Jan Vokál

Narodil se a vyrůstal jako druhé ze tří dětí v křesťanské rodině Jana a Anny Vokálových v Hlinsku, první svátosti přijal v tamější farnosti Narození Panny Marie.[3] Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Pardubicích (1974–1978) a poté obor technická kybernetika na Fakultě elektrotechnické ČVUT, kde roku 1983 získal titul inženýra.[3][4]

V září 1983 emigroval z Československa, když se při výletu do Benátek během dovolené v jugoslávském Umagu nedostavil k odjezdu a namísto toho hned po příjezdu do Benátek vyhledal nádraží a odjel vlakem do Říma. Tam jej v Papežské koleji Nepomucenum přijal Mons. Karel Vrána a po několika měsících získal politický azyl z náboženských důvodů. Už v roce 1983 nastoupil na papežskou kolej Nepomucenum v Římě a studoval filosofii a teologii na Papežské lateránské univerzitě.[3][4] Během studia se po dobu tříměsíčních letních prázdnin, kdy byla kolej uzavřena, čtyřikrát zdokonaloval ve znalosti angličtiny v americkém Texasu.

Mons. Jan Vokál po své intronizaci

Dne 5. července 1988 jej v německém Ellwangenu (diecéze Rottenburg-Stuttgart) vysvětil biskup Jaroslav Škarvada na jáhna a podle místa původu jej inkardinoval do královéhradecké diecéze. Roční jáhenskou praxi vykonal ve farnosti svatého Dominika v Northfieldu a na Univerzitě svatého Tomáše v arcidiecézi St. Paul-Minneapolis v USA.[3]

Dne 28. května 1989 jej papež Jan Pavel II. v bazilice sv. Petra ve Vatikánu vysvětil na kněze.[3][4] V letech 1989–1990 působil jako farní vikář (kaplan) v kostele Zjevení Páně (Epiphany Church) v diecézi Peoria v USA.[3] Od 1. října 1991 pracoval na Sekci pro obecné záležitosti Státního sekretariátu ve Vatikánu[4] jako minutant (koncipista, tedy ten, kdo připravuje koncepty písemností). V posledním období měl na starosti slovanské státy. V letech 1995, 1997 a 2009 doprovázel papežské pastorační návštěvy v České republice.[3][4] V letech 1992–2005 byl osobním sekretářem kardinála Corrada Bafileho.[3] Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. jmenoval koadjutorem kanovnické kapituly při bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, zde vykonával kněžskou službu.[3] Od roku 1997 má titul kaplan Jeho Svatosti a od roku 2007 je prelátem Jeho Svatosti.[3][4] 28. září 2005 jej královéhradecký biskup Dominik Duka OP jmenoval čestným kanovníkem Katedrální kapituly Svatého Ducha v Hradci Králové.[3]

Na Papežské lateránské univerzitě v Římě vystudoval též práva,[4] v roce 2005 tam získal licenciát a 2008 doktorát (diplom obojího práva, in utroque iure, JU.D.).[3] Obdržel diplom Kongregace pro bohoslužbu a svátosti za studium manželských kauz (1991–1992) a diplom Kongregace pro blahořečení a svatořečení za studium postulátů kauz (2004–2005).[3] Roku 2009 získal na Univerzitě Karlově v Praze v rigorózním řízení titul JUDr. v oboru ústavního práva.[3][4] Plynně hovoří kromě češtiny anglicky a italsky, pasivně ovládá němčinu, polštinu a ruštinu.[3][4] Mluvčí České biskupské konference Aleš Pištora neměl k dispozici informaci, zda má Jan Vokál vatikánské občanství, ale iDnes.cz to považuje za pravděpodobné.[4]

Dne 3. března 2011 jej papež Benedikt XVI. jmenoval 25. biskupem královéhradeckým. Úřadu se ujal v sobotu 14. května 2011 při slavnostní intronizaci v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

Za své biskupské heslo si Jan Vokál zvolil začátek známé mariánské modlitby „Sub tuum praesidium“ (Pod ochranu tvou).[4] Biskupský erb mu navrhl církevní heraldik arcibiskup Andrea kardinál Cordero Lanza di Montezemolo. Štít je rozdělen čtvrcením na pokos do čtyř polí: 1. pole zlaté (místo červeného, znak biskupství v papežských barvách), na něm stříbrná vzlétající holubice Ducha Svatého (podle okna ve svatopetrské basilice a erbu biskupství). Na 2. modrém poli zlatý havajský květ (připomínka vlámského misionáře Damiána de Veustera, Otce malomocných), 3. modré pole se zlatým vidlicovým křížem (připomínka bl. Anny Kateřiny Emmerichové) a ve 4. zlatém poli modré písmeno M jako symbol Panny Marie. Nad štítem je zelený biskupský klobouk se šesti střapci na každé straně.

Biskup Jan Vokál uvedl vysvětlení svého znaku: „Celý znak je soukromým vyjádřením mého povolání v symbolech. Majestátní symbol Ducha Svatého je pak v horní části znaku: pod tímto symbolem v okně baziliky sv. Petra ve Vatikánu jsem byl vysvěcen na kněze, na stejném místě přijmu biskupskou konsekraci. A poslání, které mi právě Svatý Otec svěřil, se váže ke katedrále zasvěcené právě Duchu Svatému. Svatý Damián de Veuster stál jednoznačně u zrození mého povolání ke kněžství a bl. Kateřina Emmerichová mi nepochybně nejvíce pomohla v tomto povolání vytrvat.“[5]

Od roku 2013 je biskup Jan Vokál také členem COMECE, Komise biskupů z biskupských konferencí Evropské Unie.[6]

V roce 2019 se stal členem sjednocené maltsko-pařížské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského a po zesnulém kardinálu Miloslavu Vlkovi se ujal funkce hlavního kaplana jeho české jurisdikce.[7]

• Seznam královéhradeckých biskupů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vokál na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vokál

Předchůdce: Dominik Duka

25. biskup královéhradecký od roku 2011 dosud

Nástupce: - dosud ve funkci