Hranolky

V mezinárodní gastronomii se hranolky někdy označují názvem pommes frites[1] (z francouzštiny; zkrácením pommes de terre frites, „smažené brambory“, v počeštěné formě pomfrity[2][3]). Ve Spojených státech se používá pojmenování French fries,[4][5] jež podle legendy vytvořili američtí vojáci za druhé světové války, kteří si hranolky oblíbili poté, co jim je nabídli francouzsky mluvící belgičtí vojáci.[6][7][8]

V češtině se označení v běžném úzu vyskytuje jak v mužském rodě (ten hranolek, hranolky bez hranolků, s hranolky, nespisovně s hranolkama), tak v ženském rodě (ta hranolka, hranolky bez hranolek, s hranolkami, s hranolkama). Internetová jazyková příručka však poznamenává, že příručky ženskou podobu „hranolka“ neuvádějí.[9] Řada příruček označuje ženskou podobu za nesprávnou nebo ve spisovné češtině neexistující.[10][11]

Příčin výskytu ženského rodu bývá zmiňováno více. Jednou z nich je, že slovo „hranolky“ se nejčastěji vyskytuje v nominativu plurálu, ze kterého rod nelze přímo odvodit.[12] Jiný autor tvar „s hranolkami“, podobně jako „film s titulkami“, interpretuje jako hyperkorektnost, protože koncovka -ami působí pocitově spisovněji než prostá koncovka -y, která je vnímána jako obecná, lidová.[13] Podle jazykového redaktora serveru Lidovky.cz (2009) k feminizaci hranolků přispívá asociace s bramborami.[14] Podle některých jazykovědců prý vývoj může časem dojít k oboupohlavnosti hranolků. Anketa mezi studenty bohemistiky na filozofické fakultě UK ohledně rodu slova hranolky údajně skončila remízou.[14]

K podobné obměně došlo i v úzu slovenštiny. Termín hranolok (plurál hranolky) byl kritizován jako nesystémový, protože konkuroval původnímu výrazu hranolček (hranolčeky), ačkoliv slovenština má i analogická slova (párok, rožok, baránok). Na odmítání má vliv i český původ slova. Veřejnost však tento spor obešla a zpětně si vytvořila ženský tvar „hranolka“, který bez problému zapadá do stavby slovenského lexika, protože přípona -ka je ve slovenštině jednou z nejproduktivnějších, přičemž toto slovo už není přímým derivátem slova vyjadřujícího geometrický tvar (hranol), ale je obdobné slovům civilka, asfaltka, bodka. Radovan Garabík za Slovenský národný korpus navrhoval zachytit tento vývoj v kodifikačních příručkách a se vžitým plurálem „hranolky“ nebojovat, ale vztahovat jej k nově vzniklému ženskému tvaru, nikoliv k problematickému singuláru „hranolok“, jehož reálný výskyt Slovenský národní korpus ani nezachytil.[15]

Podle většiny zdrojů hranolky vznikly v 17. až 18. století v Belgii,[6][16] odkud se rozšířily do celého světa; některé zdroje uvádějí, že se zrodily ve Španělsku.

Obliba hranolků v Belgii je největší na světě, konzumují se k naprosté většině jídel a jedná se o jedno z belgických národních jídel.[8] Každý obyvatel zkonzumuje ročně v průměru 75 kg hranolků (o třetinu více než Američan). Připravují se z bramborové odrůdy Bintje a krájejí se ostrým nožem, aby se omezilo vstřebávání oleje.[6] Smaží se v hovězím loji, přičemž typické smažení v oleji je zde odmítáno, stejně jako použití olivového oleje kvůli potlačení typické bramborové chuti. Smažení belgických hranolků probíhá ve dvou fázích (5 minut při 135 °C, pak 2–3 minuty při 160–170 °C těsně před podáváním), mezi nimiž je asi desetiminutová přestávka.[8][6][pozn. 1] Po odkapání přebytečného tuku, ochlazení ve chladicí míse a posolení se podávají, typicky v kornoutu a s mnoha různými omáčkami, například tatarskou nebo andaluskou.[8] Pro budoucí prodavače hranolků se v Belgii pořádají dokonce speciální kurzy.

Již několik let probíhá spor o autorství hranolků mezi Belgií a Francií, která tvrdí, že pokrm vznikl v Paříži.[7][17] Do dlouhotrvajícího sporu je zapojena veřejnost, organizace i média obou zemí.[16]