Jan Graubner
Jan Bosco Graubner (* 29. srpna 1948, Brno) je moravský katolický biskup, od roku 1992 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference a znovu jím byl podruhé zvolen 28. dubna 2020.
Jeho Excelence Mons. Jan Graubner | |
---|---|
14. arcibiskup olomoucký Metropolita moravský Velkopřevor magistrální delegace Řádu Božího hrobu v ČR | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Metropole | Olomouc |
Arcidiecéze | olomoucká |
Jmenování | 28. září 1992 |
Uveden do úřadu | 7. listopadu 1992 |
Předchůdce | František Vaňák |
Heslo | „Quod dixerit vobis, facite“ „Co vám řekne, učiňte“ |
Znak | |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 1973, Olomouc světitel Josef Vrana |
Kněžské svěcení | 23. června 1973 světitel Josef Vrana |
Biskupské svěcení | 7. dubna 1990 Olomouc světitel František Vaňák 1. spolusvětitel Vojtěch Cikrle 2. spolusvětitel Karel Otčenášek |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Země | Česko |
Datum narození | 29. srpna 1948 (73 let) |
Místo narození | Brno, Československo |
Národnost | Česká |
Rodiče | Ludmila Graubnerová-Michálková (matka) a Jan Graubner (otec) |
Ovlivněn | Antonín Šuránek |
Alma mater | Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída (2008) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olomouckou arcidiecézi převzal v roce 1991 po smrti arcibiskupa Vaňáka nejprve jako pomocný biskup, kterým byl od roku 1990, rok poté jej pak papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním arcibiskupem.
Je považován za reprezentanta konzervativního křídla katolické církve (sám se ale za konzervativce nepovažuje).[1]
Biografie
Rodina a vzdělání
Narodil se v Brně, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 zde vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 zahájil v Olomouci studia teologie, na kněze byl vysvěcen 23. června 1973.
Kněz
Mezi lety 1973 a 1982 působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do března 1990 byl farářem ve Vizovicích, zároveň působil jako excurrendo administrátor v Provodově (Malenisku) a Horní Lhotě.
Biskup
17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna téhož roku arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil větu Quod dixerit vobis facite (česky: Co vám řekne, učiňte).
Po smrti Františka Vaňáka převzal jako pomocný biskup správu diecéze a posléze byl 28. září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992. Pokračuje ve snaze svého předchůdce obnovit diecézní struktury a instituce zlikvidované v průběhu komunistického útlaku. V rámci obnovy církevního školství založil či obnovil celou řadu církevních škol, např. tehdejší Cyrilometodějské gymnázium (1992), VOŠS Caritas (1995), Stojanovo gymnázium (2001). Inicioval vznik Tříkrálové sbírky.[1]
V období od 25. ledna 2000 do 24. března 2010 byl předsedou České biskupské konference,[2] od 24. března 2010 byl jejím místopředsedou. Dne 28. dubna 2020 byl do pozice předsedy ČBK zvolen po kardinálu Dominiku Dukovi podruhé.[3] Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost.
Byl předsedou přípravné komise Plenárního sněmu katolické církve v České republice.
17. května 2015 koncelebroval se Stanisławem kardinálem Dziwiszem v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce slavnostní vzpomínkovou mši k 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II. a jeho setkání s mládeží. Shromáždění věřících, při němž byl do ostatkové skříňky poblíž oltáře sv. Viktora uložen relikviář s ostatkem – krví – sv. Jana Pavla II., pozdravil prostřednictvím televizního přenosu z Říma Svatý Otec papež František.
V době koronavirové epidemie roku 2020 několikrát celebroval mši svatou v Kapli Telepace v Ostravě, v přímém televizním přenosu TV Noe.[4] Na podzim 2020 koronavirem onemocněl, byl hospitalizován a podle jeho vlastních slov byl jeho stav velmi vážný – "ocitl jsem se na prahu věčnosti". Po několika týdnech hospitalizace se uzdravil.[5]
Akademická činnost
Od roku 1999 je předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci,[6] na jejíž Cyrilometodějské teologické fakultě působí z titulu svého arcibiskupského úřadu jako její Velký kancléř.
