Albrecht III. Achilles

Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414, Tangermünde11. března 1486, Frankfurt am Main) byl braniborský kurfiřt, markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-kulmbašský, krosenský kníže a slezský zemský hejtman pocházející z rodu Hohenzollernů.

Albrecht III. Achilles
Narození 9. listopadu 1414
Tangermünde
Úmrtí 11. března 1486 (ve věku 71 let)
Frankfurt nad Mohanem
Pohřben Klášter Heilsbronn
Potomci Jan Cicero Braniborský, Uršula Braniborská, Alžběta Braniborská, Markéta Braniborská, Bedřich II. Braniborsko-Ansbašský, Amálie Braniborská, Barbora Braniborská, Sibylla Braniborská, Zikmund Braniborský, Dorotea Braniborská, Anastázie Braniborská, Wolfgang von Hohenzollern, Friedrich von Hohenzollern, Anne von Hohenzollern, Albrecht von Hohenzollern, Georg von Hohenzollern a Magdalene von Hohenzollern
Otec Fridrich I. Brandenburský
Matka Alžběta Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako třetí syn Fridricha I. Braniborského. Původně papežský stoupenec přešel na stranu českého krále Albrechta II. Habsburského. Za své věrné služby byl v roce 1439 jmenován vrchním slezským hejtmanem.[1] Aby potvrdil své postavení v této zemi, provdal své dcery Uršulu za minsterberského knížete Jindřicha I. Staršího (syna českého krále Jiřího z Poděbrad) a Barboru, hlohovskou kněžnu, poprvé za Jindřicha XI. Hlohovského a poté za Vladislava Jagellonského. Po smrti krále Albrechta II. mu plzeňský landfrýd nabídl českou korunu, Albrecht ji ale odmítl.[2]

Po smrti hlohovského knížete Jindřicha XI. roku 1476 se rozpoutal boj o osiřelé Hlohovsko, do kterého se zapojil i Albrecht. Proti jeho nárokům se postavil zaháňský kníže Jan II. Šílený, podporovaný Matyášem Korvínem. V nastalé dlouhotrvající válce získal převahu slezský kníže a mírem z Kamence z roku 1482 připadlo Janovi Hlohovsko. Barbora si ponechala pouze Krosensko s tím, že po její smrti připadne Braniborsku, což se také stalo.[3]

Manželství a potomci

První manželkou Albrechta III. Achilla byla Markéta Bádenská (143124. října 1457, Ansbach), dcera Jakuba I. Bádenského. Z manželství vzešli tři dcery a syn:

1467 minsterberský kníže Jindřich I. Starší (14481498), třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad
1467 vévoda Eberhard II. Württemberský (14471504)
1476 saská princezna Markéta Saská (14491501)

V roce 1458, záhy po smrti první manželky, se Albrecht Achilles oženil podruhé, a to s Annou Saskou, dcerou saského kurfiřta Fridricha II. Z manželství vzešlo třináct potomků:

1479 princezna Žofie Jagellonská (14641512)
∞ 1478 falckrabě Kašpar von Zweibrücken (1458–1527)
∞ 1. 1472 kníže Jindřich XI. Hlohovský (ca 14301476)
∞ 2. 1476 (gesch. 1500) český král Vladislav II. Jagellonský (14561516)
  • Albrecht (*/† 1466)
  • Sibylla (14671524)
∞ 1481 vévoda Vilém von Jülich-Berg (14551511)
∞ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (14701535)
1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (14781559)

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich IV. Norimberský
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Markéta z Görzu
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Bertold VII. Hennebersko-Schleusingenský
 
 
Alžběta Henneberská
 
 
 
 
 
 
Adela Hessenská
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Míšeňský
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Lobdeburgu
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
'Albrecht III. Achilles'
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Stefano Visconti
 
 
Bernabo Visconti
 
 
 
 
 
 
Valentina Dorio
 
 
Maddalena Visconti
 
 
 
 
 
 
Mastino II. della Scala
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
 
 
 
 
Taddea da Carrara
 

Odkazy

Reference

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 208.
  2. JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 374.
  3. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 419.

Externí odkazy

Předchůdce:
Fridrich I. Braniborský
Markrabě braniborsko-ansbašský
14401486
Nástupce:
Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
Předchůdce:
Jan Braniborsko-Kulmbašský
Markrabě braniborsko-kulmbašský
14571486
Nástupce:
Zikmund Braniborsko-Kulmbašský
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.