Klisín

Název vesnice lze pravděpodobně vysvětlit dvěma způsoby.[3] Jednak podle staročeského názvu pro hříbě – klíse.[3] Zřejmě zde byla ustájena nebo chována hříbata.[3] Nebo může být název Klisína odvozen od jména Klis nebo Klisa.[3] Aby nedocházelo k záměně Klisína a blízkého Klisince, byl Klisín označován jako Veliký nebo Větší Klisín.[3]

Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera.[3] Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov.[4] V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář.[5] Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850.[5] V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.[4] Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska.[3] Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.[6] Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýnu na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušený. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtercového půdorysu mlýna.[6] Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905.[4] V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček.[7] Ves měla i svůj chudobinec.[4] Roku 1926 byla založena Osvětová komise.[4] Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.[4] Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.[4] V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel, bylo zde 24 popisných čísel.[4] Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.[8] V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.[8] Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.[8] Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.[8] V roce 1962 samostatná obec Klisín zanikla.[9] Stala se zprvu součástí obce Dmýštice, posléze se i s Dmýšticemi v roce 1985 staly osadami města Milevska.[9] V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.[10]

• Na nevelké návsi se nachází novorománská návesní kaple zasvěcená svaté Trojici. Kaple byla postavena z darů a svépomocí místních občanů roku 1861.[11] Zvon z kaple byl zrekvírován během II. světové války. Náhradní zvon byl po válce zhotoven zhotoven u dmýštického kováře a sloužil k svému účelu do roku 1991. V tomto roce se díky veřejné sbírce nashromáždily finanční prostředky na nový zvon. Během léta byl zvon za přítomnosti PhDr. Miloslava kardinála Vlka vysvěcen v milevské bazilice a zavěšen do místní kaple.[12]

• Na kapli je umístěna pamětní deska obětem I. světové války, která byla odhalena 9. 11. 2012.[3] Na desce je uvedeno sedm jmen padlých spouobčanů.[3]

• Vedle kaple se nalézá prostý kamenný kříž již od roku 1849.[3] Původ jeho vzniku je neznámý.[3] Vzhledem k tomu, že byl zhotoven po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, nabízí se domněnka, že byl postaven jako projev díků.[3]

• Kříž s datací 1877 se nachází u cesty v západní části vesnice u čp. 10.[3] Pravděpodobně jej roku 1877 nechal postavit místní kameník Jan Schorník jako poděkování za záchranu života, když byl v prusko rakouské válce těžce raněný.[3]

• Na jihovýchodním okraji vesnice se v ohrádce mezi vzrostlými stromy nachází další kříž. Ryantův (Riantův) kříž byl vztyčen na vlastní náklady sedlákem Ryantem (Riantem) ze statku čp. 5.[3] Tento kamenný kříž nahradil roku původní poničený dřevěný kříž, o který se starali držitelé usedlosti.[3] Nový kříž byl vztyčen roku 1910 na jiném místě, které poskytla bezplatně obec, než kříž předchozí.[3]

• Hodnotná roubená stavení ve vesnici jsou zastoupena zejména usedlostmi čp. 2 a čp. 10.[13] Celoroubený dům čp. 2 se nachází ve východní části vesnice.[13] Usedlost čp. 2 je uvedena v 16. století jako grunt Augustina Drástala, v roce 1625 jako Bustův grunt.[14]

• Čp. 10 s dvouetážovou lomenicí se nachází v západní části vesnice.[13] U usedlosti čp. 10 se dochovaly roubené komory.[13] Usedlost čp. 10 byla nazývána U Zadňáků či zadních Schorníků. Do roku 1724 je kladen vznik této chalupy dendrologickou zkouškou. V roce 1755 jsou první písemné zmínky o placení roční činže majitelem vrchnosti z této chalupy.[15]

• U usedlosti čp. 8 ve střední části vesnice je hodnotná roubená sýpka, komory s roubeným patrem a pavlačí.[13] Dendrologickou zkouškou bylo zjištěno že stavba pochází z roku 1732.[13] Čp. 8 U Krejčů mělo tyto starší názvy: 1584–1643 Filipův grunt, 1600–1618 Krčmův grunt.[16]

• Ve vesnici jsou i hodnotná mladší zděná stavení.[13]

• 
  Dům čp. 10
• 
  Usedlost čp. 8
• 
  Kaple sv. Trojice z roku 1861
• 
  Kříž u čp. 10
• 
  Ryantův (Riantův) kříž
• 
  Kříž u kaple

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klisín na Wikimedia Commons