Kritika
Arcibiskup Graubner byl v některých médiích opakovaně kritizován, mimo jiné v rámci aféry kolem arcibiskupských vinných sklepů a případu údajného Graubnerova krytí pohlavního zneužívání dětí farářem Františkem Mertou (trestní oznámení v této věci, zřejmě trestný čin nadržování, policie odložila jako bezpředmětné).[7] Kritizována byla též jeho účast na Sudetoněmeckých dnech v roce 2002.[8]
Ocenění
- V roce 2002 mu byl udělen Evropský prsten Dr. Aloise Mocka. Tato cena se uděluje jen osobnostem či institucím, jejichž působení stojí na evropských hodnotových představách o lidských právech, lidské důstojnosti a demokracii, a které se zasloužily o duchovní, kulturní, politické, hospodářské a společenské sjednocení Evropy v jejích nových geografických hranicích.[9]
- V roce 2003 mu ministr obrany udělil záslužný Kříž I. stupně.
- Byl mu také udělen Řád čestné lilie v trojlístku Zlatého stupně za vynikající zásluhy o skautské hnutí a službu skautským myšlenkám.
- V roce 2003 mu byl jako výraz ocenění za mnoholetou obětavou práci udělen Řád sv. Floriana Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska.
- 3. dubna 2008 převzal cenu „Anděl 2007“ v kategorii Cena prezidenta APH za nejvýznamnější charitativní počin v roce 2007 a to jako zakladatel projektu Tříkrálová sbírka, kterou každý rok v lednu pořádá Charita Česká republika.
- 28. října 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Při udělování ceny byl Graubnerův přínos ústy prezidentského kancléře popsán slovy: „Mons. Jan Graubner patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a primas moravský [pozn. 1] se zasloužil o obnovu církevního života v naší zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí. V letošním roce oslavil 60. narozeniny.“
Fotogalerie
- Jan Graubner (2011)
- Uprostřed: Jan Graubner (Hradec Králové, červen 2011)
Odkazy
Poznámky
- Zde je chybně uvedeno primas moravský - tato pozice neexistuje, je pouze primas český. Pravděpodobně mělo být zmíněno metropolita moravský.
Reference
- Stručný životopis k šedesátinám podle ČTK, viz http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3080
- 10. výročí jmenování olomouckého arcibiskupa Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine, tiskové středisko ČBK, Pavel Mléčka, 25. 9. 2002
- ČTK. Novým předsedou České biskupské konference se stal Graubner. Nahradil po deseti letech Duku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-28 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- Přímý přenos TV Noe, 25. října 2020, 10:15-11:15
- GRAČKA, Jiří. Arcibiskupství olomoucké [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- www.upol.cz [online]. [cit. 24-08-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-10-2010.
- Archivovaná kopie. www.transgender.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- Sudetoněmecké dny 2002. Radio Prague International [online]. 2002-05-20 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. www.ado.cz [online]. [cit. 2017-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 229.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 161.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 185–186.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 375.
- GRAUBNER, Jan - Modlitba arcibiskupa olomouckého Jana Graubnera v době pandemie koronaviru - https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/200315modlitba-arcibiskupa-olomouckeho-jana-graubnera
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Graubner na Wikimedia Commons
- Osoba Jan Graubner ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Graubner
- Stručný životopis k šedesátinám podle ČTK
- Filmové nahrávky s J. Graubnerem na TV-MIS
- Jan Graubner Dokument ČT z cyklu Cesty víry, 29.6.2008
- "Nikdy jsem nelitoval toho, že jsem knězem," říká Jan Graubner Osobnosti na ČT24, 6.11.2008
- Vánoční setkání v Janíkově stodole Novinky.cz, 2.12.2010
- Rozhovor v Katolickém týdeníku 34/2018
- Stručný životopis a některé projevy na stránkách české magistrální delegace Řádu Božího hrobu
14. arcibiskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: František Vaňák |
od 1992 Jan Graubner |
Nástupce: dosud ve funkci |
2. předseda České biskupské konference | ||
---|---|---|
Předchůdce: Miloslav Vlk |
2000–2010 Jan Graubner |
Nástupce: Dominik Duka |
1. velkopřevor magistrální delegace Řádu Božího hrobu v ČR | ||
---|---|---|
Předchůdce: - |
od 2015 Jan Graubner |
Nástupce: dosud ve funkci |
4. předseda České biskupské konference | ||
---|---|---|
Předchůdce: Dominik Duka |
od 2020 Jan Graubner |
Nástupce: dosud ve funkci |