Nuuk

Socha Hanse Egedeho

Nejstarší stopy lidského osídlení v oblasti Nuuku sahají až do prainuitské kultury Saqqaq. Nálezy sahají až 4400 let do minulosti (rok 2400 př. n. l.) a pochází z nyní už opuštěné osady Qoornoq. Starověcí Inuité z kultury Saqqaq zde v Grónsku žili až do roku přibližně 1000 př. n. l.

Druhá vlna přistěhovalců do oblasti Nuuku je známa pod názvem Dorsetská kultura. Pozůstatky této kultury byly nalezeny u opuštěné osady Kangeq. Lidé z Dorsetské kultury vymizeli z oblasti Nuuku asi před rokem 1000 n. l.

Třetí vlna přišla z východu. Byli to Vikingové v čele s Erikem Rudým. Vikingské osídlení se soustředilo na dvou místech Grónska, v jižnější Východní osadě a v Západní osadě, která ležela poblíž dnešního Nuuku. Západní osada byla osídlena přibližně v letech 1000 až 1350. Východní osada zanikla někdy po roce 1410 z dodnes přesně neobjasněných příčin.

Od 13. století začali do Grónska přicházet lidé kultury Thule (proto-Inuité), předci dnešních Inuitů.

Roku 1721 do Grónska připlul norský misionář Hans Egede a založil dnes již zaniklou osadu Kangeq, která se nachází 18 km jihozápadně od nynějšího Nuuku na ostrově Håbets Ø ("ostrov naděje"). Postavil tam misijní stanici. Roku 1728 se přesunul do míst nynějšího Nuuku a založil osadu Godthåb ("Dobrá naděje"). V té době bylo Grónsko norskou kolonií. Roku 1733 zde založili Moravští bratři z Herrnhutu misijní stanici. Později bylo toto místo přejmenováno na Noorliit, stalo se součástí města Nuuk a sborový dům misionářů byl až do roku 2008 sídlem Grónské univerzity.

Kulturní centrum Katuaq

Vánoční poštovní schránka

Nuuk je hlavní průmyslové centrum Grónska. Podle údajů z roku 1996 zde sídlilo 56 % grónského průmyslu a 67 % grónských firem. Hlavním odvětvím ekonomiky Nuuku je rybolov, zvláště krabů a platýsů.

Nuuk je nyní exotickou destinací pro turisty, kteří sem mohou připlout lodí nebo přiletět na Letiště Nuuk, které se nachází na okraji města. Místní letecký dopravce se nazývá Air Greenland.

V Nuuku rovněž sídlí Grónská univerzita (grónsky: "Ilisimatusarfik", dánsky "Grønlands Universitet"), což je jediná univerzita v celém Grónsku. Navštěvuje ji kolem 150 studentů, většinou Dánů. Byla založena v roce 1987.

Jedna z nejvýznamnějších atrakcí města je Grónské národní muzeum ("Kalaallit Nunaata Katersugaasivia"). Jsou zde vystaveny např. kolekce gobelínů z tvorby grónského umělce Hanse Lyngeho, utkaných z vlny grónských zvířat. Kromě rozsáhlých expozic grónské historie a kultury jsou zde vystaveny také slavné qilakitsocké mumie.[1] Zachovalý dům zakladatele města Hanse Egedeho, dříve sídlo vlády, je v současnosti používán pro oficiální vládní recepce. Mezi zajímavosti patří i kulturní centrum Katuaq, otevřené v roce 1997, a také vánoční poštovní schránka.

Při sčítání lidu v lednu roku 2007 žilo v celé obci 15 047 obyvatel, z toho 14 719 obyvatel ve městě Nuuk. Na konci 19. století tu žilo méně než 1000 obyvatel. V roce 1951 vzrostl počet obyvatel na 2383 a v roce 1960 už na 4305 obyvatel. V roce 1999 mělo město 13 500 obyvatel a v lednu 2005 žilo v celé obci 14 874 obyvatel, z toho 14 501 ve městě Nuuk.

Od začátku 21. století se počet obyvatel pravidelně zvyšuje přibližně o 500 až 1000 obyvatel ročně. V obci jsou mimo město Nuuk ještě osady Kangerluarsoruseq, Qeqertarsuatsiaat, Kapisillit, Neriunaq a Qoornoq, z nichž jsou jediné obydlené osady Kapisillit (63 obyvatel) a Qeqertarsuatsiaat (298 obyvatel), ve kterých žilo celkově 361 obyvatel. Z velké části zde žijí Dánové a Inuité.

Dánština i grónština jsou úředními jazyky Grónska. Nejčastěji je třetím jazykem angličtina. Jelikož Evropané navštěvovali Grónsko po mnoho staletí, komunikace mezi místními obyvateli a Evropany nikdy nebyl problém.

Godthåbsfjord

Nuuk se nachází v jihozápadním Grónsku na 64° rovnoběžce, což je přesně 265 km od severního polárního kruhu. Leží na mysu jednoho z nejdelších fjordů na světě, Godthåbsfjordu ("Nuup Kangerlua"), u Davisova průlivu v Atlantském oceánu. Siluetou města je hora Sermitsiaq ("horské sedlo"), která dosahuje výšky 1210 m a je vidět z téměř celého Nuuku. Hora dala také jméno celostátním novinám Sermitsiaq.

Hora Sermitsiaq z Nuuku.

Jelikož se Nuuk nachází v části Grónska, kam už nezasahuje Golfský proud, moře zde v zimním období zamrzá, a proto jsou v zimě zhoršené podmínky pro rybaření. Proto je v Nuuku mírné polární klima s průměrnou roční teplotou vzduchu -1 °C. Na stejné rovnoběžce leží také hlavní město Islandu Reykjavík, kde je však průměrná roční teplota o 5 °C vyšší. V nejchladnějším měsíci únoru je zde průměrná denní teplota -7 °C, noční -11 °C.

V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota +10 °C, noční +5 °C. Absolutně nejvyšší naměřená teplota byla 24,2 °C a nejnižší -29,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 750 mm, z toho nejméně srážek je v dubnu, nejvíc v září.

Sluneční svit v nejkratším měsíci prosinci trvá 4 hodiny, tedy od 10:30 do 14:30. V nejdelším měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. V zimě se často na noční obloze při jasném počasí objevuje polární záře.

Godthåbhallen

V Nuuku je několik stadionů, nejvýznamnějším je Nuuk Stadion s kapacitou kolem 2 000 diváků, který je určený pro fotbalové zápasy. Dalším významným stadionem je Godthåbhallen, určený pro házenou. Na okraji města se nachází moderní koupaliště (svømmehal).

Známými sportovními kluby jsou B-67 (fotbal, badminton a házená), Grønlands Seminarius Sportklub (fotbal, házená) a Nuuk Idraetslag (fotbal, házená).

Nuuk je jediné město v Grónsku, které je děleno na čtvrti. Je rozdělen na 9 čtvrtí:

• Eqalugalinnguit
• Mitsimmavik
• Nuussuaq
• Pinguaraq
• Quassussuup Tungaa
• Qarsaalik
• Qernertunnguit
• Qinngorput
• Tuujuk