Hustířany

Hustířany (německy Hustirschan) jsou jedinou vsí svého jména v celé republice a jejich jméno lze odvodit jako Huštieřany – ves lidí bydlících v huštieře nebo u huštiera. Působením adjektiva hustý změnil se tvar Huštieřany v Hustieřany.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355.[5]

První vykopávky dokazující osídlení území obce pochází z doby keltského osídlení mezi 2. až 1. stoletím před naším letopočtem, pozdější nálezy slovanské keramiky pochází z 8. až 11. století.

Erb Zárubů z Hustířan

První písemná zmínka pochází z r. 1355, kdy se Hustířany připomínají jako tvrz, jež byla samostatným zbožím v rukou Jiříka z Hustířan.

Hustířany byly v držení pánů z Hustířan. Z těch, kteří Hustířany drželi jsou známi Jiřík (+ 1389), Bavor (1394 – 1413) a Bavor Rodovský z Hustířan (1494 – 1516), který měl kromě Hustířan v držení další okolní vesnice. Jeho majetek byl v roce 1523 rozdělen mezi jeho syny, přičemž Hustířany připadly Mikolášovi, který je prodal před rokem 1540 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Tímto okamžikem přestává být historie obce spjata se zemanským rodem pánů z Hustířan, který se v 15. století rozštěpil na několik větví.

Prodejem Hustířan se ves stala po roce 1540 součástí smiřického panství. To bylo v té době v držení mocného rodu Trčků z Lípy. Posledním z tohoto rodu, kterému Hustířany náležely byl Jan Rudolf Trčka z Lípy. Jako účastník bělohorské bitvy byl za svoji odbojnou činnost roku 1636 potrestán konfiskací všech svých statků, které přešly v královský majetek. Jednou z obcí, jež byla dle zápisu v zemských deskách převedena na královskou komoru, byly i Hustířany, které nadále zůstaly připojeny ke Smiřickému panství.

Za účast na odstranění Albrechta z Valdštejna získal Jan Matyáš Gallas, potomek chudé šlechtické rodiny ze zámku Campo v Tridentsku, statky v odhadované ceně milionu zlatých, mezi nimiž bylo i Smiřické panství. Po smrti Gallase přejímá nad jeho nezletilými dětmi a všemi statky poručenství vdova Anna Marie Dorota z Ladronu, která 2. října 1661 rozděluje otcovské statky mezi své děti. Starší syn František Ferdinand získal Frýdlantské a Liberecké panství a Hořiněves s několika vesnicemi, včetně Hustířan. V roce 1676 František Ferdinand prodal Hořiněves a ostatní statky a vesnice za 206 tisíc rýnských zlatých generálovi Janovi hraběti Šporkovi – Frýdlant a Liberec si ponechal. Roku 1790 koupila od Jana Karla Šporka panství císařská komora a spojila je opět se Smiřicemi v komorní panství.[6][7]

Od roku 1848 byly Hustířany samostatnou obcí s obecním zastupitelstvem v čele se starostou. Od roku 1985 jsou Hustířany administrativně spojeny s obcí Velichovky. Starostou byl do roku 2018 Josef Karel. Jeho nástupcem a současným starostou (2019) je Jiří Lebedinský.

V obci funguje malý obchod s potravinami a hospůdka. V minulosti v obci byla též místní malotřídka.

Ve vesnici jsou zavedeny všechny základní veřejné sítě – elektřina, vodovod, kanalizace, plyn i telefon. Hlavní silnice procházející obcí jsou asfaltové, místní komunikace však mají štěrkový nebo nezpevněný povrch.

Do obce zajíždí autobusové linky, které poskytují spojení ve směrech Jaroměř, Velichovky, Dubenec a Dvůr Králové nad Labem.

Vesnice leží na obou březích potoka Hustířanky. Potok v tomto místě protéká poměrně hlubokým údolím, na jehož svazích je obec vystavěna.

Nejvyšší bod se nachází v Hustířanském lese na pravém břehu nad potokem: 324 m n. m.

Potok napájí dva chovné rybníky ve vesnici. Hustířanka se dále vlévá do Trotiny, ta následně do Labe.

Smírčí kříž na návsi

• Tvrz Kalinovec (terénní náznaky středověké tvrze na žlutě značené turistické stezce původně sloužící jako sídlo panstva ze sousedního Dubence)[8]
• Smírčí kříž (nachází se na návsi u křižovatky silnic)
• Mlýn Podhrad (bývalý mlýn s kompletně zachovalým zařízením mlýna, které si je možno prohlédnout; dnes je zde farma s možností ubytování)
• Jezdecký areál JK Hustířany nacházející se za objektem mlýna
• Hustířanský les (přírodní památka nacházející se na hranici mezi Hustířanami a Lužanami; hlavním předmětem ochrany jsou orchideje, zejména střevíčník pantoflíček)
• Mikroregion Hustířanka (podle potoka protékajícího obcí se jmenuje celý mikroregion, jenž byl založen společně s okolními obcemi za účelem koordinace celkového rozvoje této oblasti)

Cyklotrasy:

• 4116 Kuks – Chotěborky
• 4270 Zřícenina Rotemberku u Neznášova – Bojiště na Chlumu – Hrádek u Nechanic

Hustířany je také název katastrálního území v okolí vesnice o rozloze 4,49 km².[9]

Sousedními katastrálními územími jsou: Velichovky, Habřina, Lužany nad Trotinou, Vilantice a Dubenec.

• 
  Hustířany v zimě
• 
  Náves
• 
  Levobřežní část obce
• 
  Pravobřežní část obce
• 
  Soutok Hustířanky (vlevo) a Trotiny (vpravo)

• Encyklopedické heslo Hustiřany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hustířany na Wikimedia Commons

• Katastrální mapa katastru Hustířany na webu ČÚZK
• Mikroregion Hustířanka
• Obec Velichovky – Hustířany jsou její částí
• Mlýn Podhrad
• Jezdecký klub Hustířany