Hřib Quéletův

Hřib Quéletův (Suillellus queletii (Schulzer) Vizzini, Simonini et Gelardi 2014) je vzácná teplomilná houba z čeledi hřibovité. Patří mezi barevné a modrající hřiby. Do roku 2014 byl řazen do sekce Luridi (případně Erythropodes) rodu Boletus, na základě biomolekulárních analýz byl společně s několika dalšími červenopórými hřiby oddělen do samostatného rodu Suillellus.[1]

Hřib Quéletův
Hřib Quéletův (Suillellus queletii)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusné (Basidiomycates)
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Suillellus)
Binomické jméno
Suillellus queletii
(Schulzer) Vizzini, Simonini et Gelardi 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma
Související informace naleznete také v článku Boletus erythropus.
  • Boletus erythropus Pers. (sensu orig., non Fr.[2] nec auct. plur.) 1796
  • Boletus queletii Schulzer 1885

Vzhled
Dužnina po poškození modrá

Makroskopický

Klobouk je 50 – 150 mm široký, okrově hnědý až cihlový s oranžovým až červeným nádechem, ve stáří vybledající do okrově žluta až hnědava, někdy je červeně skvrnitý; okraje klobouku bývají světlejší. Povrch je v mládí matný až plstnatý, v dospělosti holý, za vlhkého počasí může být trochu slizký.[2]

Rourky jsou citrónově žluté až zlatožluté, jejich póry jsou nejprve olivově nažloutlé, posléze oranžovočervené, směrem k od třeně k okraji klobouku blednou a žloutnou. Rourky otlačením modrají. Na řezu je mezi rourkami a dužninou klobouku patrná červená linka.[3]

Třeň dosahuje 40–150 × 10–35 mm, válcovitý nebo mírně vřetenovitý, naspodu oranžový či červený, směrem vzhůru žloutnoucí. Na třeni chybí síťka, je drobně tečkovaný.

Dužnina je žlutá, v horní části třeně a nad rourkami živě žlutá, ve spodku třeně vínově červená.[4] Na řezu rychle modrá, chuť má mírnou, voní nenápadně.[4]

Mikroskopický

Výtrusný prach má hnědoolivové zbarvení, spory dosahují 11 – 14 × 5 – 6,5 (7) μm, jsou hladké, široce až elipsovitě vřetenovité, zřetelná je suprahilární deprese.[4] Pokožku klobouku tvoří trichodermální hyfy o průměru 4 – 8 μm.[4]

Výskyt

Vzácný druh teplých oblastí, roste dost vzácně v listnatých lesích. Tvoří mykorhizu s duby,[4] údajně i habry a lipami,[4] vzácně též s buky a lískami[5]. Ve střední Evropě ho najdeme v teplejších oblastech hlavně na vápencovém podloží. Pilát jej řadil mezi druhy xerotermních dubohabrových hájů na vápencích a ekologické nároky považoval za srovnatelné s hřibem Le Galové.[6] V teplých oblastech se vyskytuje i na hrázích rybníků.[4][5] Fruktifikuje od května (července[3]) do října.[2]

Rozšíření

Hřib Quéletův je znám ze Severní Ameriky (Kanada, Mexiko, USA), Austrálie, Asie (Japonsko) a Evropy: Andorra, Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Gibraltar, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.[7]

V rámci chráněných území České republiky byl výskyt hřibu Quéletova popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Formy a variety
Hřib Quéletův - oproti kováři je třeň těsně pod kloboukem světlejší, často čistě žlutý bez červených plstnatých teček

Hřib Quéletův odbarvený

Boletus queletii var. discolor (Quél.) Alessio sensu Alessio 1985. Vyznačuje se žlutým až žlutookrovým zbarvením klobouku.[4]

Hřib Quéletův cihlový

Boletus queletii var. lateritius (Bres. et. Schulzer) E.-J. Gilbert 1931. Tato varieta je charakteristická cihlovým až sytě červeným kloboukem.[4]

Záměna
  • hřib kavkazský (Suillellus caucasicus) – podobná stanoviště, vrchní část třeně kryje síťka
  • hřib koloděj (Suillellus luridus) – podobná stanoviště, třeň kryje síťka
  • hřib kolodějovitý (Suillellus comptus) – na řezu chybí červená linka mezi rourkami a dužninou, neroste v ČR
  • hřib kovář (Neoboletus luridiformis) – výrazněji červený třeň, horní část je u hřibu Quéletova světleji žlutá
  • hřib kříšť (Caloboletus calopus) – odlišná ekologie (kyselejší podhorské smrčiny), žluté rourky, síťka na třeni

Ochrana

Hřib Quéletův je zařazen v Červeném seznamu hub České republiky jako ohrožený druh (EN).[5] Jako takový si zasluhuje ochranu, neměl by se proto sbírat ke kuchyňským účelům. Nálezy je vhodné hlásit nejbližšímu mykologickému pracovišti. Některé lokality jsou ohroženy nešetrnými lesnickými zásahy.[5]

Odkazy

Reference
  1. VIZZINI, Alfredo. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2014 [cit. 2015-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
  2. DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb Quéletov, s. 412. (slovensky)
  3. KLUZÁK, Zdeněk; SMOTLACHA, Miroslav; Josef a Marie Erhartovi. Poznáváme houby. [s.l.]: Svépomoc, 1985. 374 s. 38-001-85. S. 77.
  4. ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 156.
  5. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
  6. PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 52.
  7. Boletus queletii [online]. Gwannon.com [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  8. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé karpaty. Rozbory Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty [online]. ochranaprirody.cz, 2010 [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.
  9. Česká mykologická společnost. Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008 [online]. Praha: Magistrát HMP, 2009 [cit. 2013-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25.
  10. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Plán péče o Přírodní rezervaci Kotvice na období 2013–2022 (návrh prosinec 2012) [online]. ochranaprirody.cz, 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.