Albrecht III. Achilles
Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414, Tangermünde – 11. března 1486, Frankfurt am Main) byl braniborský kurfiřt, markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-kulmbašský, krosenský kníže a slezský zemský hejtman pocházející z rodu Hohenzollernů.
Albrecht III. Achilles | |
---|---|
Narození | 9. listopadu 1414 |
Tangermünde | |
Úmrtí | 11. března 1486 (ve věku 71 let) |
Frankfurt nad Mohanem | |
Pohřben | Klášter Heilsbronn |
Potomci | Jan Cicero Braniborský, Uršula Braniborská, Alžběta Braniborská, Markéta Braniborská, Bedřich II. Braniborsko-Ansbašský, Amálie Braniborská, Barbora Braniborská, Sibylla Braniborská, Zikmund Braniborský, Dorotea Braniborská, Anastázie Braniborská, Wolfgang von Hohenzollern, Friedrich von Hohenzollern, Anne von Hohenzollern, Albrecht von Hohenzollern, Georg von Hohenzollern a Magdalene von Hohenzollern |
Otec | Fridrich I. Brandenburský |
Matka | Alžběta Bavorská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se jako třetí syn Fridricha I. Braniborského. Původně papežský stoupenec přešel na stranu českého krále Albrechta II. Habsburského. Za své věrné služby byl v roce 1439 jmenován vrchním slezským hejtmanem.[1] Aby potvrdil své postavení v této zemi, provdal své dcery Uršulu za minsterberského knížete Jindřicha I. Staršího (syna českého krále Jiřího z Poděbrad) a Barboru, hlohovskou kněžnu, poprvé za Jindřicha XI. Hlohovského a poté za Vladislava Jagellonského. Po smrti krále Albrechta II. mu plzeňský landfrýd nabídl českou korunu, Albrecht ji ale odmítl.[2]
Po smrti hlohovského knížete Jindřicha XI. roku 1476 se rozpoutal boj o osiřelé Hlohovsko, do kterého se zapojil i Albrecht. Proti jeho nárokům se postavil zaháňský kníže Jan II. Šílený, podporovaný Matyášem Korvínem. V nastalé dlouhotrvající válce získal převahu slezský kníže a mírem z Kamence z roku 1482 připadlo Janovi Hlohovsko. Barbora si ponechala pouze Krosensko s tím, že po její smrti připadne Braniborsku, což se také stalo.[3]
Manželství a potomci
První manželkou Albrechta III. Achilla byla Markéta Bádenská (1431 – 24. října 1457, Ansbach), dcera Jakuba I. Bádenského. Z manželství vzešli tři dcery a syn:
- ∞ 1467 minsterberský kníže Jindřich I. Starší (1448–1498), třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad
- Markéta (1453–1509), abatyše kláštera klarisek
- Jan Cicero Braniborský (1455–1499), braniborský kurfiřt
- ∞ 1476 saská princezna Markéta Saská (1449–1501)
V roce 1458, záhy po smrti první manželky, se Albrecht Achilles oženil podruhé, a to s Annou Saskou, dcerou saského kurfiřta Fridricha II. Z manželství vzešlo třináct potomků:
- Fridrich II. (1460–1536), markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-bayreuthský
- ∞ 1478 falckrabě Kašpar von Zweibrücken (1458–1527)
- ∞ 1. 1472 kníže Jindřich XI. Hlohovský (ca 1430–1476)
- ∞ 2. 1476 (gesch. 1500) český král Vladislav II. Jagellonský (1456–1516)
Vývod z předků
Fridrich IV. Norimberský | ||||||||||||
Jan II. Norimberský | ||||||||||||
Markéta z Görzu | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Bertold VII. Hennebersko-Schleusingenský | ||||||||||||
Alžběta Henneberská | ||||||||||||
Adela Hessenská | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Fridrich I. Míšeňský | ||||||||||||
Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
Alžběta z Lobdeburgu | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Matylda Bavorská | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
'Albrecht III. Achilles' | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Štěpán II. Bavorský | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Fridrich II. Sicilský | ||||||||||||
Alžběta Sicilská | ||||||||||||
Eleonora z Anjou | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Stefano Visconti | ||||||||||||
Bernabo Visconti | ||||||||||||
Valentina Dorio | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Mastino II. della Scala | ||||||||||||
Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
Taddea da Carrara | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 208.
- JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 374.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 419.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Achilles na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10880.htm#i108795
Předchůdce: Fridrich II. Braniborský |
Kurfiřt braniborský 1471 – 1486 |
Nástupce: Jan Cicero Braniborský |
Předchůdce: Fridrich I. Braniborský |
Markrabě braniborsko-ansbašský 1440 – 1486 |
Nástupce: Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský |
Předchůdce: Jan Braniborsko-Kulmbašský |
Markrabě braniborsko-kulmbašský 1457 – 1486 |
Nástupce: Zikmund Braniborsko-Kulmbašský |