Kowary
Kowary (německy Schmiedeberg im Riesengebirge) jsou město a městská gmina v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Krkonoše. V roce 2011 zde žilo 11 784[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1158.
Kowary | |
---|---|
Kowary, ul. 1 Maja | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°47′30″ s. š., 15°50′ v. d. |
Nadmořská výška | 420 – 1280 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Krkonoše |
Gmina | městská gmina |
Kowary | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,39 km² |
Počet obyvatel | 11 784 (31.3.2011) |
Hustota zalidnění | 315,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Mirosław Górecki |
Vznik | 1158 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | ul. 1 Maja 1a 58-530 Kowary |
Telefonní předvolba | (+48) 75 |
PSČ | 58-530 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a charakteristika
Kowary leží na úpatí Krkonoš a Janovického rudohoří, v jihovýchodní části Jelenohorské kotliny. Městem protéká potok Jedlica. Katastr obce má různorodý reliéf (420 – 1280 m n. m.), což značí rozmanité klimatické podmínky. Na jihozápadě katastru obec hraničí s Českou republikou. Hranice vede průsmykem Okraj přes Kowarský hřbet na horu Skalní stůl. Kowary leží na trase Sudetské větve Svatojakubské poutní cesty (polsky Sudecka Droga św. Jakuba).[2]
Dějiny obce
Vznik města Kowary se datuje k roku 1158, přičemž městská práva Kowary získaly v roce 1513. Vznik a rozvoj města Kowary souvisí především s těžbou železné rudy a kovářstvím. V roce 1148 byla na svahu hory Rudnik objevena přítomnost železné rudy. V roce 1158 vydal kníže Boleslav IV. Kadeřavý nařízení, díky kterému započala těžba rudy z této hory. V září 1513 král český a uherský Vladislav Jagellonský předal Kowarům městská práva. Ke konci 16. století bylo město hlavním centrem pro výrobu střelných zbraní. V důsledku prusko – rakouských (slezských) válek bylo město Kowary začleněno do Pruska. V roce 1945 bylo město začleněno do Polska, přičemž německé obyvatelstvo bylo vysídleno. Po druhé světové válce se ve městě těžila uranová ruda, zpracovávaná v Průmyslovém závodu R-1, a byla rozvíjena textilní výroba, zejména výroba koberců.
Významní rodáci
- Martin Fruwein z Podolí
- Werner von Rheinbaben
- Friedrich-August Schack
- Wojciech Chmielewski
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kowary na slovenské Wikipedii a Kowary na polské Wikipedii.
- Główny Urząd Statystyczny: Ludność w gminach. Stan w dniu 31 marca 2011 r. Archivováno 28. 3. 2014 na Wayback Machine (XLS 564,5 kB)
- Sudecka Droga św. Jakuba [online]. [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kowary na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky