Karel Hermann-Otavský

prof. JUDr. Karel Hermann-Otavský
prof. JUDr. Karel Hermann-Otavský
	Karel Hermann-Otavský
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
	Ve funkci:; 1918 – 1920
Předchůdce	Gabriel Pecháček
Nástupce	Josef Zubatý
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1904 – 1905
Předchůdce	Leopold Heyrovský
Nástupce	Jaromír Čelakovský
	Ve funkci:; 1922 – 1923
Předchůdce	Vilém Funk
Nástupce	Antonín Hobza
Narození	2. května 1866 ; Kostelec nad Černými lesy; Rakouské císařství
Úmrtí	4. září 1939 (ve věku 73 let) ; Horní Černošice; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Karlík
Národnost	Češi
Děti	Karel Hermann-Otavský
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	pedagog, právník a učitel
Commons	Karel Hermann-Otavský
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hermann-Otavský, též Karel Herrmann z Otavských, (2. května 1866 Kostelec nad Černými lesy[1] – 4. září 1939 Horní Černošice) byl český právník, profesor obchodního a směnečného práva a první rektor Univerzity Karlovy po vzniku samostatného Československa.

Život

Gymnaziální studia absolvoval ve Slaném, Písku a v Praze. V roce 1889 promoval sub auspiciis imperatoris (pod záštitou panovníka) na pražské právnické fakultě. Poté absolvoval roční studijní cestu do Berlína a získával praxi v justici. Roku 1892 se v Praze habilitoval v oboru obchodního a směnečného práva, 26. 8. 1897 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1904 řádným profesorem.[2] Kromě členství ve fakultních zkušebních komisích, judiciální a historickoprávní, získal i přes opuštění justiční praxe dále členství ve zkušební komisi vrchního soudu pro soudcovské kandidáty. Byl také v letech 1904–1905 a 1922–1923 děkanem právnické fakulty a v roce 1918 se stal prvním rektorem celé české univerzity v samostatném Československu (zvolen za rektora byl dne 21. června 1918, slavnostní inaugurace proběhla 29. ledna 1919). Dekretem zemské správy národního výboru československého ze 30. prosince 1918 byla jemu, jeho manželce a synům povolena změna příjmení z "Hermann" na "Hermann-Otavský"[3]

Jako děkan právnické fakulty se při druhém funkčním období zasloužil o realizaci Kotěrovy novostavby fakulty a jako rektor rozvíjel zejména mezinárodní spolupráci s německými i francouzskými vysokými školami. Ve své vědecké činnosti projevil široký záběr, nepsal jen o obchodních společnostech, ale také např. o právu cenných papírů, duševním vlastnictví nebo o pojištění, což se odrazilo i v praxi, podílel se na vypracování osnov zákonů o nákladní smlouvě, o autorském právu a proti nekalé soutěži. Od roku 1922 byl předsedou Právnické jednoty, členem Jednoty pro vědy pojistné, pracoval jako redaktor časopisu Právník a napsal také několik hesel do Ottova slovníku naučného. Jakožto uznávaný odborník v oboru obchodního práva se účastnil řady mezinárodních konferencí.[4][5] Pohřben je na hřbitově v Karlíku.

Rodina

Oženil se s Idou Příborskou, s níž vychoval dva syny, Karla (* 1905) a Emanuela (* 1911)[3]. Jeho manželka byla neteří Leopolda Heyrovského a sestřenicí jeho synů Jaroslava a Leopolda.[6] Jeho vnukem je historik umění Karel Otavský (* 1938).^[zdroj?]

Dílo (výběr)

Busta Karla Hermanna-Otavského jako rektora Univerzity Karlovy

O právní povaze rektapapírů (1892)
Právo směnečné' (1908, 1919, 1926)
O autorskoprávní ochraně děl architektonických (1909)
Rakouské právo autorské (1909, 1914)
O přípustnosti a mezích exekuce autorskoprávní (1910)
Reforma našeho práva autorského (1921)
Soukromé pojišťovací právo československé (1921)
O obchodech podle čtvrté knihy všeobecného zákona obchodního (1925, 1928, 1930)
Československé právo směnečné (1926, 1930)
Všeobecný zákoník obchodní a pozdější normy obchodního práva v zemích historických (1929)
Jan Heller (1935)
K dosahu generální doložky: Její význam pro podnikové právo (1937)

Odkazy

Reference

Matriční záznam o narození a křtu farnost Kostelec nad Černými lesy
Slavnostní inaugurace rektora konaní dne 29. ledna 1919 na České univerzitě Karlově v Praze v prvním roce svobody, Praha : Nákladem Akademického senátu České univerzity Karlovy, s. d., str. 20.
Pobytová přihláška pražského magistrátu
SKŘEJPKOVÁ, Petra. Karel Hermann-Otavský. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 238–240.
URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 79.
STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád [online]. 2002–2008 [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.

Literatura

Ottův slovník naučný, díl XI., s. 210, heslo Herrmann Karel
Ottův slovník naučný, díl XXVIII. (dodatky), s. 563, heslo Herrmann Karel šl. z Otavských

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hermann-Otavský na Wikimedia Commons
Autor Karel Hermann-Otavský ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hermann-Otavský

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Kostelec nad Černými lesy

[2] Slavnostní inaugurace rektora konaní dne 29. ledna 1919 na České univerzitě Karlově v Praze v prvním roce svobody, Praha : Nákladem Akademického senátu České univerzity Karlovy, s. d., str. 20.

[#1-3] Pobytová přihláška pražského magistrátu

[4] SKŘEJPKOVÁ, Petra. Karel Hermann-Otavský. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 238–240.

[5] URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 79.

[6] STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád [online]. 2002–2008 [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.