Levoboček

Levoboček (hanlivě bastard, dříve též panchart[1]) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).

Pojmenování

„Bastard“ (latinsky bastardus, fr. bâtard nejistého původu[2]) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.^[zdroj?!] V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.[3]

Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z německého Banchart („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v kopřivách“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v typografii se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. sirotek), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).^[zdroj?!]

Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval Brikcí z Licka. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.

Známí levobočci

Mikuláš I. Opavský, syn českého krále Přemysla Otakara II. a zakladatel opavské větve Přemyslovců
Jan Volek, olomoucký biskup, syn českého krále Václava II.
Jan Korvín, syn uherského krále Matyáše, který po otcově smrti neúspěšně usiloval o královský titul[4]
Vilém I. Anglický, anglický král a normanský vévoda
Ludvík August, vévoda z Maine, oblíbený syn Ludvíka XIV.

Odkazy

Reference

PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart
Nejpravděpodobnější se zdá původ z germánského *banstu- „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě soumarského sedla“ z pozdně lat. bastum (fr. bât) stejně jako původ od gótského *bansti „stodola“. LAGORGETTE, Dominique. Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1. Příprava vydání Carole Avignon. Rennes: Presses universitaires de Rennes (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-7535-5547-1. S. 421–438. (francouzsky)
Ottův slovník naučný, heslo Bastard
Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín

Externí odkazy

Slovníkové heslo levoboček ve Wikislovníku

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart

[2] Nejpravděpodobnější se zdá původ z germánského *banstu- „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě soumarského sedla“ z pozdně lat. bastum (fr. bât) stejně jako původ od gótského *bansti „stodola“. LAGORGETTE, Dominique. Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1. Příprava vydání Carole Avignon. Rennes: Presses universitaires de Rennes (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-7535-5547-1. S. 421–438. (francouzsky)

[3] Ottův slovník naučný, heslo Bastard

[4] Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín