Fridrich II. Braniborský
Fridrich II. Braniborský (19. listopadu 1413, Tangermünde – 10. února 1471, Neustadt an der Aisch), přezdívaný "Železný" a někdy "Železný zub", byl v letech 1440 až 1470 kurfiřt Braniborského markrabství.
Fridrich II. Braniborský | |
---|---|
Braniborský kurfiřt | |
Narození | 19. listopadu 1413 |
Tangermünde | |
Úmrtí | 10. února 1471 |
Neustadt an der Aisch | |
Manželka | Kateřina Saská |
Potomci | Dorotea Braniborská Markéta Braniborská Jan Braniborský Erasmus Braniborský |
Dynastie | Hohenzollernové |
Otec | Fridrich I. Braniborský |
Matka | Alžběta Bavorská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Fridrich se narodil na hradě Tangermünde v Braniborském markrabství jako druhý syn prvního hohenzollernského vládce Fridricha a jeho manželky Alžběty Bavorské. Jeho dva bratři Jan a Albrecht se stali braniborskými markrabaty.
V roce 1421 byl osmiletý Fridrich zasnouben s o pět let starší Hedvikou Jagellonskou, která však 8. prosince 1431 ještě před svatbou zemřela.
Když Fridrich I. v roce 1437 abdikoval, odškodnil svého neschopného nejstaršího syna Jana Bayreuthským knížectvím, zatímco Fridrich II. převzal vládu v Braniborsku. Oproti svému otci se odklonil od císařské politiky a soustředil své úsilí na uklidnění šlechty a měst kurfiřtů. Spory s městem Berlín začaly v roce 1440 s jeho plánem postavit novou rezidenci na Cöllnském ostrově na řece Sprévě. V roce 1448 přerostlo Berliner Unwille (rozhořčení) proti postoupení území města kvůli kurfiřtské pevnosti v otevřenou vzpouru, kdy občané zaplavili výkop budoucího městského zámku. Přesto zvítězil Fridrich II., nechal postavit palác a rázně omezil práva města.
V roce 1453 byl Fridrichu II. jako braniborskému markraběti z Rhodu zaslán dopis, sepsaný velmistrem rytířského řádu sv. Jana, v němž ho upozornil na pád Konstantinopole a požádal, aby jim poslal podporu, která by jim umožnila pokračovat v boji proti turecké hrozbě. Jeho odpověď není známa.
V roce 1454 a 1455 uzavřel smlouvy z Cölln a Mewe a tím znovu získal od státu Řádu německých rytířů Novou marku. Unavený z dlouhého boje s Pomořanským vévodství Fridrich v roce 1470 abdikoval ve prospěch svého mladšího bratra Albrechta Achilla, odešel do Bayreuthského knížectví a o rok později zemřel v Neustadt an der Aisch.
Manželství a potomci
11. června 1441 se sedmadvacetiletý kurfiřt oženil s o osm let mladší Kateřinou, nejmladší dcerou saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny Brunšvicko-Lüneburské. Měli spolu tři děti (a Fridrich měl jednoho nemanželského syna):
- Dorotea Braniborská (1446 – březen 1519)
- Markéta Braniborská (1449/1450 – 1489)
- Jan Braniborský (1452 – 1454)
- Erasmus Braniborský (1452 – 1465)
Vývod z předků
Fridrich IV. Norimberský | ||||||||||||
Jan II. Norimberský | ||||||||||||
Markéta Goričská | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Berthold VII. z Henneberg-Schleusingenu | ||||||||||||
Alžběta z Hennebergu | ||||||||||||
Adéla Hesenská | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Fridrich I. Míšeňský | ||||||||||||
Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
Alžběta z Lobdeburgu | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Matylda Bavorská | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
Fridrich II. Braniborský | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Štěpán II. Bavorský | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Fridrich II. Sicilský | ||||||||||||
Alžběta Sicilská | ||||||||||||
Eleonora z Anjou | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Stefano Visconti | ||||||||||||
Bernabo Visconti | ||||||||||||
Valentina Doria | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Mastino II. della Scala | ||||||||||||
Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
Taddea da Carrara | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick II, Elector of Brandenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich II. Braniborský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Fridrich I. |
Braniborský kurfiřt Fridrich II. 1440–1470 |
Nástupce: Albrecht III. |