoval mír s Anglií, upevňoval panovnickou moc a navázal úzké vztahy s českými Lucemburky. Na jeho dvoře vyrůstal Václav, budoucí český král Karel IV. K předním rádcům u dvora patřil v té době Karel z Valois, někdejší krátkodobý král aragonský (jehož syn Filip dosedl po smrti Karla IV. na francouzský trůn). Za Karla IV. rovněž vzniklo bourbonské dominium, když král udělil Ludvíkovi z Clermontu, členovi vedlejší větve Kapetovců, hrabství La Marche a povolil mu užívat titul vévoda bourbonský. V závěru vlády pomohl Karel své sestře Izabele svrhnout anglického krále Eduarda II. a dosadit k moci mladého Eduarda III. Když pak v únoru 1328 král Karel ve čtyřiatřiceti letech po šesti letech panování v důsledku nemoci zemřel, zůstal francouzský trůn určitou dobu uprázdněný, neboť třebaže byl Karel třikrát ženatý, neměl žádného žijícího syna. Královna Jana však byla těhotná a bylo nutno vyčkat, zda neporodí dědice trůnu – teprve když v dubnu porodila dceru, rozběhly se přípravy na volbu nového panovníka naplno. Tím se stal Filip z Valois, syn Karla z Valois, mladšího bratra krále Filipa Sličného; pocházel tedy z dynastie Valois – boční linie Kapetovců.