Jan Liberda

Jan Liberda (c.1700 Těšín[1] – 9. srpna 1742 Berlín) byl český, evangelický kazatel, náboženský spisovatel doby barokní a jeden z představitelů těšínského pietismu.

Jan Liberda
Narozeníc. 1700
Těšín
Těšínské knížectví
Úmrtí9. srpna 1742 (ve věku 42 let)
Berlín
Pruské království Pruské království
Povoláníspisovatel, básník a farář
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Studoval v Halle, poté vyučoval v Těšíně pod vedením Steinmetzovým. V roce 1725 musel z Těšína uprchnout, protože se dostal do sporu s katolíky kvůli židovskému děvčátku, které tajně přemístil do pietistické školy - mimo dosah katolické církve. V letech 1732–1737 jej věznil saský kurfiřt ve waldheimské pevnosti pro „pobuřování poddaných“. Z hlediska hennersdorfské vrchnosti pobuřoval Liberda její poddané-exulanty, ačkoli dokázat mu to nemohla. Bylo mu kladeno za vinu i to, že v době, kdy byl kazatelem v Großhennersdorfu, odešli odtud Češi do Berlína. Stalo se tak ale v jeho nepřítomnosti. Liberdovi se podařilo v roce 1737 uprchnout z vězení do Berlína. Tam se stal českým luterským kazatelem.[2]

Poté, co v roce 1740 vtrhl mladý pruský král Fridrich II. do Slezska, se mluvčí tajných nekatolíků Václav Tichý sešel v listopadu 1741 v Hradci Králové s jeho generálem Christophem Wilhelmem von Kalckstein, aby jeho prostřednictvím informoval pruského krále o neutěšené situaci českých nekatolíků i jejich přání odejít ze země pod ochranou pruských vojsk. Král pak vydal kazateli Janu Liberdovi plnou moc k organizování hromadné emigrace do zabraného území Slezska. Čeští nekatolíci měli dostat od pruské armády pasy rekrutů (branců) bez vojenské povinnosti. S těmito pasy pak měli odejít s celými rodinami i majetkem do Pruského Slezska až při stahování vojska z Čech. Jan Liberda ale na konec války nečekal a organizoval odchod evangelíků (s pruskými rekrutskými pasy pod armádní ochranou) hned. V únoru 1742 sám převedl první skupinu exulantů do válkou zničeného slezského městečka Münsterberg, které se stalo prvním shromaždištěm. V Münsterbergu pak zakoupil pro Čechy dva domy a zřídil školu. Vyčerpán touto prací onemocněl a v srpnu 1742 v Berlíně zemřel.[3] Tam je pohřben v Betlémské kapli.[4]

Dílo

Odkazy

Reference
  1. Databáze Národní knihovny ČR, Liberda, Jan, 1700-1742
  2. Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II, str. 4-13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  3. Edita Štěříková str. 4-9. exulant.evangnet.cz [online]. Dostupné online.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.

Literatura
  • Skalský, G. A.: Der Exulantprediger Johann Liberda. Ein Beitrag zur Geschichte der böhmischen Emigration. JGGPÖ, 1910 (31), s. 117-379.
  • Skalský, G. A.: Kazatel Jan Liberda a česká exulantská církev v Drážďanech. Reformační sborník, 1928 (2), s. 10-25.
  • Malura, J. a Kosek, P. (ed.): Čistý plamen lásky. Brno, 2004. (Ukázka zde od str. 153.)
  • Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
  • Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, s. 208-220.
  • Spratek, D.: Kazatel - vězeň - buditel - bouřlivák - pedagog - básník - politik… K 320. výročí narození Jana Liberdy. Evangelický kalendář - Kalendarz Ewangelicki, 2020, s. 105-109.
  • Piętak S. – Pindur, D. – Spratek, D.: Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance. SCEAV, Český Těšín, 2020, s. 233-237.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.