Nalžovice

Zámek

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364, kdy byla obec (tehdy zvaná Nelžejovice) spravována vladykou Vilémem. Významnou historickou postavou byl poté Jan Václav Asterl z Astfeldu, který mezi lety 1750 a 1760 přestavěl místní tvrz na barokní Zámek Nalžovice.[3]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[4] V nalžovickém zámku bylo zřízeno sídlo nejvyššího soudu pro příslušníky SS z celé Evropy. Ti, kteří byli odsouzení k smrti, byli popravováni u zdi zámeckého parku.[3][5]

V místech zaniklé samoty Častoboř na břehu Slapské přehrady v roce 1957 vznikat rekreační oblast.[3]

V prosinci 2006 byl v obci objeven rozsáhlý ilegální sklad nebezpečných chemických látek, které v areálu bývalého vepřína vytvořil podnikatel Petr Budil. Od roku 2002 v objektu nashromáždil asi sedmdesát tun nebezpečných odpadů. Sanaci skladu zaplatil krajský úřad Středočeského kraje, který deklaroval svůj záměr vymáhat od uvedeného podnikatele téměř 11 milionů korun. Podnikatel byl počátkem února 2009 odsouzen na 2,5 roku odnětí svobody.[6][7]

V roce 1932 byly v obci Nalžovice (přísl. Červený, Hluboká, Chlum, Nalžovické Podhájí, Nová Ves, Oboz, 868 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 2 sbory dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody:[13] zemědělské družstvo Domovina, výroba hospodářského nářadí, 6 hostinců, kapelník, 2 koláři, košíkář, 2 kováři, 3 krejčí, družstevní lihovar, výroba lihovin, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, pokrývač, porodní asistentka, 9 rolníků, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek, 2 švadleny, 5 trafik, 2 truhláři, velkostatek.

• Zámek Nalžovice – postaven na místě tvrze ze 14. století.
• Kostel sv. Václava v místní části Chlum, původně gotický ze 14. století, přestavěn barokně v roce 1790.
• Západně od místní části Nalžovické Podhájí archeologické lokality, tvrziště Velké kolo a hradiště Malé kolo, za obcí nad potokem Musíkem je slovanské hradiště z 9. století.
• V severní části katastrálního území Nalžovic jsou na pravém břehu Vltavy jsou pozůstatky valů hradiště Luhy
• Na pravém břehu Vltavy se nachází národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/119 Dobříš – Cholín – Nalžovice – Sedlčany.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky z Milevska a Sedlčan do Prahy a místní autobusová linka Sedlčany-Radíč-Křepenice (v pracovní dny 7 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

• Cyklistika – Obcí procházejí cyklotrasy č. 8132 Vojkov – Prosenická Lhota – Nalžovice – Křepenice a č. 8134 Chlum – Dublovice.
• Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy Sedlčany – Příčovy – Chlum – Hrazany, Křepenice – Drbákov – Hrazany – Radíč a Chlum – Nalžovické Podhájí – Častoboř.
• Naučné stezky – Naučná stezka Drbákov – Albertovy skály zpřístupňuje území národní přírodni rezervace v příkrém skalnalnatém srázu nad Vltavou, řada skalních vyhlídek.

Pověst se vztahuje ke kapli Panny Marie Bolestné, kterou nechal v roce 1690 postavit zámecký pán v zahradě nalžovického zámku. Ke kapli ustanovil kaplana a bylo zde založeno bratrstvo. Každoročně sem přicházela procesí o poutích. V roce 1788 byla zámecká kaple vyloupená. Po celý den toho roku panovalo ve vsi nezvyklé ticho. Jako kdyby se něco zlého mělo stát. Večer, když všichni neklidně usnuli, se ozvaly silné rány. Při pohledu z oken se lidé zhrozili. Po cestě dolů z vršku s hrozivým rachotem poskakovaly a kutálely se ohnivé sudy, z kterých sršely jiskry. Dole u kaple všechny zmizely a rozhostilo se ticho. Nikdo ze vsi se ke kapli nešel ze strachu podívat. Až teprve ráno zjistili, že byla kaple vyloupená. Mezi lidmi se říkalo, že ohnivé sudy byly varování, které nikdo ze vsi nepochopil.[14]