Hladké Životice (železniční zastávka)

Hladké Životice (dříve Seitendorf a Životice na Moravě)[2] je železniční zastávka na trati Přerov–Bohumín,[3] je v provozu od roku 1912.[4][5] Nynější železniční zastávka byla až do modernizace železniční trati v úseku Hranice na Moravě – Studénka v letech 2001–2004 železniční stanicí.[6] Výpravní budova je od roku 1998 nemovitou kulturní památkou.[7]

Hladké Životice
Výpravní budova (2013)
StátČesko Česko
KrajMoravskoslezský
ObecHladké Životice
UliceOderská
Souřadnice49°40′41″ s. š., 17°59′6″ v. d.
Hladké Životice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice334946
Traťtrať 271
Nadmořská výška250 m n. m.
V provozu od1880
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)2
Prodej jízdenek[1]
Kód památky49799/8-3980 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obě nástupiště jsou spojena podchodem.

Poloha

Zastávka se nachází v jihovýchodní části Hladkých Životic při mostním křížení železniční trati s místní komunikací (silnicí III/04736). K nádraží vede značená odbočka modré turistické značky spojující Jistebník a Suchdol nad Odrou.

Úsek trati tvoří severní hranici CHKO Poodří, jižně od zastávky leží přírodní památka Pusté nivy a přírodní rezervace Bartošovický luh, za ním se do výše 277 m n. m. zvedá Bartošovický kopec.[8]

Stanice

V roce 1880 byla zřízena zastávka Seitendorf. Zastávka byla vybavena dřevěnou čekárnou a později byl postaven strážní domek s čekárnou podle typového projektu (Normalplan No 2056). Strážní domek byl postaven z režného cihelného zdiva. Kromě čekárny byly v objektu dva pokoje a kuchyň, která byla podsklepena.[9] Tato stavba se nachází při nadjezdu nad silnicí Oderská a je přeměněna na obytný domek (stav k roku 2012).

Mimo to byla v obci byla zřízena zastávka místní dráhy Suchdol nad Odrou – Fulnek (původně Seitendorf lokalbahn–Životice), která byla uvedena do provozu v roce 1891. V roce 1925 název zastávky byl změněn na Hladké Životice místní nádraží. Na této stanici byl postaven strážní domek s čekárnou podle typizovaného plánu (Normalplan No 19) z režného zdiva. V období 60. let 20. století byl během rekonstrukce tratě omítnut.

Výpravní budova

Zvyšováním nároků na provoz železnice se v roce 1909 zastávka stala křižovací stanicí. V té době byla postavena výpravní budova podle typového plánu (Spezialplan No 227611) architekta Franze Bobrowského. Budova byla patrová v secesním geometrickém slohu s valbovou střechou s přízemním křídlem. Fasády byly členěny kontrastními hladkými a strukturovanými omítkami s řadou vpadlých nebo vystupujících čtverců. Do vestibulu patrové budovy vedlo okno pokladny, a v přízemí byly kanceláře přednosty, dělnická kasárna[pozn. 1] a byt.

Kolem stavědla St2 stanice Hladké Životice projíždí vlak EuroCity 131 Polonia.

V patře byly dva třípokojové byty s kuchyní a vlastním příslušenstvím. V přízemním křídle se nacházel vestibul z něhož vedly vstupy do čekáren pro I. a II. třídu (společná), do čekárny pro III. třídu, do výdejny zavazadel. Místnosti měly samostatné východy na krytou verandou z drážní strany. V krajní ose se nacházela pošta, lampárna a příslušenství.[10] V období 60. let 20. století rekonstrukce tratě byla budova omítnutá brizolitem a vyměněna okna.

Obytné domy

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1909 byly postaveny v blízkosti výpravní budovy dva patrové domy pro čtyři a osm rodin podle typového projektu Franze Bobrowského.[2] Obytný dům pro osm rodin (Spezialplan No 2011) měl ryzalit ve střední ose se vstupem na schodiště z přednádraží. V každém patře byly dva jednopokojové a dva dvoupokojové byty s kuchyní a vlastním příslušenstvím (situováno kolem schodiště). Obytný dům pro čtyři rodiny (Normalplan No 167a,b) měl v každém patře dva dvoupokojové byty s velkou kuchyní a vlastním příslušenstvím. Centrální schodiště elipsovitého půdorysu bylo osvětleno termálním oknem.[11] Ve dvoře byly postaveny zděné patrové kůlny, které patřily k výbavě každého bytu.[2] V období 60. let 20. století rekonstrukce tratě byly domy omítnuty a vyměněna okna.

Odkazy

Poznámky
  1. Kasárnami rozumíme nocležnu vlakových čet či místnost pro ubytování službu střídajícího zaměstnance, který nebydlel v blízkosti stanice.

Reference
  1. http://www.zelpage.cz/stanice/hladke-zivotice.html
  2. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 129 a 130.
  3. Hladké Životice z [online]. Praha: ŽelPage [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
  4. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67.
  5. SEKERA, Pavel. Popis trati 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek – Česká republika [online]. Praha: ŽelPage [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
  6. POPIS II.KORIDORU [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 162850 : železniční stanice - výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  8. Mapy.cz [online]. Praha: Seznam [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
  9. Borovcová... c.d., s. 71
  10. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 89.
  11. Borovcová ... c.d., s. 60

Literatura
  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazy
Hladké Životice
Trať 271 Přerov–Bohumín (km traťový: 237,864)
Suchdol nad Odrou
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.