Obezita

Pro bělošskou evropskou populaci je podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) definována indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším než 30. Pro asijskou a pacifickou populaci je obezita definována BMI vyšším než 25, někdy než 27. Hodnota BMI v rozmezí 25–30 u bělošské evropské populace je označována jako nadváha.

Za zdravou váhu je považována hodnota mezi 18,5 a 25. Jako obezita prvního stupně se označuje hodnota mezi 30 a 35, obezita druhého stupně 35 až 40. Pokud přesáhne 40, jde o tzv. morbidní obezitu neboli obezitu 3. stupně.[1] Se stupněm obezity rostou zdravotní výdaje.[2]

Obézní muž: 182 kg

Orientačním ukazatelem nadváhy je také obvod pasu. Při obvodu nad 102 centimetrů u mužů a nad 88 centimetrů u žen jde o obezitu.^[zdroj?!] Existují též další ukazatele obezity: poměr obvodu pasu k obvodu hýždí, měření tloušťky kožní řasy apod.

V České republice podle statistických údajů Státního zdravotního ústavu téměř každý druhý člověk trpí nadváhou a každý čtvrtý pak některým typem obezity.[1]

Obézní žena

Obezita je jmenná forma slova obézní, pocházejícího z latinského obēsus, což značí „statný, tučný nebo vykrmený“. Ēsus je minulé příčestí slova edere – „jíst“, s přidaným ob. V klasické latině je toto slovo používáno jen ve formě minulého příčestí. V angličtině bylo použito poprvé v roce 1651 v díle N. Biggse Mataotechnia Medicina Praxeuus.

• Nadměrný a rychlý přístup k potravinám, čas a chuť k jídlu (nikoli hlad) vedoucí k nadměrnému příjmu kalorií (přejídání)[3] nebo úmyslné vykrmování.[4] Vliv má i nesprávná strava nadcházejících matek a to i před početím.[5]
• Nevhodná kvalita a složení stravy (kalorií)[6]
• Nízká potravinová bezpečnost.[7]
• Nedostatek pohybu[8] (např. lenost) – novodobé výzkumy ovšem naznačují, že lovci a sběrači mají stejný energetický výdej jako lidé ve vyspělých společnostech (jen menší příjem), a přesto nejsou obézní[9]
• Stárnutí způsobuje zpomalení nakládání s tuky.[10]
• Příčiny hormonální (mateřské přibírání váhy, nadbytek estrogenů, nedostatek melatoninu, podzimní přibírání váhy)[11]
• Nedostatek spánku (ghrelin, čas na jídlo)[12], hypofunkce štítné žlázy aj.
• Deprese, jež sice koreluje s obezitou, ale je spíše důsledek obezity[13][14]
• Bakterie, viry (infekční obezita)^[zdroj?!]
• Dědičnost – vyskytuje se u vzácných syndromů, jako je syndrom Praderův–Williův (méně než 0,01 % populace), Bardetův–Biedlův (0,001 % populace),[15] Cohenův (méně než 1000 případů na světě)[16] či Ayaziův (méně než miliontina populace)[17]
• Špatné zacházení ze strany jiných lidí^[zdroj?!]
• Nové výzkumy naznačují, že příčinou mohou být i střevní bakterie.[18]
• Vliv rodiny a okolí[19]

Zhodnocení výsledků více než 200 dostupných meta-analýz zkoumajících souvislost mezi obezitou a výskytem 36 typů rakoviny, nalezlo souvislost u jedenácti typů rakoviny, převážně u malignit zažívacích orgánů a souvisejících s ženskými hormonálními vlivy.[20]