Horní Čermná

Horní Čermná (německy Ober Böhmisch Rothwasser) je obec ležící ve východní části okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko hranice s okresem Šumperk v Olomouckém kraji. Obec má 996[1] obyvatel. Táhne se podél silnic druhé třídy. Leží asi 8 km od obce s rozšířenou působností – města Lanškrouna a 19 km od okresního města Ústí nad Orlicí.

Horní Čermná
jedna z uliček v Horní Čermné
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 580279
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLanškroun
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°58′14″ s. š., 16°36′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel996 (2022)[1]
Rozloha17,67 km²
Nadmořská výška421 m n. m.
PSČ561 56
Počet domů371 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Čermná 1
561 56 Horní Čermná
[email protected]
StarostkaHana Motlová
Oficiální web: www.hornicermna.cz
Horní Čermná
Další údaje
Kód obce580279
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o obci je z roku 1304 (za vlády předposledního Přemyslovce na českém trůně – krále Václava II.). V minulosti byla Horní Čermná částí již zaniklého městyse Čermná u Kyšperka. Po Mnichovské dohodě připadla obec jako součást Sudet k Německu.

Exulanti, narozeni v Čermné, panství lanškrounské

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu.[3] O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[4] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.[5]

Potomci exulantů "z Čermné, panství lanškrounské" žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně uvedení dalších zdrojů a údajů z matrik).

Členění obce

K obci připadá několik okolních osad (pouze Nepomuky jsou ale evidenční částí):

  • Kalhoty (či Kalhota) – severně
  • Stěžník (či Stežník) – východně
  • Zlomy (či Zloma) – východně
  • Nepomuky – jihovýchodně
  • Sebranice – jihovýchodně
  • Mariánská Hora – jihozápadně

Doprava

Nachází se zde osm autobusových zastávek:

  • Horní Čermná, křižovatka Mariánská Hora
  • Horní Čermná, Nepomuky
  • Horní Čermná, Nepomuky,točna
  • Horní Čermná, Jednota
  • Horní Čermná, sokolovna
  • Horní Čermná, Krčma
  • Horní Čermná, u čerpadla
  • Horní Čermná, Kalhoty

Památky

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
  4. JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s.
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.

Literatura - autorka Edita Štěříková

  • Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999 (včetně některých životopisů)
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.