Frederik Ludvík Hannoverský

Frederik Ludvík Hannoverský se narodil jako nejstarší dítě pozdějšího britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, dcery Jana Fridricha, markraběte Brandenburg-Ansbach. Dětství strávil v Hannoveru. V roce 1714 usedl jeho děd, Jiří Ludvík Hannoverský, na trůn Velké Británie a odjel ze země. Spolu s ním odjeli i Frederikovi rodiče, neboť jeho otec se stal korunním princem, následníkem trůnu. Frederik tak vyrůstal vzdálen rodičů i mladších sourozenců, z nichž polovina se narodila již ve Velké Británii. Rodiče se na něj přijeli podívat až v roce 1720, když byl již dospělý a získal mnoho špatných vlastností.

Často reprezentoval zemi i dynastii při různých příležitostech. 26. července roku 1726 mu Jiří I. udělil britské peerovské tituly: vévoda z Edinburghu, markýz Isle of Ely, hrabě Eltham, vikomt Launceston a baron Snowdon. Po dědově smrti v roce 1727 a potažmo nástupu svého otce na trůn se stal Frederik následníkem britského trůnu. V roce 1728 přibyl poprvé do Velké Británie. Dne 8. ledna roku 1729 získal oficiální jmenování princem z Walesu.

Frederikovy vztahy s rodiči byly velmi bouřlivé a třenice především matkou setrvalé a projevovaly se různými způsoby. Princ waleský se stavěl do opozice k politice svého otce, podobně jako to činil on vůči svému otci Jiřímu I. Leicester House, londýnské sídlo následníka trůnu, se rychle stal místem setkávání opozičních politiků. Toto synovo chování se králi Jiřímu pramálo líbilo a po nějakém čase zvažoval vyslání Frederika do kolonií. Konflikt v rodině narůstal po celá 30. léta. Rodiče svého prvorozeného zavrhovali a favorizovali jeho mladšího bratra Viléma Augusta, vévodu z Cumberlandu; král dokonce zvažoval možnost zbavit Frederika Ludvíka následnictví trůnu. Když v roce 1737 královna Karolina umírala, Frederik odmítl se s matkou rozloučit. Nedlouho poté byl vzdálen dvora; od té doby žil na venkově, v Clivedenu v hrabství Buckinghamshire na jihovýchodě Anglie.

Frederik byl velkým milovníkem umění a jeho sběratelem. Shromáždil velkou kolekci francouzských, italských, holandských, španělských a vlámských obrazů, mimo jiné díla Van Dycka, Rubense i Breughela. Skupoval i miniatury a kresby. Pod jeho patronátem vznikla jedna z nejpopulárnějších britských písní, Rule, Britannia!, provedená poprvé 1. srpna roku 1740 v Clivedenu, venkovské rezidenci prince z Walesu, jako součást masky (divadelní hry) Alfred, jež byla uvedena u příležitosti nástupu jeho otce Jiřího II. na trůn a třetích narozenin jeho dcery princezny Augusty. Miloval hudbu a sám hrál velmi dobře na violoncello. Podporoval Operu v Lincoln's Inn Fields jako soupeře královské Händlovy opery v Drury Lane, V roce 1731 koupil pozemky u Kew, kde položil základy veřejné Královské botanické zahrady. Princ byl rovněž zaníceným hráčem kriketu.

Frederik nikdy nevstoupil na trůn Velké Británie. Zemřel nečekaně jako čtyřiačtyřicetiletý posledního březnového dne roku 1751, devět let před smrtí svého otce Jiřího II., jehož byl následníkem. Jako příčina se někdy uvádí se zápal plic, jindy že zemřel v důsledku zranění po úderu kriketovou pálkou; avšak skutečná příčina jeho smrti měl být absces v plicích v místech, kam ho týden před tím uhodil kriketový míček.

Pochován byl ve westminsterském opatství. Jeho politické ambice se v důsledku jeho předčasné smrti nenaplnily. Titul prince z Walesu po něm zdědil jeho nejstarší syn Jiří, který v roce 1760 nastoupil po svém dědovi na britský trůn jako král Jiří III.

Na počest prince Frederika byla nazvána města Fredericksburg ve Virginii a Prince Frederick v Marylandu v USA.