Hlávková kapusta

Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.

Hlávková kapusta
Hlávková kapusta
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales )
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodbrukev (Brassica)
Druhbrukev zelná (B. oleracea)
Trinomické jméno
Brassica oleracea var. sabauda
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30 – 70 cm.[1] Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.

U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3 – 1 kg, u pozdních 1 – 3 kg.

Pěstování

Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i -15 °C.[2] Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5 - 6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.

Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 x 50 cm. Vegetační doba je 50 - 70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 x 50 - 60 x 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100 - 120 dní, podzimní odrůdy 102 - 160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240 - 250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.

Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20 - 25 t/ha, u pozdních odrůd 30 - 40 t/ha.

Rozsah pěstování v ČR[2]
Sledované ukazatele199319941995199619971998
Vývoj osevních ploch v ČR v ha1 3471 2641 3001 1601 1451 152
Průměrný ha výnos v tunách v ČR17,3516,0017,2916,0518,5217,32
Roční spotřeba na jednoho obyvatele v ČR v kg2,32,12,22,12,01,9

Obsahové látky

Detail listu

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.[2]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/kg) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
vodag/kg890Na94vitamin C344
bílkovinyg/kg31K2460vitamin D0
tukyg/kg5Ca800vitamin E17,9
cukryg/kg67Mg176vitamin B62,18
popelovinyg/kg9,4P663vitamin B120
vlákninag/kg31Fe15,1vitamín A12,6
S - methylmethioninmg/kg60S1760thiamin1,17
cholesterolmg/kg0Zn3,2riboflavin1,04
energiekJ/100 g176Mn4,7niacin2,18

Kuchyňské zpracování

Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.

Kultivary Brassica oleracea

Odkazy

Reference

  1. Hlávková kapusta [online]. Konev.cz [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.
  2. Hlávková kapusta [online]. Mendelova zemědělská a lesnická universita [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.