Bernadotte
Bernadotte je původem francouzský šlechtický rod, který roku 1818 zasedl na švédský a norský (v letech 1818 až 1905) královský trůn a ve Švédsku panuje dodnes. Jeho zakladatel Karel XIV. se narodil v Pau v jižní Francii jako Jean Bernadotte.
dynastie Bernadotte | |
---|---|
Erb rodu Bernadotte | |
Země | Švédsko, do roku 1905 i Norsko |
Tituly | Švédský král |
Zakladatel | Jean-Baptiste Jules Bernadotte |
Rok založení | 1818 |
Konec vlády | pořád u vlády |
Poslední vládce | Karel XVI. Gustav |
Současná hlava | Karel XVI. Gustav |
Historie
Jean-Baptiste Jules Bernadotte se narodil 26. ledna 1763 v Pau jako čtvrté z pěti dětí Henriho Bernadotta (snad krejčího nebo písaře)[zdroj?!] a Jeanne de Saint-Jean. Původně sloužil v královské armádě, ale po revoluci 1789 se stal členem armády nové Francie. Roku 1794 byl jmenován generálem. Při tažení do Itálie vybojoval několik významných vítězství. Koncem 70. let 18. století působil jako velvyslanec ve Vídni, roku 1799 (červen-září) byl francouzským ministrem války. Z té doby pochází první velký konflikt s Napoleonem, který svévolně opustil francouzskou armádu v Egyptě a tajně se vrátil do Francie. Bernadotte jej dle vojenských pravidel za dezerci mohl nechat popravit.
Jean-Baptiste Bernadotte, maršál Francouzské císařské armády, byl vybrán jako následník Karla XIII. z dynastie Oldenburské. Karel XIII. se po smrti svého syna Karla Adolfa stal posledním příslušníkem královské větve rodu.
Bernadotte oponoval Napoleonovi. Tento negativní vztah měl dle některých pramenů kořeny ve skutečnosti, že Bernadottova manželka Désirée Claryová, dcera obchodníka s hedvábím z Marseille, byla dříve (v letech 1794-1796) s Napoleonem zasnoubena (její sestra Julie se vdala za Napoleonova bratra Josefa).
Bernadotte, jakobínský revolucionář (který prý na hrudi nesl tetování „Smrt králům“), se ironií osudu stal později švédským králem. Po celý život nenapodobitelně kombinoval politickou fantazii se státnickým rozumem krátce před svou smrtí prohlásil: „Nikdo neudělal takovou kariéru jako já“.
V roce 1814 bylo Norsko připojeno k Švédsku. Vznikla tak řízená unie Švédska s Norskem. Králové Švédska tak byli i králi Norska. Tato unie se rozpadla v roce 1905 a Norsko se stalo samostatným státem s vlastním králem.