Hrazánky

Hrazánky je vesnice ležící v okresu Písek v Jihočeském kraji jeden kilometr jižně od Hrazan. Je to místní část obce Hrazany, přestože Hrazánky jsou větší[2] a sídlí v nich obecní úřad.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 106 obyvatel.[4]

Hrazánky
Pohled na vesnici od Hrazan
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHrazany
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°31′1″ s. š., 14°20′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel106 (2011)[1]
Katastrální územíHrazánky (1,79 km²)
PSČ399 01
Počet domů38 (2011)[1]
Hrazánky
Další údaje
Kód části obce47929
Kód k. ú.647926
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1894 je ve vesnici Sbor dobrovolných hasičů, dnes (2009) má přes 50 členů. V roce 1954 byl založen fotbalový tým Sokol Hrazánky, o sedm let později dostal vlastní fotbalové hřiště. Ve vsi se také nachází knihovna.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373.[5] Je sice mladší než sousední Hrazany. O tom svědčí její název: Hrazánky – malé Hrazany. Ale vzhledem k tomu, že do katastru obce patří veškerá úrodná půda až k nedalekému Dobrošovu, dá se usuzovat, že je obec starší než Dobrošov.[6] Po husitských válkách a vyplenění milevského kláštera po roce 1429 se začal o majetek kláštera zajímat císař Zikmund, od kterého získali Zvíkov a přilehlé obce Rožmberkové.

Ves patřila pod zprvu rychtu kovářovskou.[6] Později po rozdělení na část kovářovskou a hrazanskou, se staly Hrazánky součástí tzv. hrazanské rychty spolu s osadami Dobrošov, Hrazany, Klisín, Mašov, Kojetín a dnes již zaniklý Skoronín až do zrušení poddanství roku 1848.[6]

Po Rožmbercích připadly Hrazany a Hrazánky do majetku Švamberků. Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka.[7] Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny i Hrazánky. Roku 1584 dostal Jiří ze Švamberka podílem zámek Orlík s vesnicemi Pechova Lhota, Klisín, Dobrošov, Hrazany, Hrazánky, Mašov, Kovářov.[8]

Císař Ferdinand II. po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskoval majetek Švamberků a prodal jej 1623 Janu Oldřichu z Eggenberga. Od roku 1719 po vymření Eggenbergů majetek rodu přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů.

Vznik jednotřídní školy se datuje roku 1894.[9] Aby děti nemusely docházet do pět kilometrů vzdálených Petrovic, bylo zažádáno o zřízení školy v nedalekých Hrazanech. Nedopatřením došlo k tomu, že stavba školy byla schválena pro obec Hrazánky. Vznikly z toho spory, které měly za důsledek to, že povolení bylo odvoláno. Nakonec si místní občané postavili 1889 dům a dodatečně požádali o povolení petrovickou školu, aby zde byla zřízena její expozitura.[9] Od roku 1900 bylo zahájeno vyučování a škola byla posléze zásluhou starosty Jan Jiřího Krejčího v roce 1923 prohlášena za samostatnou.[9] V současné domě škola v Hrazánkách již není, byla zrušena.

Slavní rodáci

  • Ve vesnici v domku čp. 4 často trávil své dětství prezident Emil Hácha. Jeho otec Josef odsud pocházel.[6] V roce 1939 bylo toto stavení přestavěno.
  • Ve vesnici se v domku čp.12 v rodině Josefa Bardy narodil 29.5. 1885 Václav Barda, sochař a ředitel kamenické školy na ostrově Brač později na Korčule. Jeho nejznámější kamenická práce, kterou realizoval společně se svým bratrem Jaroslavem, je pomník Lva Nikolajeviče Tolstého na Brači.[9]

Památky

  • Další kamenný kříž se nalézá těsně za vesnicí u komunikace do Hrazan.

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2009-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-26.
  3. Archivovaná kopie. www.obechrazany.cz [online]. [cit. 2009-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-30.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
  6. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 139. Dále jen Kytka 1940.
  7. Kytka 1940, str. 100
  8. Kytka 1940, str. 102
  9. Kytka 1940, str. 140
  10. Kytka 1940, str. 141
  11. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 80.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.