Hrazánky

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373.[5] Je sice mladší než sousední Hrazany. O tom svědčí její název: Hrazánky – malé Hrazany. Ale vzhledem k tomu, že do katastru obce patří veškerá úrodná půda až k nedalekému Dobrošovu, dá se usuzovat, že je obec starší než Dobrošov.[6] Po husitských válkách a vyplenění milevského kláštera po roce 1429 se začal o majetek kláštera zajímat císař Zikmund, od kterého získali Zvíkov a přilehlé obce Rožmberkové.

Ves patřila pod zprvu rychtu kovářovskou.[6] Později po rozdělení na část kovářovskou a hrazanskou, se staly Hrazánky součástí tzv. hrazanské rychty spolu s osadami Dobrošov, Hrazany, Klisín, Mašov, Kojetín a dnes již zaniklý Skoronín až do zrušení poddanství roku 1848.[6]

Po Rožmbercích připadly Hrazany a Hrazánky do majetku Švamberků. Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka.[7] Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny i Hrazánky. Roku 1584 dostal Jiří ze Švamberka podílem zámek Orlík s vesnicemi Pechova Lhota, Klisín, Dobrošov, Hrazany, Hrazánky, Mašov, Kovářov.[8]

Císař Ferdinand II. po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskoval majetek Švamberků a prodal jej 1623 Janu Oldřichu z Eggenberga. Od roku 1719 po vymření Eggenbergů majetek rodu přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů.

Vznik jednotřídní školy se datuje roku 1894.[9] Aby děti nemusely docházet do pět kilometrů vzdálených Petrovic, bylo zažádáno o zřízení školy v nedalekých Hrazanech. Nedopatřením došlo k tomu, že stavba školy byla schválena pro obec Hrazánky. Vznikly z toho spory, které měly za důsledek to, že povolení bylo odvoláno. Nakonec si místní občané postavili 1889 dům a dodatečně požádali o povolení petrovickou školu, aby zde byla zřízena její expozitura.[9] Od roku 1900 bylo zahájeno vyučování a škola byla posléze zásluhou starosty Jan Jiřího Krejčího v roce 1923 prohlášena za samostatnou.[9] V současné domě škola v Hrazánkách již není, byla zrušena.

• Ve vesnici v domku čp. 4 často trávil své dětství prezident Emil Hácha. Jeho otec Josef odsud pocházel.[6] V roce 1939 bylo toto stavení přestavěno.

• Z tohoto statku také pocházela matka petrovického kaplana a pozdějšího kanovníka Vyšehradské kapituly Eduarda Šittlera Josefa Háchová.[6]

• Ve vesnici se v domku čp.12 v rodině Josefa Bardy narodil 29.5. 1885 Václav Barda, sochař a ředitel kamenické školy na ostrově Brač později na Korčule. Jeho nejznámější kamenická práce, kterou realizoval společně se svým bratrem Jaroslavem, je pomník Lva Nikolajeviče Tolstého na Brači.[9]

• Dále se v Hrazánkách narodil jeho bratr, také sochař Jaroslav Barda. Jeho pomníky jsou v Kovářově, Petrovicích, Chyškách.[10]

• Kaple ve vsi je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Kaple je z 19. století.[11]
• Kamenný kříž rodiny Souhradovy se nachází u dnes již zrušené cesty do Hrazan.

• Kříž z roku 1949 je u komunikace z Milevska vedoucí k vesnici.

• Další kamenný kříž se nalézá těsně za vesnicí u komunikace do Hrazan.

• 
  Pohled na okolí vesnice
• 
  Pohled na okolí vesnice
• 
  Kaple sv. Jana Nepomuckého
• 
  Kříž z roku 1949
• 
  Kříž rodiny Souhradovy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrazánky na Wikimedia Commons