Augustin Berger

Augustin Berger, vl. jménem Ratzesberger (11. srpna 1861, Boskovice[1]1. června 1945, Praha) byl český tanečník, baletní mistr, choreograf a pedagog.

Augustin Berger
Augustin Berger
Rodné jménoAugustin Ratzesberger
Narození11. srpna 1861
Boskovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. června 1945 (ve věku 83 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povolánítanečník a choreograf
Manžel(ka)Giulietta Bergerová
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Boskovicích

Životopis

Narodil se v rodině boskovického obuvníka Jana Ratzersbergera a jeho manželky Marie Anny, rozené Slezákové. Pokřtěn byl jako Augustin Karel Ratzersberger. Jméno bylo úředně změněno na August Berger v roce 1924.[1] Studoval na reálném gymnáziu, ale nakonec se vyučil xylografem.

Již jako dvanáctiletý se objevil na jevišti v roli Pikolíka ve frašce Tricot a Cakolet, kterou režíroval František Kolár. Zanedlouho působil taktéž v neméně populárním Flikovi a Flokovi.[2] Školil se u akrobata Conradiho-Lišky, mima Barbariniho, baletní mistryně Prozatímního divadla M. Hentzové a tanečního mistra G. Martiniho. V jeho pražském salonu Teatro salone Italiano také tančil kolem roku 1872. Následně působil s Martinim ve Švédsku a celkem šest let i v dalších zemích.[3]

V roce 1878 nastoupil jako taneční sólista do Stavovského divadla.

O tři roky později získal angažmá u francouzské společnosti „Mouche d'or“ a absolvoval s ní turné v Paříži a Toulouse. Při cestě do Itálie byl angažován jako sólový tanečník v Theatro dal Verme v Miláně.

V roce 1883 byl angažován ředitelem F. A. Šubrtem do pražského Národního divadla. V roce 1884 se zde stal baletním mistrem, když vystřídal V. Reisingera. Působil zde do roku 1900, kdy odešel do Drážďan jako baletní mistr a choreograf (až do roku 1910) a následně strávil dva roky ve Varšavě. Do Národního divadla se vrátil v roce 1912 a setrval zde až do roku 1923. Za dobu působení v Národním divadle připravil na 220 choreografií pro inscenace baletu a opery. Rovněž poskytoval pohybovou nebo taneční spolupráci pro více než 30 inscenací činohry.[4]

Po konfliktu se šéfem činohry K. H. Hilarem odešel z divadla[5] a v roce 1923 byl angažován do Metropolitní opery v New Yorku. V roce 1932 zde činnost ukončil ze zdravotních důvodů.[6]

Jako choreograf byl zván ke spolupráci také do dalších českých a evropských měst (např. Olomouc, Vídeň, Berlín, Londýn, Miláno, Varšava).

Byl zakladatelem baletní školy při Národním divadle v Praze. K jeho žákům patřili např. Anna Korecká, Zdeňka Zabylová a Ivo Váňa Psota.[7]

Jeho manželkou byla primabalerína ND Giulietta Paltrinieri (1866–1889),[8] představitelka postromantické italské baletní školy.[9]

Je pochován spolu s manželkou na pražských Olšanských hřbitovech.[10]

Dílo

Taneční role, výběr

  • 1884 Karel Kovařovic: Hašiš (balet), Abdalla, Národní divadlo, režie Václav Reisinger
  • 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Indický pochod, Národní divadlo, režie František Hynek
  • 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Otrok, Národní divadlo, režie František Kolár
  • 1891 Joseph Bayer: Královna loutek, Poeta, Národní divadlo
  • 1899 Bedřich Smetana: Dvě vdovy (opera), Tančí-Polka, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský
  • 1900 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Tirolienne, Národní divadlo, režie František Hynek
  • 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Zvonimír, Národní divadlo, režie Augustin Berger
  • 1921 Jára Beneš: Zlatý závoj (balet), Švec, Národní divadlo, režie Augustin Berger

Choreografie, výběr

  • 1884 Bedřich Smetana: Libuše (opera), Národní divadlo, režie František Kolár
  • 1884 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
  • 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
  • 1884 Georges Bizet: Carmen (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
  • 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Národní divadlo, režie František Kolár (Berger byl nejprve asistentem choreografa Enrica Borri, od roku 1893 připravil vlastní choreografii)[4]
  • 1888 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo
  • 1898 Karel Kovařovic: Psohlavci (opera), Národní divadlo, režie Adolf Krössing
  • 1911 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
  • 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
  • 1917 Antonín Dvořák: Čert a káča (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1923 P. I. Čajkovskij: Louskáček (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
  • 1939 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Prozatímní divadlo

Libreto, výběr

  • 1886 Mořic Anger: Štědrovečerní sen (balet)
  • 1889 Karel Kovařovic: Pohádka o nalezeném štěstí (balet)
  • 1914 Ch.Gounod, J. Lanner, J. Strauss ml.: Rokoko (balet)
  • 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet)

Film

  • 1919 Sněženka z Tater, herec, režie Olaf Larus-Racek
  • 1923 Únos bankéře Fuxe, titul. role, režie Karel Anton

Paměti

  • Ladislav Hájek: Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén, Orbis, Praha, 1942[11]

Ocenění

Od roku 2011 má v rodné obci Boskovice na Masarykově náměstí pamětní desku.

Zajímavost

  • Berger nastudoval v roce 1913 v Berlíně balet Veselá loutka. Představení se konalo na ledě v Admiralpalast.[12]

Odkazy

Reference

  1. Matrika narozených Boskovice 1855-1861, snímek 219, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
  2. Počátky českého baletu. Opera Plus [online]. 12.7.2015 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  3. LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 190–192. (čeština)
  4. Augustin Berger v databázi Archivu Národního divadla
  5. LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 197. (čeština)
  6. VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24. (čeština)
  7. Baletní encyklopedie: http://balet.netstranky.cz/portrety/berger-augustin.html
  8. Archiv ND: Giulietta Paltriniová [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
  9. VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 23. (čeština)
  10. https://billiongraves.com/grave/Augustin-Berger/18250680
  11. LADISLAV HÁJEK. Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén [online]. Praha: Orbis, 1942 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. (čeština)
  12. VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24. (čeština)

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 18981930, Orbis, Praha, 1959, str. 224, 228, foto 327–329
  • Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, Opera a Balet, vyd. Jos. R.Vilímek, Praha, 1938, str. 189–198
  • Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 23–4

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.