Heřman Jakub Černín

Heřman Jakub Gottlieb hrabě Černín z Chudenic (25. července 1659 Vídeň8. srpna 1710 Praha) byl český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic.

Heřman Jakub Černín z Chudenic
Erb Černínů z Chudenic
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
3. květen 1704  8. srpen 1710
PanovníkLeopold I., Josef I.
PředchůdceAdolf Vratislav ze Šternberka
NástupceJan Josef z Vrtby
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
1700  18. září 3. květen 1704
PanovníkLeopold I.
PředchůdceJan František Bruntálský z Vrbna
NástupceVáclav Vojtěch ze Šternberka
Císařský vyslanec v Polsku (Varšavě)
Ve funkci:
únor 1695  květen 1695
PanovníkLeopold I.
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1689  1700
PanovníkLeopold I.
PředchůdceRudolf Vilém z Trauttmansdorffu
NástupceFrantišek Antonín Berka z Dubé
Říšský dvorský rada
Ve funkci:
1686  ?
PanovníkLeopold I.

Narození25. července 1659
Praha
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. srpna 1710 (ve věku 51 let)
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
ChoťI. (1686) Marie Josefa Slavatová z Chlumu a Košumberka (1667–1708)
II. (1709) Anna Josefa z Khünburgu (1685–1755)
RodičeHumprecht Jan Černín (1628–1682) a
Diana Marie Gazoldo (1636–1688)
DětiMarie Markéta, provdaná z Valdštejna (1689–1725)
František Josef (1696–1733)
František Antonín (1710–1739)
Příbuzníbratr: Tomáš Zacheus Černín z Chudenic (1660–1700)
vnuk: Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777)
děd: Jan Křtitel Adam Czernin z Chudenic (1597–1642)
babička: Zuzana, rozená Homutová z Harasova (1600–1654)
praděd: Humprecht III. Czernin z Chudenic (1570–1632)
prababička: Eva Polyxena Voračická z Paběnic († 1632)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1678–1682 pobýval na kavalírské cestě v Německu, Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku, která byla nezvykle dlouhá. V jejím průběhu si podrobně vedl deník.[1] Na cestu dostával od svéto otce 6060 zlatých ročně.[2] Hovořil pěti jazyky.

Byl to muž dobrého srdce a měl velký politický přehled. Od února do května 1695 byl velvyslancem císaře Leopolda I. ve Varšavě, kde se snažil přesvědčil krále Jana III. Sobieského a jeho rádce, aby Polsko-litevské soustátí setrvalo po boku císaře ve Svaté alianci bojující proti Turkům. I přes velmi reprezentativní vystupování si náklonnost krále nezískal a zanechal po sobě nevyřešený spor. Jeho angažování se mu ale nakonec vyplatilo, protože vedlo k zisku vyšších zemských funkcí. V letech 1700–1704 zastával úřad nejvyššího zemského hofmistra. V roce 1704 se stal nejvyšším purkrabím Českého království. Vedl soud s jezuity z Jindřichova Hradce, který vyhrál. Po státním bankrotu roku 1703 půjčil státní pokladně 1 200 000 zlatých.

Zemřel v roce 1710 v Černínském paláci v Praze. Pochován byl v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta v Praze. Jeho srdce bylo uloženo v Kosmonosích.[3]

Majetek

Vlastnil Chudenice, Švihov, Krásný Dvůr, Petrohrad, Stružná (kdysi Kysibl), Kostomlaty, Mělník, Kosmonosy, Kost, Vinoř a Kowary (kdysi Schmiedeberg) ve Slezsku. Manželka přinesla rodině panství Jindřichův Hradec.

Rodina

Oženil se 13. ledna 1686 v Praze s dědičkou hradeckého dominia Marií Josefou Slavatovou z Chlumu a Košumberka (2. 2. 1667 Vídeň – 10. 8. 1708 Jindřichův Hradec), dcerou Jana Jiřího Jáchyma Slavaty (1638 – 1. 7. 1689 Velvary) a jeho manželky (sňatek 14. 1. 1663 Vídeň) Marie Markéty Alžběty z Trautsonu (11. 7. 1643 Vídeň – 30. 11. 1698 Vídeň). Podruhé se oženil 1. září 1709 s o čtvrt století mladší Annou Josefou z Khünburgu (11. 6. 1685 – 4. 3. 1755), neteří pražského arcibiskupa Františka Ferdinanda Khünburga.

Z prvního manželství měl dvě děti: Františka Josefa a Marii Markétu, z druhého Františka Antonína. Žádné z jeho dětí se však nedožilo více než 36 let věku.

Potomci

  • 1. [z 1. manž.] Marie Markéta (11. 7. 1689 – 4. 7. 1725)
    • ∞ (17. 11. 1704) František Josef z Valdštejna (25. 10. 1680 – 19. 2. 1722)
  • 2. [z 1. manž.] František Josef (6. 3. 1696 Vídeň – 4. 3. 1733 Vídeň)
    • ∞ (12. 5. 1717 Brusel) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 – 1. 4. 1780)
  • 3. [z 1. manž.] Marie Gabriela (* asi 1699)
  • 4. [z 2. manž.] František Antonín (30. 6. 1710 – 20. 12. 1739)
    • ∞ (31. 5. 1735) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 – 1. 4. 1780)

Odkazy

Reference

  1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 729.
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 229.
  3. JUŘÍK, s. 231

Literatura

  • HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. I., Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 758 s. ISBN 978-80-7422-281-8.
  • ČERNÍN, Heřman Jakub, HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. II., Cestovní deník Heřmana Jakuba Černína z let 1678–1682. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 874 s. ISBN 978-80-7422-281-8.
  • KUBEŠ, Jiří. Hermann Jakob Czernin von Chudenitz’ Diplomatic Mission in Warsaw in 1695. A contribution towards the travel arrangements of Imperial diplomats. In: Theatrum historiae 19, 2016, s. 171-203. ISSN 1802-2502.
  • KUBEŠ, Jiří. Misja dyplomatyczna Hermana Jakuba Czernina z Chudenic w 1695 r. Cesarski ambasador i Rzeczpospolita u schyłku panowania Jana III Sobieskiego. In: Kronika zamkowa. Roczniki 3 (69), 2016 (vyšlo 2017), s. 131–156. ISSN 0239-4898.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.