Hostie

Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který s sebou věřící přinesli. Avšak již záhy dostal tento chléb ustálenou a symbolickou formu. Příprava chleba k eucharistii je v římské církvi svěřena jáhnům. Ve středověku se pak zřejmě z obavy, aby se neztratila jediná částečka proměněného chleba, vyvinula forma současné hostie, kterou lze jednoduše lámat a rozdělovat, i přes toto bezpečnostní opatření se stále pod hostie dávají pateny, aby případný padající kousíček byl zachycen; tuto práci vykonávají nejčastěji ministranti.

Označení chleba pro eucharistii jako hostie má teologický význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu reálnou přítomnost v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl Bohu Otci na kříži svůj život a zemřel za spásu světa.

Ve východní církvi se užívá chleba kvašeného nazývaného prosfora, v západní církvi se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného neboli hostie, čímž se symbolicky navázala souvislost s židovským slavením pesachové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z pšeničné mouky a vody. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní. Z nekvašeného chleba došlo k dalšímu vývoji k prosté, často bílé oplatce.

Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (chíró, beránek, kříž, nika).

Jediná výrobna hostií v České republice se nachází v Bílé Vodě. Hostie se zde pečou od roku 1984. Zdejší hostiárna pracuje pod hlavičkou Charity ČR, její společnost s ručením omezeným nese název Unita. Těsto na hostie vzniká smísením čisté pšeničné mouky a vody, potom se nalije na plotýnky, na nichž se upečou oplatky většího obdélníkového tvaru. Z nich se po zvlhčení vykrajují hostie. Při výrobě má převahu ruční práce. Nepoužívají se žádné chemické konzervační látky. Hostie z Bílé Vody se rozesílají celkem ke zhruba tisíci stálých klientů v celé republice, ročně jde přibližně o dvacet milionů kousků..[1]

Po skončení bohoslužby se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. svatostánku, který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává svaté přijímání při některé z následujících bohoslužeb (např. obřady Velkého pátku). Proměněný chléb uctívají katoličtí křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i pravoslavní.

V protestantismu a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení eucharistie nepoužívají hostie, ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.