Bečváry (starý zámek)

První zmínky o zámku, respektive panském sídle, jsou z roku 1591. V té době se na místě zámku nalézala tvrz Jaroslava Myšky ze Žlunic. Jednalo se patrně o trojkřídlou budovu. Po osamostatnění bečvárského panství v roce 1738, vystavěl jeho nový majitel Jan Jiří Hildebrant z Prandau (z Prandova) nový zámek v letech 1745–1763. Ve stavbě pokračoval i další majitel panství Ernst Gideon Laudon. Autorem návrhu byl architekt Jan Josef Wirch. Stavitelem byl v letech 1766–1774 Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Současně se zámkem byla zřízena i rozsáhlá zámecká zahrada s vzácnými dřevinami. Později bylo vytvořeno východní (zahradní) průčelí s vystupujícím trojosým rizalitem a přímým vstupem do sálu piana nobile venkovním schodištěm, zdobeným sochami Ignáce Františka Platzera (Chronos s dětmi, Venuše s Amorem, postavičky puttů a vázami) z doby kolem roku 1770. V hlavním sále zámku se zachovala fresková výzdoba s náměty Dobytí Tróje a Aeneidy, která jsou signována Josefem Hagerem a Josefem Redelmayerem (1774). Druhý z malířů maloval i oltářní obraz v zámecké kapli sv. Michala.

Laudon roku 1776 odprodal zámek dvorské komoře. Dalšími majiteli zámku byli Liškové ze Stříbra. Klára Frenglová (rozená Lišková) a její potomci vlastnili zámek až do roku 1945, kdy byl včetně přilehlého statku zkonfiskován. V 50. letech minulého století se uvažovalo o zřízení inseminační stanice býků. Od 60. let až do roku 1992 byly v zámku depozitáře Ústředního archivu ČSAV. Po roce 1989 byl restitučně vydán dědicům Kláry Frengelové, od kterých jej v roce 1995 zakoupil český hudebník Robert Kodym. Ten nechal v letech 2000–2010 zámek zrekonstruovat a upravit na soukromé sídlo.[1]

Jihovýchodní pohled na zámek, malba Joanna Venuta z roku 1821

Zámek v roce 1988

Budova zámku je čtyřkřídlá, z větší části jednopatrové stavba s uzavřeným nádvořím. Původně se jednalo o trojkřídlou stavbu, postavenou v renesančním stylu se sgrafitovou fasádou, kdy jako reprezentativní část sloužilo západní křídlo. Laudon nechal nově dostavět východní křídlo, jehož střed zasahuje do výšky druhého patra a tvoří dominantu budovy. Zbytek zámku byl přestavěn ve stylu pozdního baroka. V západním křídle se nachází hlavní vchod do zámku, nad nímž se nachází tympanon s hodinami. Výrazným prvkem severního křídla je kaple sv. Michaela nacházející se v půlkruhovém přístavku, který vystupuje mimo hmotu budovy. Východní křídlo je nejzdobnější částí celé budovy. Výrazným prvkem je dvoustranné, osově souměrné schodiště s kamenným zábradlím s kruhovou balustrádou. Ve středu schodiště je terasa s podloubím. Z terasy je vchod do tanečního sálu, který zabírá dvě patra. V sále se zachovala dvě bílá kachlová kamna, zakončená postavami antických bohyní. Stěny a strop zdobí fresky s výjevy z Aeneis. Freskovou výzdobu vytvořili v roce 1774 malíři Josef Jáchym Redelmayer a Josef Hager. V průčelí nad terasou je pod střechou umístěn Laudonův kamenný erb, který býval polychromován. Okna jsou kryta dřevěnými roletami. Střecha na je pokryta pálenou taškou a zdobí ji zábradlí s balustrádou. Na jejím vrcholu je pozlacený půlměsíc, který zde byl umístěn na počest Laudonova vítězství nad Turky.

Předchozí oprava fasády se uskutečnila v roce 1933. Své další obnovy se dočkala až v roce 2003. Současná fasáda je světle žlutá s bílými římsami a obrubami. Opravy v 70. a 80. letech se soustředily především na okna, okapy a interiéry. Malby v tanečním sále byly restaurovány roce 1978 akademickým malířem Jaroslavem Altem z Kutné Hory. V roce 2011 byl v sále nově instalován moderní designový lustr od architekta Jana Fišera.

Veškeré vybavení bylo po konfiskaci odvezeno předchozími majiteli. Část nábytku kvůli nevhodnému skladování shnila, zbytek je dodnes v majetku Frenglových. Vše co majitelé v zámku zanechali, bylo za symbolické částky rozprodáno.

K zámku přiléhá rozsáhlá zahrada, její větší část však byla přebudována na fotbalové hřiště. Nedílnou součástí zámku je i hospodářský dvůr. K barokním sýpkám a stodolám z pozdější doby (jižní strana) přiléhá od roku 1952 zemědělské družstvo. Vjezd do dvora tvoří barokní brána z roku 1766, která prošla opravou roku 1966. Na severní straně dvora byla kolem roku 1800 postavena druhá zámecká budova, tzv. Nový zámek. Nacházely se v ní převážně hostinské pokoje. Asi v roce 1860 byl v části budovy zřízen pivovar, který byl v provozu až do roku 1923. Budova sloužila jako obchod se smíšeným zbožím, ordinace lékaře, byly zde kanceláře JZD, byty, naposledy klubovna SSM. Poté byla budova bez využití a chátrala, proto přistoupeno k vynětí z památkového fondu a následně byla 10. července 1982 asanována.

• Zapomenuté světlo (1996, režie: Vladimír Michálek) – Roli hlídače ztvárnil potomek majitelů Ladislav Frengl.