Natik Bagirov

Zápasení se věnoval od svých 11 let v rodném Baku. V roce 1987 šel za lepšími tréninkovými podmínkami do Minsku, odkud se dostal do širšího výběru reprezentace Sovětského svazu v zápasu sambo. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 přijal běloruské občanství a záhy se prosadil do sambistické a judistické reprezentace. V zápasu sambo je trojnásobným mistrem světa a čtyřnásobným mistrem Evropy. Prvních úspěchů v judu dosahoval od roku 1994. V roce 1995 se třetím místem na mistrovství světa v Čibě kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě v roce 1996. Ve druhém kole olympijského turnaje nestačil na Němce Richarda Trautmanna, ale přes opravy se probojoval do boje o třetí místo proti Mongolu Narmandachovi. Po vyrovnaném úvodu nezachytil v polovině zápasu soupeřův výpad sode-curikomi-goši na ippon a obsadil 5. místo. V roce 1999 se třetím místem na mistrovství světa v Birminghamu kvalifikoval na olympijské hry v Sydney v roce 2000. V 36 letech vypadl ve druhém kole s ázerbájdžáncem Elčinem Ismajilovem na ippon po technice eri-seoi-nage. Sportovní kariéru ukončil v roce 2002. Věnuje se trenérské práci. V roce 2004 dokoučoval Igora Makarova k zisku zlaté olympijské medaile na olympijských hrách v Athénách.