Augusta Frederika Hannoverská

Narodila se 31. července 1737 v St James's Palace v Londýně jako první z devíti dětí následníka britského trůnu Frederika prince z Walesu, nejstaršího syna krále Jiřího II. a královny Karoliny z Ansbachu, a jeho manželky Augusty Sasko-Gothajské.

O padesát dní později byla v St. James's Palace pokřtěna arcibiskupem Canterbury Johnem Potterem. Její kmotři byli dědeček z otcovy strany král (zastoupen svým lordem komořím Charlesem FitzRoyem vévodou z Grafton) a její babičky královna Karolina a Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská, rovněž v zastoupení.[1]

Jako nejstarší dítě následníka trůnu byla druhá v posloupnosti nástupnictví na britský trůn. Získala pečlivé vzdělání a o jejím manželství se začalo jednat roku 1761.

Dne 16. ledna 1764 se provdala za Karla Viléma Ferdinanda, vévodu Brunšvicko-Wolfenbüttelského.

Rezidenci v Brunšviku považovala za příliš jednoduchou. Ještě roku 1764 se vrátila do Velké Británie. Nový palác byl postaven v Zuckerbergu jižně od Brunšviku, a to Carlem Christophem Wilhelmem Fleischerem. Když roku 1768 byl palác dokončen, přestěhovala se tam natrvalo.

Jak bylo v té době obvyklé, sňatek Augusty s Karlem byl čistě politicky motivován a panovala v něm vzájemná lhostejnost. Augusta byla lhostejná i ke Karlovým vztahům s Marií Antonií Branconi a Louise Hertefeld. Tato její lhostejnost byla někdy vnímána jako arogance a to dalo vzniknout spekulacím a pomluvám. Její dva starší synové se narodili se zdravotním postižením, a byli proto vyloučeni z následnictví.

Roku 1772 navštívila na pozvání své matky Anglii. Při této příležitosti byla zapojena do konfliktu se svou švagrovou, královnou Šarlotou. Královna s ní měla konflikt o etiketě a nedovolila, aby se setkala se svým bratrem králem o samotě.[2][2] Augustě Nebylo jí dovoleno pobývat v Carlton House nebo St. James Palace a byla nucena žít v malém domku Pall Mall.

Roku 1806 vyhlásilo Prusko Francii válku a vévoda z Brunšviku se stal velitelem pruské armády. Dne 14. října téhož roku v bitvě u Jeny Napoleon porazil pruskou armádu a ve stejný den v bitvě u Auerstadtu byl vévoda vážně zraněn a o několik dní později zemřel. Vévodkyně z Brunšviku se dvěma ze svých synů utekla ze zničeného paláce v Altoně, kde byla přítomna se svou snachou Marií Bádenskou. Její další snacha Luisa Oranžsko-Nasavská odešla do Švýcarska se svou matkou – vzhledem k postupující francouzské armádě byly instruovány britským velvyslancem, aby uprchly. Mariiným švagrem králem Gustavem IV. Adolfem byly pozvány do Švédska. Marie nabídku přijala, Augusta však odešla do malého městečka Augustenborg východně od Jutska. Zde zůstala se svou neteří princeznou Luisou Augustou Dánskou, dcerou její sestry královny Karoliny Matyldy Hannoverské. V září 1807 jí bylo dovoleno, aby se přesunula do Londýna. Odstěhovala se do Montague House, a to se svou dcerou Karolinou Brunšvickou.

Zemřela 23. března 1813. Pohřbena byla v kapli svatého Jiří ve Windsoru.

• 31. července 1737 - 16. ledna 1764: Její královská Výsost princezna Augusta
• 16. ledna 1764 - 26. března 1780: Její královská Výsost dědičná vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
• 26. března 1780 - 10. listopadu 1806: Její královská Výsost vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
• 10. listopadu 1806 - 23. března 1813: Její královská Výsost vévodkyně vdova Brunšvicko-Lüneburská

Dohromady měla 7 dětí:

• Beckett, William A.: Universal Biography. London: Isaac, 1836.
• Kwan, Elisabeth E.; Röhrig, Anna E.: Frauen vom Hof der Welfen. Göttingen: MatrixMedia 2006, ISBN 3-932313-17-8, p. 115–126.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Augusta of Great Britain na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Hannoverská na Wikimedia Commons