Zossen
Zossen (hornolužickosrbsky Sosny) je město v Německu. Nachází se ve spolkové zemi Braniborsko 20 km jižně od Berlína a patří k zemskému okresu Teltow-Fläming. Žije v něm přibližně 19 tisíc[1] obyvatel.
Zossen | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°13′ s. š., 13°26′59″ v. d. |
Nadmořská výška | 38 m n. m. |
Stát | Německo |
Zossen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 180,4 km² |
Počet obyvatel | 19 403 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 107,6 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 033702, 033731, 033769 a 03377 |
PSČ | 15806 |
Označení vozidel | TF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka pochází z roku 1320. Původními obyvateli byli Slované, od nichž pochází název vycházející z místních sosnových lesů, borovice je vyobrazena také v městském znaku. V roce 1546 získal Zossen městská práva a v roce 1735 byl vysvěcen kostel sv. Trojice. Až do 19. století byl Zossen poddanským městečkem žijícím hlavně z vinařství a chovu ovcí. Jeho rozvoj započal v roce 1875 zřízením nádraží na trati z Berlína do Drážďan. Ve městě vznikla cementárna a lihovar.
V roce 1910 byla ve Wünsdorfu zřízena velká kasárna. Armáda zde také využívala dráhu k testování nových dopravních prostředků včetně kolejového zepelínu. Za první světové války zde byli internováni zajatci pocházející z britských a francouzských kolonií; převládali mezi nimi muslimové (odtud dostalo místo přezdívku „Tábor půlměsíce“), pro něž byla zřízena první mešita v Německu a Max von Oppenheim se snažil mezi nimi naverbovat spojence.[2]
Za druhé světové války zde byly vybudován systém bunkrů, kde sídlilo velitelství Wehrmachtu.[3] Po válce areál obsadil Sovětská armáda a zřídila zde základnu s uzavřeným městem, kterému se říkalo „Malá Moskva“ – počet sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků zde dosahoval 75 000 osob a jezdily odsud přímé vlaky do SSSR.[4] Rusové místo vyklidili v roce 1994, pokusem o využití chátrajícího areálu bylo založení „knižního města“ v roce 1998.
V roce 2003 byl Zossen administrativně sloučen s okolními vesnicemi a jeho počet obyvatel se ztrojnásobil. Městské části jsou Glienick, Horstfelde, Schünow, Werben, Kallinchen, Nächst Neuendorf, Nunsdorf, Schöneiche, Wünsdorf, Funkenmühle, Lindenbrück, Neuhof, Waldstadt, Zesch am See, Zossen a Dabendorf.
Nedaleko města se nachází jezero Motzener See, využívané k vodním sportům. Zossenem prochází Evropská dálková trasa E10. V Dabendorfu se nachází soukromé muzeum rozhlasové a televizní techniky.
Reference
- Dostupné online. [cit. 2020-03-01]
- PALATA, Luboš; KŘÍŽKOVÁ, Johana. Z největších kasáren střední Evropy u Berlína se staly sovětské Pompeje. iDNES.cz [online]. 2017-03-16 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
- HOŠEK, Jiří. Svědek mnoha vojenských tajemství. To je braniborské městečko Wünsdorf. Lidé a země [online]. 2019-01-04 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
- PODHŮRSKÁ, Martina. „Malá Moskva“ dřív hostila desetitisíce sovětských vojáků. Dnes po nich zůstaly jen ruiny a opuštěný Lenin. Lidovky.cz [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zossen na Wikimedia Commons
- Stadt Zossen