Igor Makarov

Narodil se v dnešním Rusku v Kimry do ruské rodiny. Ještě v éře Sovětského svazu se s rodiči přestěhoval za prací do běloruského Homelu. Zápasení se věnoval od 10 let. Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Vladimir Asin. V běloruské judistické reprezentaci se pohyboval od roku 1998 v polotěžké váze do 100 kg. V roce 2000 dostal v olympijské nominaci na olympijské hry v Sydney zkušenější Leonid Svirid.

V roce 2003 třetím místem na mistrovství světa v Osace vybojoval přímou kvalifikaci na olympijské hry v Athénách. Začátkem olympijského roku 2004 ho postihla nešťastná událost smrtí jeho matky, která ho ke sportu přivedla.[1] Na olympijský turnaj se přes tuto nešťastnou událost připravil velmi dobře. V semifinále vybodoval Nizozemce Geesta, který z turnaje vyřadil největšího favorita Japonce Inoueho a ve finále podobným způsobem na body porazil Jihokorejce Čang Song-hoa. Získal zlatou olympijskou medaili.

Začátkem roku 2005 utrpěl vážné zranění ramene, které ho vyřadilo téměř na rok z přípravy. Po rekonvalescenci u něho nastala další komplikace a to se shazováním váhy. Nakonec tím přišel o možnost obhajovat zlatou medaili na olympijských hrách v Pekingu. V dalších letech úspěšně zápasil v těžké váze nad 100 kg a dokázal se vypořádat se změnami pravidel v roce 2010, které zakázaly přímý útok na nohy soupeře (jeho oblíbené).

V roce 2012 si zajistil účast na olympijských hrách v Londýně a po dobrém taktickém výkonu obsadil 5. místo. Před mistrovstvím světa v roce 2013 se dostal do konfliktu s reprezentačním trenérem. Ten ho kvůli slabé výkonnosti nenominoval na mistrovství světa a tímto prakticky ukončil sportovní kariéru.

V roce 2014 otevřel v Homelu judistickou školu pro děti.[2]