Graubünden

Graubünden (česky Grisonsko, německy Graubünden,[1] italsky Grigioni, rétorománsky Grischun, francouzsky Grisons) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Jeho obyvatelé jsou někdy nazýváni Bündner.

Kanton Graubünden
Kanton Graubünden
Cantone dei Grigioni
Chantun Grischun

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoChur
Souřadnice46°45′ s. š., 9°30′ v. d.
Rozloha7 105,39 km²
Nejvyšší bodPiz Bernina (4049 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel198 379 (2018)
Hustota zalidnění27,9 obyv./km²
Jazykněmčina, italština, rétorománština
Správa regionu
Nadřazený celekŠvýcarsko
Druh celkukanton
Vznik1496
VládaRegierungsrat, regenza, Governo (5 členů)
ParlamentGrosser Rat, cussegl grond, Grand Consiglio (120 poslanců)
Podřízené celky• 11 okresů
• 121 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CH-GR
NUTSCH056
Označení vozidelGR
Oficiální webwww.gr.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozlohou 7106 km² představuje 17,2 % území spolkového státu, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má přibližně 198 tisíc[2] obyvatel.[3]

Hlavním městem je Chur s 34 880 obyvateli (v roce 2016), osídlený od roku 3000 př. n. l., po dobytí Římany v roce 15 př. n. l. se stal roku 284 správním střediskem římské provincie Raetia. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou Davos (11 060 obyvatel), Landquart (8 854), Domat/Ems (8 043), St. Moritz (5 084), Ilanz/Glion (4 736) a Scuol (4 638).

Mezi nimi známá turistická střediska na náhorních plošinách Alp. Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu.

Poloha

Kanton leží v jihovýchodní části Švýcarska na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem na rozloze 7 106 km². Hornatou část pokrývají z 27,6% lesy a z celkové rozlohy lze jen jednu třetinu obdělávat. Horský terén má 150 horských údolí, 615 jezer (z 1038 jezer a jezírek) a 937 horských vrcholů.[3][4] Nejvýše položené místo je Pitz Bernina (4048,6 m n. m.) a nejníže položený bod je na řece Moësa na hranici s kantonem Ticino (253 m n. m.). Další ze známých vrcholů je Tödi (3614 m n. m.). Mnohé zdejší horské řetězy jsou pokryté ledovci jako např. Albula, Silvretta, Bernina, Rätikon a Leponské Alpy. Nachází se zde nejhlubší údolí v Evropě, ve kterých žili Rétové.

Řeky

Většinu území Graubündenu odvodňuje řeka Rýn se svými přítoky Vorderrhein a Hinterrhein, které zde pramení. Další řeka protékající kantonem je Inn, která odvodňuje východní část území Engadin. Za hlavním alpským hřebenem jsou jižní údolí Misox s údolím Calancatal, Bergell a Puschav, ve kterých se mluví italsky. Údolím Bergell protéká řeka Mera (Maira), která ústí do řeky Pád. Vody kantonu jsou odváděny do tří moří. Povodí Rýna patří k úmoří Severního moře. Povodí řeky Inn k úmoří Černého moře a povodí řeky Mery do úmoří Středozemního moře.

Přírodní parky

Na území kantonu se nachází Švýcarský národní park a Parc Ela – regionální přírodní park na ploše 548 km². Navíc některé horské oblasti jsou zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO.

Susední oblasti

Graubünden sousedí na jihozápadě s kantonem Ticino, na západě s kantonem Uri a Glarus, na severozápadě s Sankt Gallen. Graubünden má státní hranice na severu se státy Lichtenštejnsko a Rakousko (spolkové země Vorarlbersko a Tyrolsko), na východě s italským Jižním Tyrolskem a na jihu s Lombardií.

Znak a vlajka

Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do 19. století. Jedná se o barvy Šedého spolku (černá a bílá), emblém ze znaku Chrámového spolku (kozoroh), a levou polovinu znaku Desetistoličného spolku (kříž). Vlajka kantonu je stejně jako u všech švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu.

Jazyky

Graubünden společně obývají tři hlavní jazykové skupiny: německá, italská a rétorománská (rétorománsky, čtvrtým úředním jazykem Švýcarska dnes mluví už jen 0,8 % obyvatel, 0,5 % ji uvádí jako svůj hlavní jazyk).

hlavní řeči kantonu Graubünden, včetně idiomů románštiny – Surselvisch = sursilvan, Sutselvisch = sutsilvan, Surmeirisch = surmiran, Oberengadinisch = puter, Unterengadinisch = vallader

Obyvatelstvo kantonu podle jazyka (2000):

Podle údajů z roku 2021 mluví 76 % německy, 14 % rétorománštinou a 10 % italštinou.[4]

U sídel s jazykově smíšeným obyvatelstvem se někdy názvy v obou jazycích významně liší; potom se uvádí ve formě např. „Ilanz/Glion“ (zde je název nad lomítkem německý, pod lomítkem rétorománský).

Galerie
  • Topografie Graubündenu, satelitní pohled v září 2002
  • Chur, Poststrasse
  • prameny Rýna, Vorderrhein
  • pohled z vrchu Diavolezza přes vesnici Bergell-Soglio, na vrcholy Sciora, Piz Cengalo, Piz Badile v pohoří Alp Bondasca
  • Piz Palü (velvo), Bellavista (vpravo), v popředí Persgletscher (ledovec)
  • vodopád Ova Fedoz

Kulinářské speciality

Mezi známé dezerty kantonu Graubünden se řadí dort z křehkého těsta plněný karamelizovanými vlašskými ořechy Bündner Nusstorte (nazývaný též Engadiner Nusstorte) a dort z křehkého těsta, máslového krému a florentinské hmoty Engadiner Torte. Mezi speciality kantonu patří také hruškový chléb Birnbrot.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kanton Graubünden na německé Wikipedii a Gryzonia na polské Wikipedii.

  1. U_@_ (G–L) [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  2. statistická služba. Dostupné online. [cit. 2019-08-28]
  3. Facts and Figures | Graubünden Tourism. www.graubuenden.ch [online]. [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Graubünden im Überblick. www.gr.ch [online]. [cit. 2021-07-18]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.