Olbernhau
Olbernhau je město v zemském okrese Erzgebirgs (Krušné hory) v Sasku. Tzv. „město sedmi údolí“ je poprvé zmiňováno v roce 1434.
Olbernhau | |
---|---|
Kašna na náměstí | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°40′ s. š., 13°20′ v. d. |
Nadmořská výška | 450 m n. m. |
Stát | Německo |
spolková země | Sasko |
zemský okres | Erzgebirgskreis |
Olbernhau | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 70,22 km² |
Počet obyvatel | 9 233 (2015) |
Hustota zalidnění | 131,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Heinz-Peter Haustein |
Oficiální web | www |
PSČ | 09526 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První zmínka a původ názvu
Název města pochází pravděpodobně od osobního jména Albert (Albernhaw, Alberthau, Albernhau, Albretshain) a koncovka (hau) odkazuje na les. Počátky obce Olbernhau můžeme zasadit do 12. a 13. století. Český šlechtic Slavek I. Hrabišic založil v roce 1196 cisterciácký osecký klášter. První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1434 (Albernaw). Jedná se o smlouvu, podle které byla obec Olbernhau prodána šlechtici Casparu z Berbisdorfu.
Nejstarší důkazy o důlní činnosti se datují do roku 1511. S příchodem reformace v roce 1539 je v Olbernhau ustanoven samostatný farář. V roce 1556 se poprvé zmiňuje škola v obci. První kamenný kostel byl slavnostně vysvěcen 2. listopadu 1590. Toto místo (včetně okolních lesů) se stalo útočištěm exulantů prchajících z rekatolizovaného českého pohraničí v době pobělohorské.[1]
Rozvoj města až do roku 1945
V roce 1684 se začalo v Olbernhau s výrobou pušek. V roce 1708 dodávala místní manufaktura 12 000 zbraní saské armádě. Nová škola byla postavena v roce 1748. První praktický lékař začal ordinovat v roce 1777. V letech 1835, 1850 a roce 1865 došlo v továrně k výbuchu. V roce 1854 byla v Olbernhau vyrobena poslední zbraň. Nová školní budova byla slavnostně otevřena v roce 1868 a v roce 1869 došlo k založení Sboru dobrovolných hasičů. Na železniční síť bylo město připojeno 24. května 1875. V roce 1878 se podařilo založit mateřskou školu. 30. května 1882 zasáhla město prudká bouře, doprovázená silnými záplavami. Nemocnice se otevřela 1. ledna 1885, v následujícím roce pak došlo k postavení plynárny a s tím souvisejícím zavedením plynového osvětlení. V roce 1890 otevřel sládek Clemens Ferdinand Köhler a jeho syn Clemens Theodor Köhler na náměstí, v domě číslo 1, pivovar "C. F. Köhler a syn". První elektrárna v celém Sasku byla v Olbernhau otevřena 5. července 1892. Povýšeno na město bylo Olbernhau 1. ledna 1902. Koncertní a plesový dům s názvem Tivoli, postavený v secesním stylu, byl otevřen 25. prosince 1906. Tržní most byl dokončen v roce 1928, bazén v roce 1930. V roce 1936 uspořádala místní NSDAP výstavu Grenzlandschaften – Hraniční krajiny. V lednu 1932 způsobila velké škody povodeň. Gymnázium bylo slavnostně otevřeno v roce 1940. Na Ovčí hoře (Schäfereiberg) byla v roce 1944 mlékárna s denní výrobní kapacitou 15 000 litrů mléka.
