Kosatec sibiřský

Listy jsou zelené a 2 až 10 mm široké, jsou kratší (o délce 25 až 80 cm)[5] než stonek, který nese květ, a mají trávovitý vzhled.[3][1][8]

Detail květu

Květy vyrůstají většinou v počtu jednoho až třech (ojediněle až pěti[5]) v paždí listenů, jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním.[3] Občas může být některý z květů i bílý.[5] Květy jsou pravidelné, trojčetné a dorůstají velikosti 5 až 7 centimetrů.[5][8] Okvětní lístky srůstají ve spodní části v trubku,[8] která je 4 až 7 mm velká. Vnější modré až modrofialové okvětní lístky plátky jsou ohnuté nazpět a na jejich bázi je bílá či žlutá skvrna s fialovou žilnatinou.[8] Svrchní strana vnějších okvětních lístků je lysá.[8] Kvetou v květnu a v červnu[1] typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.[3] Samotné květy jsou nevonné či vonné jen velmi slabě.[1][8]

Opylování květu hmyzem

Květy jsou hermafroditi, to znamená, že mají jak samčí tak i samičí orgány, na opylování se podílí hmyz.[5] Nicméně rostlina je schopna taktéž samovolného opylení.[5] Tři tyčinky se nacházejí uvnitř květu, jejich prašníky jsou ukryty pod lalokem čnělky.[8]

Semena kosatce sibiřského

Semena dozrávají mezi srpnem a zářím.[5] Semínka kosatce jsou po dozrání sploštělá a hnědé barvy, o velikosti několika milimetrů. Jsou obsaženy v několik centimetrů velké tobolce, která je rozdělena na trojpouzdrá.[8] Tobolka se pak od vrcholové části otvírá, čímž dochází k uvolňování semen. Tyto uschlé tobolky jsou od podzimu až do jara dobře viditelnou částí rostliny umožňující její snadné objevení v terénu.

Detail uschlých tobolek

Na jednom květonosném stonku vykvetou většinou 2 až 3 květy

V České republice je kosatec sibiřský vzácný, jelikož ve druhé polovině 20. století byla jeho stanoviště systematicky rekultivována a odvodňovány meliorací, což mělo za následek ústup druhu z těchto lokalit. Aktuálně se zdá, že jeho ústup se zastavil, jak se změnilo využívání krajiny pro zemědělské účely.[3][8] V současnosti kosatec sibiřský kvete v řadě chráněných územích[2] jako například v přírodní památce Novoveská draha, Mastnice, v přírodní rezervaci Březina a dalších lokalitách.

Jeden z mnoha kultivarů, 'Sultan's Ruby'

Kosatec sibiřský je v České republice zanesen v Červeném seznamu jako ohrožený druh zařazený do skupiny C3; zákon (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb) ho hodnotí jako silně ohrožený druh. Na území Slovenska je řazen mezi zranitelné druhy (VU) a je zde taktéž chráněn. Podobně je tomu i v Maďarsku, Srbsku, Polsku, Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Francii a ve Švýcarsku.[1]

Listy kosatce sibiřského obsahují zejména organické kyseliny, glykosid iridin, škrob, třísloviny a silice. Rostlina je podezřelá z jedovatosti, na Ukrajině však byly oddenky používány v lidové medicíně jako expektorans, při nemocech trávicí soustavy a proti zánětům.[11]

• Galerie kosatec sibiřský na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu kosatec sibiřský na Wikimedia Commons