Zossen

Zossen (hornolužickosrbsky Sosny) je město v Německu. Nachází se ve spolkové zemi Braniborsko 20 km jižně od Berlína a patří k zemskému okresu Teltow-Fläming. Žije v něm přibližně 19 tisíc[1] obyvatel.

Zossen

znak
Poloha
Souřadnice52°13′ s. š., 13°26′59″ v. d.
Nadmořská výška38 m n. m.
StátNěmecko Německo
Zossen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha180,4 km²
Počet obyvatel19 403 (2019)[1]
Hustota zalidnění107,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.zossen.de
Telefonní předvolba033702, 033731, 033769 a 03377
PSČ15806
Označení vozidelTF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První písemná zmínka pochází z roku 1320. Původními obyvateli byli Slované, od nichž pochází název vycházející z místních sosnových lesů, borovice je vyobrazena také v městském znaku. V roce 1546 získal Zossen městská práva a v roce 1735 byl vysvěcen kostel sv. Trojice. Až do 19. století byl Zossen poddanským městečkem žijícím hlavně z vinařství a chovu ovcí. Jeho rozvoj započal v roce 1875 zřízením nádraží na trati z Berlína do Drážďan. Ve městě vznikla cementárna a lihovar.

V roce 1910 byla ve Wünsdorfu zřízena velká kasárna. Armáda zde také využívala dráhu k testování nových dopravních prostředků včetně kolejového zepelínu. Za první světové války zde byli internováni zajatci pocházející z britských a francouzských kolonií; převládali mezi nimi muslimové (odtud dostalo místo přezdívku „Tábor půlměsíce“), pro něž byla zřízena první mešita v Německu a Max von Oppenheim se snažil mezi nimi naverbovat spojence.[2]

Za druhé světové války zde byly vybudován systém bunkrů, kde sídlilo velitelství Wehrmachtu.[3] Po válce areál obsadil Sovětská armáda a zřídila zde základnu s uzavřeným městem, kterému se říkalo „Malá Moskva“ – počet sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků zde dosahoval 75 000 osob a jezdily odsud přímé vlaky do SSSR.[4] Rusové místo vyklidili v roce 1994, pokusem o využití chátrajícího areálu bylo založení „knižního města“ v roce 1998.

V roce 2003 byl Zossen administrativně sloučen s okolními vesnicemi a jeho počet obyvatel se ztrojnásobil. Městské části jsou Glienick, Horstfelde, Schünow, Werben, Kallinchen, Nächst Neuendorf, Nunsdorf, Schöneiche, Wünsdorf, Funkenmühle, Lindenbrück, Neuhof, Waldstadt, Zesch am See, Zossen a Dabendorf.

Nedaleko města se nachází jezero Motzener See, využívané k vodním sportům. Zossenem prochází Evropská dálková trasa E10. V Dabendorfu se nachází soukromé muzeum rozhlasové a televizní techniky.

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-01]
  2. PALATA, Luboš; KŘÍŽKOVÁ, Johana. Z největších kasáren střední Evropy u Berlína se staly sovětské Pompeje. iDNES.cz [online]. 2017-03-16 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  3. HOŠEK, Jiří. Svědek mnoha vojenských tajemství. To je braniborské městečko Wünsdorf. Lidé a země [online]. 2019-01-04 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  4. PODHŮRSKÁ, Martina. „Malá Moskva“ dřív hostila desetitisíce sovětských vojáků. Dnes po nich zůstaly jen ruiny a opuštěný Lenin. Lidovky.cz [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.