Karel Vrána
Karel Vrána (pseudonym Pavel Želivan) (24. srpna 1925, Zahrádka u Ledče nad Sázavou – 11. prosince 2004, Říčany u Prahy) byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě.
Monsignore prof. PhDr. ThDr. Karel Vrána Prelát Jeho Svatosti | |
---|---|
Rektor Papežské koleje Nepomucenum | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | královéhradecká |
Jmenování | Rektorem Papežské koleje Nepomucenum |
Období služby | 1977 – 1993 |
Předchůdce | František Planner |
Nástupce | Karel Pilík |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1950 Řím |
Osobní údaje | |
Datum narození | 24. srpna 1925 |
Místo narození | Zahrádka u Ledče nad Sázavou, Československo |
Datum úmrtí | 11. prosince 2004 (ve věku 79 let) |
Místo úmrtí | Říčany, Česko |
Ovlivněn | Josef Toufar |
Alma mater | Papežská lateránská univerzita Univerzita Karlova |
Známý díky | teolog, filozof a vysokoškolský pedagog; spisovatel pišící pod pseudonym Pavel Želivan; přezdívaný Don Carlo |
Podpis | |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy (28. října 2001) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi (který byl v roce 1948 na nátlak státních orgánů přeložen jako interkalární administrátor do Číhoště, zde zakrátko obviněn z domnělého inscenování tzv. Číhošťského zázraku a po krátkém pobytu ve vyšetřovací vazbě zemřel na následky bestiálního mučení). Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů.[1]
Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace.
Vyznamenání
28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.[2]
Odkazy
Reference
- DOLEŽAL, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli, str. 63, kap. Trojice následovníků
- Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 169–170.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 496.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vrána
- http://tisk.cirkev.cz/z-domova/pohreb-teologa-a-filozofa-karla-vrany.html%5B%5D
- http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=1238
- Karel Skalický: Životní příběh a filosofické putování Karla Vrány
- iEncyklopedie: Karel Vrána
- Karel Vrána ve Slovníku českých filosofů
- Karel Vrána na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
Předchůdce: František Planner |
Rektor Papežské koleje Nepomucenum Karel Vrána 1977 – 1993 |
Nástupce: Karel Pilík |