Adolf Šelbický
Adolf Gustav Šelbický (23. prosince 1869 Benešov nad Ploučnicí – 17. ledna 1959 Praha) byl český římskokatolický kněz, děkan litoměřické kapituly a v letech 1929 až 1939 generální vikář litoměřické diecéze.
Monsignore ThDr. Adolf Šelbický | |
---|---|
Generální vikář litoměřické diecéze | |
ThDr. Adolf Šelbický jako kanovník litoměřické kapituly | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Předchůdce | Antonín Čech |
Nástupce | Pro německou část diecéze Franz Wagner; Pro českou část diecéze Josef Kuška |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 17. července 1892 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 23. prosince 1869 |
Místo narození | Benešov nad Ploučnicí, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 17. ledna 1959 (ve věku 89 let) |
Místo úmrtí | Praha, Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov 50°4′38″ s. š., 14°29′10″ v. d. |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Řády a ocenění | Pro Ecclesia et Pontifice |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kněžská dráha
Na kněze byl vysvěcen v 17. července 1892. Po vysvěcení sloužil jako farář v rodném Benešově, v letech 1903–1910 v Dolní Poustevně. V roce 1910 se stal kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, posléze pak také profesorem bohosloví, kapitulním děkanem a v roce 1929 generálním vikářem litoměřické diecéze. Za svou činnost obdržel titul apoštolského protonotáře a vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice.
Jako Čech se dostával do stále větších konfliktů se stoupenci německého národního socialismu, který v Sudetech stále sílil.
Ke konci roku 1938 byl přinucen rezignovat na funkci generálního vikáře, nicméně litoměřický biskup Antonín Alois Weber ho jmenoval k 1. lednu 1939 do téže funkce pro zbytek diecéze v okleštěném Československu se sídlem v Libochovicích. Mons. Šelbický se obával zatčení, a proto odešel nejdříve do nemocnice v Lounech, ale tam se po poradě se svými důvěrníky rozhodl rezignovat na všechny své funkce a odejít do penze do Prahy. Tento úmysl biskup Weber schválil. Po komunistickém převratu byl zatčen 13. 10. 1949 v souvislosti s kauzou kněžské nemocniční pokladny, vyslýchán a pro své stáří ponechán ve Státní léčebně psychiatrické v Kosmonosích. Zemřel v Praze a byl pohřben byl na Vinohradském hřbitově do rodinného hrobu.
Pastorační činnost
V roce 1912 byl českým diecézním referentem eucharistického mezinárodního sjezdu ve Vídni a pronesl tam v chrámu Páně u minoritů dne 12. září 1912 na slavnostní schůzi české sekce řeč „Časté návštěvy Nejsvětější Svátosti“.
Jako předseda Ústředního spolku pro výstavbu kostelů si získal velkých zásluh o vhodnou a uměleckou výzdobu četných chrámů litoměřické diecéze.
Bibliografie
- Moderní a křesťanský názor světový, Politické a tiskové družstvo křesťansko sociální, Mladá Boleslav 1926
- Liberalismus, Socialismus, Anarchismus, Cyrillo-methodějská knihtiskárna Václav Kotrba, Ročník XIV. 1897–1898
Odkazy
Literatura
- Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944), Litoměřice 1944, s. 1.
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 118.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Šelbický na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Šelbický
- Msgre. Adolf Šelbický a jeho fotografie Archivováno 27. 5. 2020 na Wayback Machine
- Fotografie Adolfa Šelbického na společném listu sídelních kanovníků Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
- Internetová knihovna, oddíl Vlast
- Varhaníci
- Moderní a křesťanský názor světový
Předchůdce: Antonín Čech |
Generální vikář litoměřické diecéze 1929 – 1939 |
Nástupce: Franz Wagner (pro Němce); Josef Kuška (pro Čechy) |