Jelizaveta Nikolská

Jelizaveta Nikolská, vlastním jménem de Boulkinová (24. října 1904, Vladivostok, Rusko1955, Caracas, Venezuela),[1] byla původem ruská tanečnicebaletka, primabalerína Národního divadla v Praze, choreografka a baletní pedagožka. Později získala i československé státní občanství [2].

Jelizaveta Nikolská
Rodné jménoЕлизавета Николаевна Булкина
Narození24. října 1904
Vladivostok
Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí16. srpna 1955 (ve věku 50 let)
Caracas
Venezuela Venezuela
Povolánítanečnice, modelka, choreografka, učitelka, baletka a baletní mistr
Manžel(ka)Felix Achille de la Cámara (1922–1930)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v rodině carského generála a šlechtice, který po revoluci emigroval. Absolvovala gymnázium v Oděse a později navštěvovala konzervatoř. Zde se začala věnovat tanci. V roce 1919 se stala elévkou v baletním souboru divadla v Oděse, později se zde stala i sólovou tanečnicí. K jejím učitelům tance v Oděse patřila L. Tittoriová, R. Remislavský a B. Romanov. Tanec studovala rovněž v Paříži.

Od roku 1921 působila v Polsku. V roce 1922 poprvé hostovala v pražském Národním divadle, v roce 1923 zde získala stálé hostování jako sólová tanečnice.

Od roku 1922 vedla vlastní baletní školu. Později vedla i baletní školu Národního divadla v Praze. K jejím žačkám patřily např. Nina Jirsíková [3], Saša Machov [4], Naděžda Sobotková [5] a Eva Vrchlická ml. V roce 1937 vytvořila taneční skupinu Soubor Jelizavety Nikolské, se kterým vystupovala doma i v zahraničí. Později nazývala skupinu jako Prager Ballet der Jelizaveta Nikolska a v letech 1942/1943/1944 hostovala v zahraničí "v rámci kulturně umělecké výměny mezi Říší, Protektorátem a Itálií" [6]

V roce 1925 odešla z Národního divadla po roztržce se svým uměleckým partnerem a baletním mistrem Remislavem Remislavským (18971973), který byl v Národním divadle tanečním sólistou a choreografem. V letech 19301932 byla baletní mistryní v Královské opeře v Káhiře v Egyptě. V roce 1932 se vrátila do Prahy a v období 19341941 byla angažována jako primabalerína v pražském Národním divadle. V letech 19371945 zde byla baletní mistryní a v letech 19401945 byla uměleckou šéfkou baletu Národního divadla v Praze.[7]

Hostovala rovněž v Divadle na Vinohradech, v divadle Varieté, v divadlech v Brně, Plzni a Bratislavě. V období své aktivní umělecké činnosti realizovala několik turné po Evropě (Paříž 1927, Berlín 1936, Bělehrad 1937) a po USA (1933).

Z důvodu svého proněmeckého postoje a kolaborace za války[1] a z obav z NKVD za útěk z Ruska[8] v květnu roku 1945 uprchla do USA. V roce 1946 byla v Československu v rámci očisty v českém filmu natrvalo vyloučena z práce ve filmu spolu s dalšími několika desítkami osob (mj. Čeněk Šlégl, Vladimír Majer, aj.).[9][10]

Jejím manželem byl Felix Achille de la Cámara (původně Felix Cammra), zakládající člen Ligy proti bolševismu a Národní obce fašistické.[11] Za něj byla provdána letech 1922–1930. Felix Cámara měl být podle vlastního tvrzení šlechtického rodu a Nikolská později uvádí své jméno jako hraběnka de la Cámare del Campo [12] nebo Jelizaveta Nikolská Cámara.[13]

Citát

Byla to krásná žena. Vypadala jako socha z porcelánu. Měla zelené oči, rovný, ušlechtilý nos. Jako tanečnice byla vynikající, jako člověk byla zlá a sobecká.
 Nina Jirsíková[14]

Výběr z díla

Choreografie

Režie

Divadlo

Film

Odkazy

Reference

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 337
  2. Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 210
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202
  4. Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 285
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 458
  6. Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 210, 212
  7. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 338
  8. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 46, 468, ISBN 9788020015020
  9. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 71, ISBN 9788020015020
  10. Výsledky očisty ve filmovém oboru, In: KINO, čís. 5, roč. I., 8. února 1946, str. 79
  11. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 48–9, ISBN 8086182517
  12. Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 198
  13. Pestrý týden, 21.1.1928, s.2
  14. Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 157, ISBN 9788020026361

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 226, foto 620
  • Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 210
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 25
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 46, 71, 468, ISBN 9788020015020
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 18831963, Orbis, Praha, 1964, str. 121–2
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202, 337-8
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 198, 204, 206, 209–212, 285, 394
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 48, ISBN 8086182517
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 175–6, ISBN 9788023996043
  • Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 332
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 23, 180
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 455.
  • Martin Jůna: Studie o životě a smrti hraběte de la Cámary, Epika, ISBN 9788087435182

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.