Od roku 1945 do 21. století
Po skončení druhé světové války se v Olbernhau usadily některé průmyslové podniky, včetně válcovny (která fungovala již dříve, ale byla značně modernizována a rozšířena), umělecké zpracování skla (založeno 1946), a mnoho manufaktur – na výrobu voskových květin, dřevěných hraček, nábytku a další umělecká řemesla. Otevřeny byly také podniky potravinářské a na výrobu nápojů, stejně tak dodavatelé pro průmysl automobilový. Olbernhau byl označen jako průmyslové město v okrese Karl-Marx-Stadt. V roce 1962 měl 14 200 obyvatel.[2] V důsledku politických změn po roce 1990 a díky vzniku spolkové země Svobodný stát Sasko, patřil Olbernhau nejprve k okresu Marienberg, od roku 2008 patří k okresu Erzgebirgskreis.
Ve dnech 12. a 13. srpna 2002 přišla nejničivější povodeň v historii města a zaplaveny byly všechny domy po obou stranách Flájského potoka. Díky pomoci z celého Německa byli schopni obyvatelé odstranit většinu škod v řádu několika milionů eur v průběhu jednoho roku. V následujících letech se vybudovaly masivní betonové zábrany, které by měly pomoci při budoucích povodních.
Město plánuje sloučení s Pfaffrodou a výhledově s Heidersdorfem, Seiffenem a Deutschneudorfem.
Přírodní poměry
Město Olbernhau se nachází ve Střední části Krušných hor na hranicích s Českou republikou. Je také nazýváno „městem sedmi údolí“, protože leží v údolí říčky Flöha (česky Flájský potok) a jejích přítoků. Sedm údolí se nazývá Flöhatal (údolí Flájského potoka), Schweinitztal (údolí Svídnice), Natzschungtal (údolí Načetínského potoka), Bielatal, Rungstocktal, Bärenbachtal a Dörfelbachtal. Olbernhau leží v nadmořské výšce mezi 700–921 metrů (Lesenská pláň na české straně – vzdušnou čarou méně než 5 km). Nejvyšší hora v okolí Olbernhau je Steinhübel (816 m nad mořem).
Obyvatelstvo
1982–1988 | 1989–1995 | 1996–2002 | 2003–2009 | 2010–2013 |
---|---|---|---|---|
1982: 13.903 | 1989: 13.260 | 1996: 12.255 | 2003: 11.284 | 2010: 09936 |
1983: 13.813 | 1990: 12.997 | 1997: 12.190 | 2004: 11.096 | 2011: 09780 |
1984: 13.734 | 1991: 12,650 | 1998: 12.079 | 2005: 10.882 | 2012: 09439 |
1985: 13.643 | 1992: 12.669 | 1999: 11.959 | 2006: 10.716 | 2013: 09276 |
1986: 13.517 | 1993: 12.608 | 2000: 11.810 | 2007: 10.535 | |
1987: 13.492 | 1994: 12.523 | 2001: 11.591 | 2008: 10.362 | |
1988: 13.434 | 1995: 12.412 | 2002: 11.405 | 2009: 10.100 |
Tabulka na jednu stranu ukazuje, že v době NDR zůstával počet obyvatel relativně konstantní, na druhou stranu je vidět, že v současností více a více lidí opouští Olbernhau, což je pravděpodobně způsobeno nedostatkem pracovních míst.
Obecní správa
Členění města
- Městské části:
- Leibnitzdörfel (Dörfel)
- Rungstock
- Bauerndorf
- místní části:
- Grünthal (připojeno 1937)
- Oberneuschönberg s okresy Hirschberg a Niederlochmühle (připojeno 1950)
- Niederneuschönberg (připojeno 1950)
- Kleinneuschönberg s obcí Reukersdorf (připojeno 1950)
- Blumenau (připojeno 1994)
- Rothenthal (připojeno 1994)
Městská rada a starosta
Od voleb do místní rady 25. května 2014 je rozděleno 22 míst v radě následovně:
Seznam starostů
- 1990–2015: Steffen Laub (CDU)
- od roku 2015: Heinz-Peter Haustein (FDP)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olbernhau na německé Wikipedii.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. OCLC 62503962
- Meyers Neues Lexikon, v osmi svazcích.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olbernhau na Wikimedia Commons