František Ferdinand Gallas

Na pražské univerzitě studoval filozofii, kterou dokončil roku 1657. Udržoval styky s učenci a umělci, přátelil se například s Karlem Škrétou, kterého posléze i zaměstnával. Podařilo se mu také získat hodnost titulárního císařského komorníka,[1] hodnost sice prestižní, ale nesrovnatelnou s významnými funkcemi, které zastávali jeho otec, syn a vnuk. Lépe se mu vedlo v oblasti vojenské, kde se stal plukovníkem-majitelem v armádě jak císařské, tak španělské. Stejně jako jeho mladší bratr, Antonín Pankrác, tedy vlastnil vojenský pluk.

Roku 1661 získal Hořiněves a spolu s ní též další obce v jejím okolí, a sice obce Benátky, Boháňka, Brzice, Čistěves, Habřina, Habřinka, Hustířany, Chloumek, Jasenná, Jeřičky, Lípa nad Orlicí, Lužany, Maňovice, Máslojedy, Neznášov, Ples, Račice, Rodov, Rožnov, Rtyně, Semonice, Sendražice, Zderaz a Žíželeves. O sedm let později dokoupil za 22 tisíc zlatých od dědiců po Magdaleně Polyxeně Mičanové z Valdštejna statek Dolní Neděliště a část Světí. Pobýval jak v Praze, tak na hořiněveském panství, kde se mu na zdejším zámku narodil Jan Václav Gallas, jenž se posléze stal neapolským místokrálem. Svého syna pokřtil František Ferdinand Gallas dne 20. března 1671 v hořiněveském kostele.[1]

Hrabě vlastnil též frýdlantské panství, kde společně se svou manželkou Emerenciánou nechal v roce 1676 u poutního místa v Hejnicích vybudovat ambit, v němž se mohli před nepřízní počasí ukrýt poutníci. S ohledem na vzrůstající počet věřících, kteří sem putovali, pozval do Hejnic řád františkánů, aby o poutní místo pečovali. V listině z 20. února 1691 přislíbil hrabě materiální péči o řeholníky.[2] V roce 1680 proběhla na frýdlantském panství rebelie poddaných, vedená Ondřejem Stelzigem a popsaná v románu Václava Kaplického, Železná koruna.

František Ferdinand zemřel 4. ledna 1697 a po dokončení přestavby hejnického kostela byly v kryptě kostela uloženy jeho ostatky.[2]

František Ferdinand, který se r. 1661 stal hlavou rodu, měl v držení tyto majetky:

František Ferdinand Gallas byl starším ze synů vojevůdce Matyáše Gallase a jeho druhé ženy, hraběnky Doroty Anny z Lodronu, podruhé provdané kněžny Lichtenštejnové (1619–1666)

První sňatek uzavřel 3. července 1660 s hraběnkou Kateřinou Barborou z Martinic (* asi1642; †15. října 1667, Praha), z manželství vzešly tři děti:

• syn Leopold Arnošt (*18. července 1661, Praha;  †1662)
• dcera Terezie (*25. listopadu 1663; †před 1668)
• dcera Kajetána (*8. července 1666, Hořiněves; †5. listopadu 1702), provdaná za Václava Bernarda, hraběte Bruntálského z Vrbna

Podruhé se oženil 16. června 1668 s hraběnkou Johannou Emerenciánou Gašínovou z Rosenbergu (23. ledna 1643; †16. října 1735, Praha), z manželství vzešlo 10 potomků:

• syn František Matyáš (* 23. května 1669, Liberec; †18. září 1689, Ženeva), zamýšlený dědic, zemřel na kavalírské cestě
• syn Josef Antonín (*3. dubna 1670 Hoříněves;  †24. září 1689, turecké bojiště u Bělehradu), voják, padl
• syn Jan Václav Gallas - pokračovatel rodu
• dcera Barbora Terezie (*3. července 1672, Hořiněves; †10. prosince 1673)
• dcera Františka Antonie (*2. června 1674, Hořiněves; †8. června 1681, Frýdlant)
• dcera Johanna Aloisie Beatrix (*11. května 1676, Frýdlant;  †12. července 1716), provdaná za Karla Linharta, hraběte Colonnu-Fels (3. prosince 1674, Toszek;  †6. června 1716 Strzelce Opolskie) babička Kristiána Filipa z Clamu, prvního Clam-Gallase
• syn Rudolf Hubert (*4. dubna 1678, Frýdlant;  †11. dubna 1699, Vídeň)
• syn Leopold Vojtěch (*11. listopadu 1679?; †28. června 1680)
• dcera Marie Anna(*10. dubna 1684, Praha; †1686?)[3]
• dcera N. N. († v dětství)